Občanské stavby

Když si mladí umělci chtějí vyzkoušet tvorbu pod holým nebem, stačí, aby vyšli na zelenou střechu, kde mají připraven otevřený ateliér.

Francouzská obec Meursault je srdcem burgundských vinic Côte de Beaune. Její klimatické hodnoty jsou od roku 2015 klasifikovány jako světové dědictví UNESCO. Historický špitál, ve kterém se kdysi léčili malomocní, je hmatatelným důkazem bohatých architektonických hodnot, které francouzská provincie po staletí získávala.

Morfologicky plochá krajina Dánska díky bohatě zvlněnému pobřeží na přírodní kráse naštěstí netratí. Písečné duny, pláže, pole a louky společně s řadou fyzických aktivit a venkovních zařízení vytvářejí prostředí s velkým potenciálem. Na každém rohu (či spíše fjordu) tu raší nové příležitosti kulturních, sociálních i sportovních zážitků spojených s přírodou, městem a vodou.

Knihovní čtvrť v holandském městě Spijkenisse vznikla díky reakci na potřebu nového bydlení a na příležitost zkombinovat funkci obytnou a společenskou. Nové bytové domy navrhli architekti ze studia MVRDV s tradičně strmými střechami. Odkaz minulosti ovšem do svého projektu vložili s citem pro současnost, bez zbytečné nostalgie.

Dlouholetá přeměna požárem zničeného mola přinesla své výsledky. Architektonické umělecké dílo s názvem Hastings Pier získalo mnoho ocenění, naposledy se k nim připojila cena Královského institutu britských architektů RIBA – Stirling Prize 2017. Obnovené molo bylo vyhlášeno za nejlepší novou stavbu ve Velké Británii. Pochází z dílny architektonického ateliéru dRMM Architects.

Kumulace různorodého programu knihovny se odráží v pyramidální struktuře budovy.

Náhrdelník měst a vesnic, obepínající hlavní město z těsného soužití s metropolí dílem těží a dílem trpí: takové sousedství přináší mnoho nových rezidentů, stavební boom různé kvality a všechny problémy s tím související.

Architekt Jan Šépka se proslavil jako člen ateliéru HŠH, který postavil třeba růžový dům v Černíně. Trojice společně rovněž začala pracovat na úpravách zámeckého parku a kočárovny v Litomyšli, které po rozchodu kanceláře dokončil Jan sám. Úkol to nebyl jednoduchý! Už od začátku totiž bylo dáno, že je třeba se na projekt dívat z mnoha různých perspektiv.

Na slavnostním galavečeru České ceny za architekturu (ČCA) byla v pondělí 27. listopadu v Místě pro nové umění – Jatka 78 vyhlášena Hlavní cena a oceněné realizace 2. ročníku této soutěžní přehlídky České komory architektů (ČKA). Hlavní cenu si převzali Radko Květ a Pavel Pijáček za realizaci Archeoparku Pavlov. Ve finále České ceny za architekturu porota vybírala mezi šesti stavbami.

Během posledních třiceti byl zaznamenán prudký pokles světové chudoby – z přibližně 40 % na méně než 20 %. I přesto ale nezanedbatelné množství lidí žijících v subsaharské Africe s absolutní chudobou stále bojuje. Více než polovina z nich má něco společného: jsou to drobní zemědělci. Architekti z polského studia Ggrupa nyní přišli s projektem revolučního řešení africké chudoby.

Monheim je město s mimořádnou polohou. Leží centrálně mezi německými metropolemi Düsseldorfem a Kolínem, přímo na řece Rýn, což činí město atraktivním místem pro bydlení pro všechny generace. Pro soustavné zatraktivňování obrazu města se investují finanční prostředky mimo jiné do spojení mezi centrem města a Rýnskou promenádou. 

Létající inženýři navrhli na první pohled „obyčejný dům v ulici“. Po překročení prahu ale návštěvník okusí podobné pocity, jako při prohlídce policejní budky Doktora Who. Ve zdánlivě malé skořápce se totiž ukrývá netušeně velkolepý prostor.

Obec Kněžmost nedaleko Mnichova Hradiště se rozhodla zmodernizovat budovu základní školy. Jdou na to skutečně od základu: nový objekt bude maximálně energeticky úsporný a doplněný solární elektrárnou tak, aby mohl být energeticky (téměř) soběstačný.

Slunce, vítr ani déšť neodradí severské snílky od kolektivního workshopu následovaného osmidenním večírkem. Městečko Roskilde se může již několik let těšit z hippie-vesnice v srdci hudební metropole. Udržitelnost a solidarita jsou jedny z mnoha hesel nejpopulárnějšího dočasného „města“ Skandinávie.

Místo můžeme nazývat krajinářským parkem se hřbitovem nebo hřbitovem v krajinářském parku. Vznikl v harmonické symbióze prostředí, lidí a myšlenek.