Umělecké centrum Univerzity Palackého
Bývalý jezuitský konvikt prošel v letech 2000–2004 rozsáhlou rekonstrukcí. Barokní budova byla přestavěna podle návrhu a projektu architektů Polácha, Fabiána a Bravence na Umělecké centrum UP v Olomouci. Po třinácti letech objekt stále žije a funguje, jak po stránce designu, tak z pohledu technického a funkčního. Olomoucké centrum umění je také zajímavou ukázkou kvalitní práce se světlem v interiéru.
Autoři projektu se v návrhu dispozice snažili v co největší míře respektovat původní barokní formu. Jedním z klíčových problémů rekonstrukce bylo vyvážení požadavků nového provozu. Výuka se specifickými požadavky jak na plochy jednotlivých učeben a kabinetů, tak především na hygienu provozu s původní cennou barokní dispozicí, která by neměla být rekonstrukcí znehodnocena, stejně jako původní štukové a kamenické detaily. Architekti se s touto výzvou úspěšně vypořádali.
Uliční fasáda
Citlivá rekonstrukce
Součástí pozdně gotických městských fortifikací je takzvaná Židovská branka. Projekt rekonstrukce zahrnoval také očištění gotických hmot od přístavby schodiště a vstupního prostoru do mezipatra. Vstup je vyřešen přístavbou schodiště přiznávající dobu svého vzniku, nekonkurující gotické památce. Obnova vnitřních i vnějších omítek byla provedena odborným restaurátorským způsobem, včetně otevření všech původních středověkých špaletových oken.
Chodba v 2NP
Ve všech podlažích objektu včetně suterénu byly zachovány klenby, dispozice je zbavena dodatečných příček a zazdívek, nově navržené příčky nutné k provozu jsou řešeny vestavbou v novodobých materiálech (sklo, dřevo) tak, aniž by rušily jednotu barokních prostor. Jsou soustředěny převážně do středního křídla nového konviktu a dále do plochostropých prostor třetího podlaží. Nezbytné hygienické zázemí včetně vertikálních komunikací je soustředěno do dvou uzlů, kde je vždy vybrán jeden modul klenby. Takto vzniklý prostor je intenzivně využit i díky přepatrování, které umožnily dostatečné konstrukční výšky jednotlivých podlaží.
Půdorys 3NP
Uvolnění výrazu
Při řešení interiéru uměnovědných kateder Univerzity Palackého vycházeli architekti z řady zásadních vstupních podkladů. V působení interiérů hrála významnou roli vysoká kvalita stávajících prostorových vztahů, které se odlišují v jednotlivých podlažích – s přibývající výškou ubývá robustnosti a majestátnosti. Autoři projektu brali v úvahu také to, že část původních maleb bude restaurátorsky obnovena, objekt bude značně zatížen pasantními návštěvníky, bylo proto potřeba navrhnout jednoduchý, snadno pochopitelný provoz a kvalitní, funkční vybavení především v části poslucháren a souboru sálů v podkroví objektu.
Učebna
Dalším faktorem ovlivňujícím pojetí interiéru byla v objektu probíhající výuka, a tudíž i nutnost zajištění klidu a intimity. Různorodý charakter výuky má specifické požadavky na interiérové vybavení, především co se týče výtvarných oborů. Centrum slouží hlavně mladší populaci, což se odrazilo v mírném uvolnění výrazu a v použití některých méně tradičních interiérových prvků.
V interiéru najdeme některé méně tradiční prvky.
Živé podkroví
Návrh osvětlení reaguje na prostorové kvality a funkční náplň jednotlivých částí objektu. Architekti maximálně využili nepřímého osvětlení, které je v sálech v druhém podlaží doplněno takzvanými senátními závěsnými světly, v ateliérech a dílnách pak závěsnými zářivkovými sestavami.
Původní podkroví je aktivně využíváno v plném rozsahu. Nad starým konviktem je do jeho nejcennější části vestavěn divadelní sál, kinosál a hudební učebna se zkušebnou pro sbor, v křídle k vile Primavesi je ateliér užitné grafiky, fotoateliér, textilní dílna a pracovny pedagogů. Vzhledem k tomu, že je objekt kulturní památkou, nebylo možné osazení střešních oken v dostatečném počtu, což mělo vliv také na rozmístění funkcí bez potřeby přirozeného denního osvětlení – kinosál, divadelní sál… V ostatních částech podkroví jsou osazena střešní okna Velux tak, aby jejich přirozené osvětlení doplnilo a dokreslilo atmosféru pohledově exponovaných dřevěných konstrukcí původního těžkého barokního krovu.
Podkroví je prosvětleno díky množství malých střešních oken.
Umělecké centrum Univerzity Palackého
Místo: Olomouc
Architekti: Jan Polách, Petr Fabián, Robert Bravenec
Investor: Univerzita Palackého v Olomouci
Projektant: Studio Polách & Fabián, s. r. o.
Interiér: Atelier Polách & Bravenec, s. r. o.
Generální dodavatel: IMOS, a. s.
Střešní okna: Velux
Ocenění: Čestné uznání v soutěži Stavba roku 2004 Olomouckého kraje
Projekt: 1999–2002
Realizace: 2000–2004
TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ,
FOTO: PETR ZATLOUKAL, MARTIN MECNAROWSKI, ATELIER POLÁCH & BRAVENEC
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB speciál 2018.
