Ve Švédsku byl představen koncept domu nazvaný Plus Energy House, který má být nejen nízkoenergetický, ale dokonce energeticky a ekologicky pozitivní. První dům podle tohoto konceptu vyrostl ve švédském Ronneby, během příštího roku by měl být dokončen další dům v Angelholmu.
Australsko-německá architektonická kancelář LAVA nedávno dokončila proměnu stávající budovy hostelu v moderní nízkoenergetickou stavbu. V interiéru vznikly nové prostory a různé typy pokojů. Cílem projektu však nebyla jen modernizace konceptu vnitřního prostoru, ale také jeho udržitelnost. Projekt využívá podlahové vytápění napojené na ekologickou peletovou vytápěcí soustavu a na jeho stavbu i vybavení byly použity výhradně lokální materiály, především dřevo.
Umíte si představit vánoční nákupy, při nichž můžete místo probojovávání se davem a bloudění ve spleti uliček bez denního světla spíše relaxovat a vychutnávat špičkovou architekturu? Skutečně, jde to i jinak. Představujeme Vám některé obchodní domy od světových i českých architektů, které nezapomínají na člověka a jeho potřebu cítit se uvnitř příjemně a bezpečně.
Zlepšovat vnitřní prostředí domů, ve kterých lidé prožívají rozmanité okamžiky svého života, je jedním z cílů profese designéra a architekta. Mnohdy se však kvalita prostoru odvíjí od množství finančních prostředků, které jsou k dispozici na jeho úpravu. Tím pak v Česku trpí zvláště státní instituce, například zdravotnická zařízení. Někdy ovšem stačí jednoduchý nápad a silná vůle to změnit.
Stavba domu svépomocí, navíc z přírodních materiálů jako je dřevo a sláma, se stala pro tesaře Lukáše Čejnu splněným snem. „Hlavní inspiraci jsem hledal u našich předků, kteří tímto způsobem dříve stavěli prostě kvůli tomu, že jim nic jiného nezbývalo. Museli se přizpůsobit místním podmínkám,“ prozrazuje zdroj svého nápadu hrdý majitel Lukáš Čejna. Úsilí se mu vyplatilo, dům Slaměnka totiž nedávno vyhrál v soutěži E.ON Energy Globe Award za nejlepší nízkoenergetickou stavbu.
Rekonstrukce bývá pro architekty někdy větším oříškem než vymýšlení projektu nad čistým papírem. Dvojice architektů Petr Pinkas a Jan Žalský byla postavena před takovou výzvu před pěti lety, kdy se pustili do proměny bývalé kancelářské budovy na obchodní centrum. V té době netušili, jaký další rozměr stavbě dodá její nové využití.
V centru Českých Budějovic má vzniknout obchodně-společenské centrum Černý pelikán, které proroste stávající zástavbou na místě tehdejších průmyslových závodů. „Bude to obchodní centrum naruby, dům s parkem vrostlý do obytného bloku s pasážemi,“ říká autor projektu architekt Jaromír Kročák.
Ve skotském Glasgow bylo nedávno otevřeno nové muzeum dopravy Riverside Museum. Budova podle projektu Zahy Hadid zaujme velkolepostí a měkkými, plynulými tvary – pro izraelskou architektku tak charakteristickými –, které na projektanty a řemeslníky kladly neobvykle vysoké nároky. Na fasádě a střeše byl použit titanzinek, jehož odolnost proti korozi zajišťuje patina, vyvíjející se přirozeným zvětráváním.
Jedna z nejvýznamnějších právě budovaných staveb Karlovarského kraje, Pavilon akutní medicíny a centrálního vstupu v Karlovarské krajské nemocnici, se 5. listopadu poprvé otevřela veřejnosti. Den otevřených dveří pořádaný v rámci Dnů stavitelství a architektury přilákal přes 300 návštěvníků. K vidění byla hrubá stavba supermoderního objektu, jehož projekt zvítězil v loňském ročníku soutěže Stavby Karlovarského kraje. Zájemce o prohlídku prováděli po budově od devíti do dvanácti hodin zástupci zhotovitelů ze Sdružení Nemocnice Karlovy Vary, v čele se společností Metrostav.
Letos na podzim oznámila evropská firma Meyer Bergman zabývající se správou investic do nemovitostí a kanadský penzijní fond The Healthcare of Ontario Pension Plan („HOOPP“), že koupily od firmy Multi Corporation – největší evropské společnosti zabývající se výstavbou obchodních center – nově vznikající obchodní centrum Forum Nová Karolina v Ostravě. Jeho dokončení a otevření je naplánováno na březen příštího roku.
Jeden plasticky formovaný jako rukou sochaře, druhý tvořený přímými liniemi a pravými úhly. Dva kostely, ač odlišných forem, vyrostly jako dvojčata téměř současně a navrhl je shodou okolností týž architekt, který sakrální stavby navrhoval poprvé – Zdeněk Fránek. Oba kostely jsou pro něj vyjádřením souzvuku hmoty, člověka a nekonečna, spojením země a nebe. „Spojení nebe se zemí však nemusí být jen monolog, může to být i vybídnutí k cestě, k postupnému stoupání vzhůru z prachu tohoto světa,“ říká architekt.
Společnost TECE Česká republika již sice po právní stránce funguje několik měsíců, avšak nyní po dokončení procesu akvizice je plně připravena poskytovat slibovaný nadstandardní servis svým zákazníkům v oblasti dodávek sanitárních výrobků a zásobovacích potrubních systémů.
Seniorská populace v České republice v posledních letech narůstá. Ústředním tématem se tak stává zajištění péče o seniory včetně otázky bydlení, protože pro dnešní rodiny již většinou soužití se starší generací způsobem, který byl obvyklý dříve, není možné. Nicméně mladé rodiny chtějí příbuzným v seniorském věku umožnit příjemný život a důstojné dožití, a proto hledají vhodná řešení. Areál Zátiší situovaný na kraji Kunratického lesa – největší zelené plochy v Praze – právě takové řešení nabídne.
Stávající budova řešovské filharmonie byla navržena skupinou varšavských architektů, známých jako Tygři (Waclaw Kryszewski, Jerzy Mokrzyński a Eugemuis Wierzbicki) a pochází z konce 60-tých let 20. stol. Díky použití současných technologií byla původní řešení modernizována při zachování atmosféry funkcionalistického modernismu. Největší předností původní filharmonie byla její akustika a její zachování bylo i jedním z hlavních cílů generální rekonstrukce. Také proto byly všechny závěsné stropy a příčky nového sálu osazeny akustickými panely, vyráběnými na bázi sádrovláknitých desek.
Minimalistickými prostředky vytvořil portugalský architekt Pedro Maurício Borges působivou kapli, která dokáže nejen věřícím uvnitř, ale také všem kolemjdoucím zprostředkovat setkání s Kristem. Přinejmenším s tím ve vitríně.
