V projektu 92 řadových domů v brandenburském Teltownu se architekti ze studia GRAFT snažili skloubit sochařské prvky s nejmodernější architekturou. Ač byl tento projekt realizován jako nízkorozpočtový, na velkoleposti výsledné stavby to není jakkoli znát, právě naopak.
Nový nízkoenergetický projekt developerské společnosti YIT s názvem Talo Kavalírka vyroste na rozhraní Košíř a Smíchova v Praze. V ulici Pod Kavalírkou tak doplní stávající činžovní zástavbu, která je pro tuto lokalitu typická. Nabídne 98 bytů s prvky finského bydlení, z nichž zhruba čtvrtinu YIT postaví pro soukromého investora. Dokončení je plánované na září 2017.
Prostor v Terminálu 1 pražského Letiště Václava Havla byl před nedávnem zrekonstruován, s cílem zvýšit komfort cestujících. Letiště Praha v souvislosti s přestavbou oslovilo architekta Libora Fránka, který výslednou podobu přestavby vidí jako synergii lidské psychiky a asociací: „Primárně vnímám letiště jako prostředí, které je součástí nejsofistikovanějších systémů a technologií používaných v aviatice a aeronautice – proto asociace aerodynamických tvarů.
Kromě vzorově zrekonstruované Vily Stiassni začala pro účely výzkumu, výstav, přednášek a konferencí sloužit i novostavba, která vyrostla v témže areálu. V Brně tak vzniklo jedinečné centrum zaměřené na obnovu památek architektury 20. století.
HALLA patří k předním českým výrobcům designového osvětlení technického rázu. Při návrhu svítidel spolupracuje jak s talentovanými studenty, tak proslulými designéry a architekty. V obou případech vzešla ze spolupráce řada ocenění a světový ohlas. Vybraná svítidla si můžete prohlédnout již ke konci října v rámci Designbloku.
Loft nacházející se v původním industriálním komplexu Cornlofts Praha v části Karlín je pozoruhodným výsledkem efektivní spolupráce klienta a architekta. Prostor byl zrekonstruován s ohledem na design Baumschlager Eberle Architekten z Vídně.
Smaragd je značka těch nejkvalitnějších vín z Wachau-Winzer. Jméno ale nepochází od drahokamu, nýbrž od smaragdově zeleného keře vinné révy, který je doma na vinicích v horním Rakousku nad Dunajem, a je symbolem výtečné chuti Wachauských vín. Sluncem zalité úrodné terasy poskytují této odrůdě nezaměnitelnou chuť, která se na jazyku příjemně rozvíjí. Právě to měl před očima architekt Christian Mang, když přemýšlel o designu nového Vinařského centra v Kremži.
Hlavním motivem stavby domu, který dnes představíme, byla garáž. Nebývá to motivace obvyklá, garáž je sice zpravidla nezbytná, nicméně při stavbě domu má většina z nás jiné priority. Ovšem automobilový závodník, jímž majitel tohoto domu je, to může vidět jinak.
Dům s originálním názvem Upcycle House je experimentální projekt z dílny dánského architektonického studia Lendager Arkitekter. Stavbu dokončenou v roce 2013 postavili architekti v Nyborgu v Dánsku. Základním prvkem při výstavbě byly dva nákladní přepravné kontejnery s délkou 12 m. Jejich kombinováním s jinými recyklovanými materiály a prvky (zejména s dřevěnými částmi, OSB deskami) se podařilo vytvořit prostorný a interiérově nečekaně příjemně působící dům.
Bydlení v mezonetovém bytě má své přednosti – vzdušnost a prostornost, často i šikmé stropy, které sice praktik vnímá jako komplikaci při zařizování a využívání podlahové plochy, nicméně romantik je nadšen z útulného a členitého prostoru s množstvím zákoutí s hrou světla a stínu.
Již devátý ročník konference pro všechny profesionály, kteří navrhují nebo realizují dřevostavby, proběhne 5. – 6. 11. 2015. Letos je konference zaměřena především na fasády a zakládání dřevostaveb.
Podzemní komplex v severní části Staroměstského náměstí v Mladé Boleslavi, dílo autorů Prof. Ing. arch Michala Hlaváčka, Ing. arch. Karla Musila, Ing. arch Zdeňka Holka a Ing. Ditty Johanovské získal jednu z 15 nominací na titul Stavba roku 2015.
O Osoblažsku na severní Moravě mnohý z nás možná dosud neslyšel. Tento kraj s pastvinami a hospodářskými staveními je však opomíjen neprávem. Romantický kraj nabízí klid a prostor pro příjemný, i když možná ne vždy snadný život. Ráz krajiny respektuje i dům, který dnes představíme.
Odvážnou architektonickou formu pro budovu filharmonie Mieczysława Karłowicze ve Štětíně se dvěma sály pro celkem 1200 návštěvníků zvolili její autoři Španěl Alberto Veiga a Ital FabrizioBarozzi. Kromě Poláků ji ocenila i porota prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award.
Domy na bázi dřeva jsou různé a rozdílné. Stejně tak jejich střechy, které se jako domy pod nimi liší typem, tvarem a konstrukcí – a navíc ještě samozřejmě krytinou, jejím materiálem a barvou. Vilka s omítkou, u které se na první pohled vůbec nedá rozeznat, že jde o dřevostavbu, mívá střechu modernějšího rázu než tradiční (i když nová a nízkoenergetická) roubenka v horách. Typy střech a krytina se vybírají velmi pozorně a samozřejmě přísně individuálně.
