Vánoční trh jinak: Slavná umělkyně s architekty přetvořila veřejný prostor v Brně na místo klidu a sebereflexe

Vánoce jsou pro mnohé synonymem shonu, přeplněných náměstí a konzumem poháněné atmosféry. Uprostřed tohoto každoročního koloběhu se však v Brně objevuje tichá protiváha – alternativní vánoční festival, který místo nakupování nabízí ztišení, sdílení a prostor k sebereflexi.

Na Římském náměstí, nenápadném rozšíření ulice Františkánské, vznikl projekt s názvem Vánoční festival zlozvyků. Společně za ním stojí výtvarnice Kateřina Šedá, architektonické studio Peer Collective, nezisková organizace Renadi a městská část Brno-střed. Projekt reaguje na potřebu vytvářet veřejný prostor, který je otevřený všem – včetně těch, kteří se během svátků cítí vyloučení nebo ohrožení.

Alternativa k tradičním trhům

Zadání vychází z iniciativy organizace Renadi, jejímž cílem bylo vytvořit střízlivé, bezpečné prostředí, bez alkoholu a tlaku na útraty. Oslovila proto Kateřinu Šedou, jejíž umělecká práce je dlouhodobě zaměřená na překonávání sociálních bariér a propojování lidí. Ta navrhla propojení této výzvy se svým projektem Národní sbírka zlozvyků, v rámci kterého mapuje každodenní lidské návyky a slabosti.

„Vánoce jsou často spíše přehlídkou lidských zlozvyků než oslavou nejkrásnějšího období v roce – shon, nakupování, úklid, přejídání nebo stres z návštěv, a nakonec i hádky s rodinou. My jsme se rozhodli to zkusit obrátit. Vytvořit prostor, kde může každý zpomalit, nadechnout se a nalézt prostor k vnitřnímu zklidnění,“ říká Šedá.

Výsledná instalace nabízí návštěvníkům cestu, která je má přivést k vlastní sebereflexi. Každý prochází sérií prostorových situací, kde se setkává s výpověďmi jiných lidí a zároveň si může uvědomit vlastní zvyky. Cílem je symbolické „odložení“ zlozvyků ve středobodu instalace – ve speciálně navržené zpovědnici.

Architektura pro zpomalení a uvědomění

Prostorovou podobu festivalu navrhli architekti ze studia Peer Collective. Využili modulární konstrukci trussových prvků, které běžně slouží k budování pódií. Do konstrukce zavěsili velkoformátové opony z bílého a červeného textilu, jež vytvářejí síť osmnácti „pokojíčků“ – sekvencí průchodů a průhledů, připomínajících intimní interiéry pod širým nebem. Celková plocha textilií činí 2478 m², tedy zhruba deset tenisových kurtů.

Tato dočasná struktura redefinuje typickou podobu vánočních trhů – nahrazuje stánky s punčem a dekoracemi prostorovou kompozicí, která vybízí ke zpomalení a vnímání sebe sama i okolí. V noci se navíc proměňuje v projekční plátno: na opony se promítají výpovědi z Národní sbírky zlozvyků doplněné ambientními zvuky a tlumeným světlem.

„Nechtěli jsme, aby lidé byli jen diváky nebo pasivními konzumenty,“ vysvětlují architekti z Peer Collective. „Každý, kdo do prostoru vstoupí, se tak stane jeho přímým aktérem. Architektura zde není pouhou kulisou, nýbrž rámcem pro dění, které by nevzniklo bez přítomnosti člověka.“

Zpovědnice jako místo rozhodnutí

Hlavním bodem instalace je zpovědnice – šest interaktivních kabin, které nahradily tradiční prodejní stánek. Místo směny zboží zde dochází ke sdílení zkušeností, selhání a nových začátků. Audiovizuální systém reaguje na přítomnost a podněty návštěvníků, jejich výpovědi propojuje a vytváří z nich kolektivní obraz. Prostor zpovědnice tak umožňuje nejen osobní reflexi, ale i propojení s ostatními skrze sdílenou zkušenost.

Cesta návštěvníka končí návratem skrz rubovou stranu červených opon – symbolickým přechodem zpět do běžného městského ruchu, který však může být po prožitku na náměstí vnímán jinak.

Přístupnost a participace

Instalace reflektuje i fyzickou a sociální přístupnost. Povrch náměstí byl upraven jemným štěrkem tak, aby byl bezbariérový, a do jeho přípravy se zapojili i místní obyvatelé během podzimní komunitní akce. Alkohol je z areálu vyloučen, což má podpořit otevřenost i vůči lidem se zkušeností se závislostí nebo v obtížné sociální situaci. Festival tak vytváří inkluzivní veřejný prostor bez viditelných i neviditelných bariér.