Střecha může mít různou podobu, avšak v případě dřevostavby a ve smyslu souladu s přírodou je velmi přijatelnou kombinací dřevodům se zelenou střechou, na níž rostou rostliny. Zelená střecha však není moderním výmyslem, její historie sahá podstatně hlouběji.
Dům, nazvaný příznačně „Black Box House“, je moderní rezidenční stavbou, navrženou litevskými architekty z ateliéru PAO studio. Bez nadsázky ji lze považovat za skvělý příklad severského minimalismu.
Jednoduchý dům se sedlovou střechou v Chorvatsku těží z výhod, které mu poskytuje místo na pozemku. Je vsazený do mírného svahu, a zatímco z jedné strany působí jako jednopodlažní dům, z opačného pohledu se vynořuje ještě jedno nižší podlaží – suterén, používaný jako skladový prostor. Dalším momentem, z něhož architekt Tomislav Soldo těžil, je vysoký strom – ořech. Tento strom byl nakonec důvodem vzniku samotného domu a bez něj by tento nápad zřejmě ani nevznikl. Proč?
Čistota tvarů, kontrast harmonického dřeva a neomítnutého drsného zdiva, vzdušný světlý interiér a propojení s okolní zahradou díky velkým proskleným plochám – to je několik pozitiv, které můžeme připsat jednopodlažní domu v české obci Buš. Vyšel z dílny architektky Markéty Cajthamlové a Jana Krejčího.
Francouzská obec Meursault je srdcem burgundských vinic Côte de Beaune. Její klimatické hodnoty jsou od roku 2015 klasifikovány jako světové dědictví UNESCO. Historický špitál, ve kterém se kdysi léčili malomocní, je hmatatelným důkazem bohatých architektonických hodnot, které francouzská provincie po staletí získávala.
Morfologicky plochá krajina Dánska díky bohatě zvlněnému pobřeží na přírodní kráse naštěstí netratí. Písečné duny, pláže, pole a louky společně s řadou fyzických aktivit a venkovních zařízení vytvářejí prostředí s velkým potenciálem. Na každém rohu (či spíše fjordu) tu raší nové příležitosti kulturních, sociálních i sportovních zážitků spojených s přírodou, městem a vodou.
Od roku 2013 pracovali architekti ze studia Mjölk na domě, který měl vyrůst uprostřed lesa. V roce 2017 pak dostavěli objekt, který les respektuje, zarostl do něj a jednou se stane jeho takřka přirozenou součástí. Přestože je výjimečný, umí být zároveň úplně obyčejným.
Mnozí se obávají bydlení v domě z důvodu jeho údržby a množství práce, kterou si okolí domu vyžaduje. Jsou však projekty, které myslí i na to, jak „nezabít“ všechen volný čas těmito pracemi, ale naopak věnovat se rodině, či koníčkům bezstarostně a naplno.
Nejprestižnější světové ocenění Good Design udělované v americkém Chicagu získala i česká vířivka. Model LyraiN značky USSPA vyvinutý a vyrobený kompletně ve východočeské Dolní Dobrouči se tak v roce 2017 stal jediným oceněným produktem z Česka v kategorii Bath. Design LyraiN vznikl ve spolupráci akad. soch. Petra Slaniny a MgA. Filipa Streita.
U architektury Bubbletecture H jsem si vzpomněl na slova rakouského umělce Friedensreicha Hundertwassera, že „rovná čára v přírodě neexistuje“. Podobně uvažoval i autor tohoto projektu – japonský architekt Shuhei Endo, který chtěl vytvořit kontaktní bod člověka s přírodou. Organickou součástí tohoto „kontaktu“ byla se svými výrobky i firma VELUX.
Na výstavě Maison & Objet společnost Preciosa letos uvedla nové kolekce v unikátní hravé prezentaci, představila také nově spuštěný e-shop a rozrůstající se síť retailových partnerů, čímž se ve svém úsilí rozzářit svět českým křišťálem posouvá zase o krok dopředu.
Projekt Monroe Blocks by se měl stát v nepříliš vzdálené budoucnosti klíčovým prvkem rozvoje amerického města Detroit. Dánští architekti ze studia Schmidt Hammer Lassen, kterým byla revitalizace centra města svěřena, se zaměřili především na propojení významných městských bodů a obohacení veřejného prostoru.
Mezonetový byt si mnozí z nás podvědomě spojují s netradičně řešenými dispozicemi, s pocitem, že se mohou dotknout hvězd. Mezonet bychom mohli – velmi zjednodušeně řečeno – chápat jako synonymum pro prostor. Krásný, vzdušný, světlý, tvárný, ale zdaleka ne pro každého. Protože také omezuje a vyžaduje určitou přizpůsobivost. Nakonec, proč ne. V životě je přece vždycky něco za něco…
Knihovní čtvrť v holandském městě Spijkenisse vznikla díky reakci na potřebu nového bydlení a na příležitost zkombinovat funkci obytnou a společenskou. Nové bytové domy navrhli architekti ze studia MVRDV s tradičně strmými střechami. Odkaz minulosti ovšem do svého projektu vložili s citem pro současnost, bez zbytečné nostalgie.
Hlavním motem návrhu rekonstrukce domu typu Okál bylo sjednocení nesourodých prvků domu. Často bývá zmiňováno, že okolí měst jsou zaplavována množstvím barevných typových domů.
