FIFA 2026: V Monterrey postavili stadion, který respektuje krajinu

Mistrovství světa ve fotbale 2026 se odehrává na stadionech, které reprezentují různé přístupy k architektuře sportovních staveb. Další zastávka našeho seriálu vede zpátky do Mexika, konkrétně na sever do Monterrey, kde vznikl stadion, jenž zaujal svět z úplně jiného důvodu.

Estadio BBVA totiž nestaví svou identitu na historii ani na technologické extravaganci. Největší přednost nachází v dialogu s okolní krajinou.

Když se stadion otevřel v roce 2015 podle návrhu renomované kanceláře Populous, okamžitě začal sbírat ocenění a objevovat se v přehledech nejlepších sportovních staveb světa. Ne kvůli velké kapacitě nebo revolučním technologiím, ale díky tomu, jak přirozeně dokázal reagovat na místo, kde vyrostl.

Právě schopnost propojit architekturu, krajinu a identitu regionu dělá z Estadio BBVA jednu z nejzajímavějších stadionových realizací posledních let. Na stadionu se budou hrát tři zápasy základních skupin a 1 zápas vyřazovací fáze, kde by na sebe mohlo narazit Maroko s Nizozemskem. Čeká nás zajímavý souboj na krásném stadionu?

Hora, která určila podobu stadionu

Pojďme si představit kontext celého místa, protože Monterrey není tak známé jako Mexico City či Los Angeles. Město patří mezi nejvýznamnější průmyslová centra Latinské Ameriky. Monterrey obklopují dramatické horské masivy, jejichž siluety vytvářejí jedinečnou kulisu celé metropole. Nejznámější z nich je Cerro de la Silla, česky Sedlová hora.

Její charakteristický profil znají v Mexiku téměř všichni. Objevuje se na fotografiích města, v turistických průvodcích i v místní vizuální kultuře. Architekti z Populous si už během prvních studií uvědomili, že právě tato hora bude pro projekt důležitější než samotná budova.

Místo snahy vytvořit novou dominantu se rozhodli pracovat s dominantou existující.
Stadion proto orientovali tak, aby se pohled na Cerro de la Silla stal součástí návštěvnického zážitku. Z vybraných částí tribun se otevírá panorama, které propojuje fotbalový stadion s okolní krajinou způsobem, jaký nemá ve světě mnoho obdob.

Ve výsledku vzniká zvláštní prostorový efekt. Divák nesleduje zápas v uzavřeném objektu odděleném od okolního světa. Neustále vnímá také město a hory za jeho hranicemi.

Právě tato práce s výhledy představuje jeden z nejcennějších architektonických aspektů celého projektu.

Stadion jako součást širšího území

Estadio BBVA nevznikl uprostřed husté městské zástavby. Nachází se v blízkosti Parque La Pastora, rozsáhlého území na okraji metropole. Návrh proto od počátku pracoval s myšlenkou otevřeného sportovního kampusu propojeného s okolní krajinou.

Významnou roli sehráli krajinářští architekti ze studia Harari Landscape Architecture. Jejich cílem nebylo vytvořit reprezentativní předprostor s několika dekorativními stromy, ale navrhnout prostředí, které bude fungovat jako přechod mezi stadionem a okolní přírodou.

Do návrhu se promítly původní druhy vegetace typické pro region Nuevo León. Rozsáhlé zpevněné plochy doplnily zelené pásy, stinná místa i systém hospodaření s dešťovou vodou. Krajina zde nefunguje jako kulisa kolem architektury. Stává se její součástí.

Tento přístup je zajímavý i z evropského pohledu. Mnoho stadionů vznikajících v posledních desetiletích připomíná izolované ostrovy obklopené parkovišti. BBVA se snaží fungovat spíše jako součást širšího území.

Návštěvník nevstupuje rovnou do budovy. Nejprve prochází krajinou, veřejným prostorem a soustavou venkovních ploch, které pomáhají vytvářet celkový zážitek.

Průmyslová identita Monterrey

Historie města je spojena především s hutnictvím, výrobou oceli a strojírenským průmyslem. Architekti se rozhodli tento charakter otisknout přímo do architektonického výrazu stadionu.

