Architektura

Rodinný dům v Rakousku byl původně postaven jako stáj na pozemku, kde se dříve nacházelo více budov. Ty byly později v 60. letech zbourány a přízemí stáje se díky rekonstrukci proměnilo v obytný prostor.

Vlámská metropole Gent byla po dobu zhruba 100 let městem s rozpačitým heterogenním centrem. Komplikovaný urbanistický problém se před třemi lety podařilo vyřešit domácím architektem delikátně razantním způsobem.

V sázavském údolí nad ovocným sadem v Ledečku stávala malá chatička. Po přestavbě před několika lety se z ní stal velký světlý malířský ateliér s obytným zázemím, používaný také jako chata, studio, sochařská dílna a oblíbené shromaždiště přátel.

Udržitelný rozvoj je bez nadsázky novým pokusem o stanovení celospolečensky přijatelného světového názoru a z něj odvozených ideálů. Můžeme jej chápat jako nový životní sloh? A jak blízko má k ideálům modernistické architektury? Dnes je to opět věda, která ještě podstatněji než ve 30. letech ovlivňuje vzhled staveb.

Malý byt ve starém činžovním domě ze 40. let 20. století na první pohled upoutává optimistickým dojmem, svěžestí, originalitou a nápaditými zařizovacími předměty. Ale na druhé straně také klidem, barevnou uspořádaností a úctou k původnímu zařízení.

Designérské duo VRTIŠKA • ŽÁK navrhlo nové řešení koncepce a interiérů původních krušovických restaurací s názvem Šalanda.

Součástí regenerace byla obnova veřejných prostranství, rozšíření zeleně, dětských hřišť a venkovní vybavení parků, úprava komunikací včetně chodníků a nových cyklostezek a také zvýšení počtu parkovacích míst. Více  KOMUNITNÍ CENTRUM MÁJ OCENĚNO CE.ZA.AREM

Půvabná příroda Lužických hor je jako stvořená k odpočinku – a také k tvorbě výjimečné architektury. V tomto případě čajového domu, který se odráží v zahradním jezírku.

Solhuset je nejekologičtější mateřskou školou v Dánsku, postavenou na principech aktivního domu. To znamená, že je nejenže energeticky soběstačná, ale dokáže vytvořit ještě více energie, než potřebuje. Zároveň poskytuje kvalitní vnitřní prostředí s dostatkem denního světla a čerstvého vzduchu.

Dům na okraji malé vesnice Bohumileč je schovaný za hradbou stromů a úzce spjatý s vodní plochou, ke které se sklánějí letité vrby. Byl postaven v roce 2010, přesto je s okolním s vesnickým prostředím propojen, a to jednoduchostí a střízlivostí. Tyto atributy domem prostupují od základní hmoty, přes materiály až po detaily.

Domy na bázi dřeva v našem myšlení pořád zůstávají jakoby méně bezpečné. Navzdory tomu, že fakta mluví jinak, je v nás z minulých let a z vyprávění předkům o tom, kdy kde jaká dřevěná chalupa nebo seník do základů vyhořely, zakořeněno, že dřevostavba rychle lehne popelem. Záleží ovšem na tom, jaká dřevostavba.

V samém srdci Prahy na Staroměstském náměstí zůstává už víc jak devět let nevyužitý blok historických radničních domů. Současné vedení Prahy do těchto významných prostor, které dříve sloužily úředníkům magistrátu, vrátí život. Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Univerzitou Karlovou přemění opuštěné domy na jedinečné centrum vzdělávání, kultury a kreativity.

Zrekonstruovaná farma v provincii Noord Brabant nabízí stylové a pohodlné bydlení svým majitelům a současně slouží jako příjemné ubytování Bed & Breakfast.

Kdo vynalezl první město? Asi ďábel. Snažím se vzpomenout si, kdo je autorem tohoto citátu. Možná švédský lékař a spisovatel Axel Munthe. V proudu podobných úvah pak vesnice není vynález, ale sociální úkaz. Podléhá mnohem bouřlivějším a výraznějším změnám než město. A mnohem méně si těchto změn všímáme.

Na okraji holandského města Almelo stojí dům, který dostal název Traphuis – dům se schody. Jeho originální dřevěný interiér s několika úrovněmi totiž připomíná nekonečné schodiště, po kterém můžete vystoupat až na střešní terasu. Architekty z Onix Architecten inspiroval mimo jiné slavný architekt Adolf Loos a jeho Raumplan.