Občanské stavby

Lázeňský areál v Lednici byl doplněn stavbou nového konferenčního centra. Dostavba navazuje na stávající komplex hotelu a lázeňské kolonády a je organicky začleněna do parku od krajinářského architekta Zdeňka Sendlera.

„Vnímali jsme zdevastovaný stav původních objektů a sportovní zahrady. Přesto jsme se přesvědčili, že Sokec je živý a funkční a pro obyvatele obce velmi důležitý fenomén. Že je nezbytné udržet, oživit a podpořit jejich vřelý vztah k tomuto místu, jejich hrdou identitu.“

„Hasičská zbrojnice je jedno z těch hezčích zadání, která může architekt v malé obci řešit. Tyto atraktivní budovy ale dnes z hlediska estetiky totálně podceňujeme. Proto v obcích místo jednoduchých, tvarově ukázněných a srozumitelných staveb najdeme složité červené krabice s neuvěřitelnými tvary, které spíše než úctu a hrdost vyvolávají v člověku pocit studu nebo smíchu. A přitom se to dá dělat tak pěkně… Jako třeba v případě rekonstruované ‚hasičárny‘ od Kamila Mrvy v Palkovicích.“ Jan Vaněček

Švýcarský ateliér Buol & Zünd rozvlnil architekturu v rytmu nahodilého jazzového rytmu. Díky centrálnímu vnitřnímu dvorku nového hudebního kampusu donutili hudebníky vylézt ze svých jeskyní a socializovat se v srdci historické části města Basilej.

Povodeň, která vám způsobí škodu za osm set milionů dolarů, můžete brát jako katastrofu. Iowská univerzita ji ale pochopila jako výzvu. Jedním z výsledků je i nová Budova vizuálních umění (Visual Arts Building).

Když si mladí umělci chtějí vyzkoušet tvorbu pod holým nebem, stačí, aby vyšli na zelenou střechu, kde mají připraven otevřený ateliér.

Francouzská obec Meursault je srdcem burgundských vinic Côte de Beaune. Její klimatické hodnoty jsou od roku 2015 klasifikovány jako světové dědictví UNESCO. Historický špitál, ve kterém se kdysi léčili malomocní, je hmatatelným důkazem bohatých architektonických hodnot, které francouzská provincie po staletí získávala.

Morfologicky plochá krajina Dánska díky bohatě zvlněnému pobřeží na přírodní kráse naštěstí netratí. Písečné duny, pláže, pole a louky společně s řadou fyzických aktivit a venkovních zařízení vytvářejí prostředí s velkým potenciálem. Na každém rohu (či spíše fjordu) tu raší nové příležitosti kulturních, sociálních i sportovních zážitků spojených s přírodou, městem a vodou.

Knihovní čtvrť v holandském městě Spijkenisse vznikla díky reakci na potřebu nového bydlení a na příležitost zkombinovat funkci obytnou a společenskou. Nové bytové domy navrhli architekti ze studia MVRDV s tradičně strmými střechami. Odkaz minulosti ovšem do svého projektu vložili s citem pro současnost, bez zbytečné nostalgie.

Dlouholetá přeměna požárem zničeného mola přinesla své výsledky. Architektonické umělecké dílo s názvem Hastings Pier získalo mnoho ocenění, naposledy se k nim připojila cena Královského institutu britských architektů RIBA – Stirling Prize 2017. Obnovené molo bylo vyhlášeno za nejlepší novou stavbu ve Velké Británii. Pochází z dílny architektonického ateliéru dRMM Architects.

Kumulace různorodého programu knihovny se odráží v pyramidální struktuře budovy.

Náhrdelník měst a vesnic, obepínající hlavní město z těsného soužití s metropolí dílem těží a dílem trpí: takové sousedství přináší mnoho nových rezidentů, stavební boom různé kvality a všechny problémy s tím související.

Architekt Jan Šépka se proslavil jako člen ateliéru HŠH, který postavil třeba růžový dům v Černíně. Trojice společně rovněž začala pracovat na úpravách zámeckého parku a kočárovny v Litomyšli, které po rozchodu kanceláře dokončil Jan sám. Úkol to nebyl jednoduchý! Už od začátku totiž bylo dáno, že je třeba se na projekt dívat z mnoha různých perspektiv.

Na slavnostním galavečeru České ceny za architekturu (ČCA) byla v pondělí 27. listopadu v Místě pro nové umění – Jatka 78 vyhlášena Hlavní cena a oceněné realizace 2. ročníku této soutěžní přehlídky České komory architektů (ČKA). Hlavní cenu si převzali Radko Květ a Pavel Pijáček za realizaci Archeoparku Pavlov. Ve finále České ceny za architekturu porota vybírala mezi šesti stavbami.

Během posledních třiceti byl zaznamenán prudký pokles světové chudoby – z přibližně 40 % na méně než 20 %. I přesto ale nezanedbatelné množství lidí žijících v subsaharské Africe s absolutní chudobou stále bojuje. Více než polovina z nich má něco společného: jsou to drobní zemědělci. Architekti z polského studia Ggrupa nyní přišli s projektem revolučního řešení africké chudoby.