Občanské stavby

Nová Pařížská filharmonie od Jeana Nouvela pojme do svých kulturních útrob až dva tisíce čtyři sta návštěvníků. Sál je určen především pro koncerty symfonických orchestrů, ale také pro komornější jazzové koncerty nebo world music.

„Výzkumy v oblasti neurobiologie ukazují, že informace lépe vstřebáváme v příjemném prostředí, které nám umožní lépe zmobilizovat mozek a paměť. V této budově, která svým vybavením připomíná vysokoškolský standard, se to myslím rozhodně povedlo.“Erik Štefanovič – jednatel DELTA Projektconsults

Fakulta architektury ČVUT nabízí svým studentům možnost vyzkoušet si v rámci předmětu nauky o budovách jízdu na invalidním vozíku. Já i moji spolužáci jsme tak na vlastní kůži poznali, jak může třeba jen nepatrně menší sklon rampy zjednodušit životy hendikepovaných lidí. Tehdy jsem ještě netušila, že se jednoho dne ocitnu v Dánsku, kde se budu právě architekturou pro hendikepované zabývat naplno.

Při vzpomínce na Maltu (středomořský ostrov, nikoli spojovací materiál) si  můj nos živě vybavuje vůni moře, pečeného králíka a opuncií. Maličký ostrovní stát, křižovatka vlivů pohanů, Římanů, Británie, Itálie a Orientu. Jedním z nejsilnějších zážitků, které jsem si z inspirativního ostrova odvezla, byla určitě návštěva budovy nového maltského parlamentu od architekta Renza Piana.

Vstupní budova areálu Punkevních jeskyní v malebném prostředí Moravského krasu, kterou navrhli architekti z brněnského ateliéru Burian-Křivinka, se stala výzvou pro skupinu Českomoravský beton. Výrobce betonu se zde setkal se zajímavou realizací, díky které mohl naplno využít rozsah svých receptur.

Moderní objekt architekta Samuela Delmase působí v krajině vibrujícím dojmem, s okolím však harmonicky ladí. Nové zdravotní středisko pro Nozay a okolní region je atraktivní nejen pro lékaře, ale i pro pacienty a místní obyvatele.

Neviditelná architektura je koncept, který vznikl jednak z primární potřeby nenápadně si počínat ve zvlášť exponovaném prostředí, ale také z důvodu upozornění na ignorováníaci současndobé architektury veřejností. Výsledkem tohoto experimentu jsou nové roviny v možnostech nazírání na realitu.

Hrabě Napoleon Stanisław Adam Feliks Zygmunt Krasiński, nejznámější zástupce polského romantismu, by se zaradoval. Literát, filozof a syn staré polské rodiny z Mazovského vojvodství měl v sobě ryze moderního ducha a v polovině 19. století vybudoval z majetku své rodiny krásné romantické sídlo. Uprostřed pozemku o rozloze 21 hektarů se tyčí novogotický zámek Opinogóra. Jeho součástí byla před 2. světovou válkou také romantická oranžérie.

V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhl architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro účely knihovny.

Projekt ELI – Extreme Light Infrastructure – je součástí evropského plánu na vybudování nové generace velkých výzkumných zařízení. ELI je nejmodernějším laserovým zařízením na světě. Vývojové centrum přináší nové poznatky potenciálně využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice, konstrukci nových nástrojů, rentgenové optice... Slouží také jako atraktivní platforma pro výchovu nové generace doktorandů, vědců a inženýrů.

Ze staré tovární budovy v Liberci vzniklo centrum pro popularizaci vědy formou interaktivního poznávání. Architektka Miluše Suchardová pojala stavbu jako jeden z exponátů. Návštěvníci tak mohou procházet budovou jako útrobami živého organismu s přiznanými stavebními prvky a rozvody technologií TZB, vizualizací toků veškerých energií v budově a technickými místnostmi jako jednotlivými orgány lidského těla.

Oranžerie stylově i prakticky doplňuje rozlehlou upravenou zahradu, která byla založena ve 30. letech 20. století kolem rodinné vily ve středních Čechách.

Ve školce se děti poprvé samostatně setkají s větším společenstvím dětí. Tyto nové vztahy a zážitky se odehrávají v prostoru, který se tak stává nedílnou součástí výchovy a formuje budoucí život dítěte.

Nový pavilon školy je dílem pražského architektonického ateliéru Projektil architekti. Projekt získal nominaci na Českou cenu za architekturu 2016.

Hovorčovické děti jednoho dne našly kouzelné sluchátko: „Prosím, my bychom chtěly pěknou novou školu, do které budeme chodit rády a kde nás bude učení bavit.“ A ze sluchátka se ozvalo: „Ale jistě, jak si přejete...“