Při pohledu z dálky zaujmou především mohutné ocelové konstrukce nesoucí střechu. Přiznané nosníky a výrazná konstrukční logika vytvářejí estetiku odkazující na průmyslové dědictví regionu.

Nejde o doslovnou reprodukci továrních hal ani nostalgické napodobování průmyslové architektury. Spíše o přenesení principů robustnosti, technické racionality a konstrukční poctivosti do současné sportovní stavby. Mnoho nových stadionů skrývá nosný systém za efektní fasády. BBVA postupuje opačně. Konstrukce se stává součástí architektonického výrazu.

Budova tak získává autenticitu, která bývá u velkých sportovních staveb stále vzácnější.

Asymetrie jako architektonický nástroj

Další zajímavostí je práce s asymetrií. Většina stadionů vzniká jako geometricky vyvážené objekty s pravidelnou strukturou. BBVA tuto logiku narušuje. Střešní konstrukce vytváří výrazně dynamickou kompozici a budova působí jinak z každého pohledu.

Výsledkem je stavba, která nepůsobí staticky. V různých denních dobách mění svůj výraz a reaguje na proměnlivé světelné podmínky severního Mexika.
Právě práce se světlem patří mezi podceňované kvality stadionu. Hliníkové pláště a ocelové prvky zachycují sluneční paprsky odlišným způsobem během celého dne. Budova tak získává proměnlivý charakter bez potřeby složitých technologických efektů.

Architektura pro místní klima

Monterrey patří mezi nejteplejší velká města Mexika. Letní teploty pravidelně překračují hranici čtyřiceti stupňů Celsia. Klimatické podmínky proto výrazně ovlivnily podobu stadionu.

Architekti věnovali mimořádnou pozornost proudění vzduchu. Otevřené části konstrukce podporují přirozenou ventilaci a pomáhají odvádět teplo z hlediště. Rozsáhlá střecha chrání většinu návštěvníků před přímým sluncem, zároveň však nebrání cirkulaci vzduchu.

Zajímavým detailem jsou průsvitné části zastřešení. Propouštějí dostatek denního světla na hrací plochu a zároveň přispívají k příjemnějším podmínkám uvnitř stadionu.
V době, kdy se udržitelnost často redukuje na technologická zařízení a energetické štítky, představuje BBVA připomínku základního architektonického principu. Kvalitní návrh začíná pochopením místního klimatu.

Stadion pro 21. století

Kapacita přes padesát tisíc diváků řadí Estadio BBVA mezi největší fotbalové stadiony v Mexiku. Přesto nepůsobí monumentálně ani odtažitě. Pomáhá tomu strmé uspořádání tribun, které přibližuje diváky k hrací ploše a vytváří intenzivní atmosféru během zápasů, tak jak to známe například z výše zmíněné Aztecy.

Důležitější než samotná čísla je však způsob, jakým stadion funguje mimo sportovní události. Současné sportovní stavby už dávno nejsou určeny pouze pro několik desítek zápasů ročně. Stávají se součástí městské infrastruktury a veřejného života.
BBVA tento trend dobře ilustruje. Nabízí prostory pro společenské akce, kulturní program i každodenní využití okolního areálu. Sportovní architektura se zde proměňuje v součást širšího městského organismu.

Lekce z Monterrey

Estadio BBVA ukazuje, že současná stadionová architektura nemusí soupeřit o pozornost prostřednictvím rekordů a technologických atrakcí. Někdy stačí citlivě pracovat s tím, co už na místě existuje.

V Monterrey se architektům podařilo propojit průmyslovou identitu města, místní klima, veřejný prostor i mimořádnou krajinnou kulisu do jednoho funkčního celku. Stadion díky tomu nepůsobí jako objekt, který byl do území vložen zvenčí. Stává se přirozenou součástí prostředí.

Až se během mistrovství světa 2026 kamery zaměří na tribuny zaplněné desetitisíci fanoušků, mnoho diváků si všimne především fotbalu. Architekti pravděpodobně budou sledovat něco jiného. Vztah mezi stavbou a horou v pozadí. Dialog mezi konstrukcí a krajinou. Důkaz, že i stadion může být architekturou pevně ukotvenou ve svém místě.