Na více než stoletou tradici slavného opavského obchodního domu Breda navázal projekt komerčního a společenského centra, který vyrostl v jeho sousedství, v areálu někdejšího měšťanského pivovaru Zlatovar. Součástí nového centra se tak staly objekty varny, spilky, staré a nové sladovny i fasáda ležáckých sklepů a komín.
Do supermarketu se za kvalitní architekturou nechodí. Obvyklé uniformní objekty řetězců s potravinami jsou většinou rychle smontované haly jednoduchého tvaru s vnitřními dispozicemi podle stejného vzoru všech provozoven téže značky. Liší se snad jen barvou loga, interiérových prvků a nákupních vozíků. Zařadit se po bok ostatním, nebo jít jinou cestou?
Tři roky trvala výstavba velkolepého komplexu Galaxy Soho v čínském Pekingu. Pět propojených budov, které nabízejí kanceláře, obchodní prostory i místa pro kulturu a zábavu, postavila pro čínskou metropoli světoznámá britská architektka iráckého původu Zaha Hadid. Už během výstavby dosáhla budova světového věhlasu nejen díky své futuristické architektuře, ale také díky pirátské kopii stavby, kterou čínští developeři staví o několik stovek kilometrů dál.
Proč by se v dnešní době, kdy se muzea proměňují v supermarkety, nemohly supermarkety proměnit v galerie? Taková byla úvaha architekta Ben van Berkela z UNStudia při navrhování nákupního centra v korejském městě Cheonan. V reakci na sílící sociální a polokulturní roli nákupních center se v rámci projektu speciálně věnoval veřejným prostorům, které lze ve velké míře využívat pro kulturní akce.
Na vídeňské Mariahilfer Strasse, známé nákupní třídě, vyrostl už v roce 1879 obchodní dům, který se stal ikonou. Během své existence prošel mnoha stavebními úpravami a rekonstrukcemi. Ta poslední z roku 2010 změnila celý objekt k nepoznání.
Ostravská Karolina se mění k nepoznání. Na místě někdejšího uhelného dolu a koksovny stejného jména vyrůstá velkolepý revitalizační projekt Nová Karolina. Jeho součástí je letos dokončené obchodní centrum Forum Nová Karolina, jehož architektura je založena na konceptu nizozemského ateliéru OMA, dále zpracovaném dceřinou kanceláří investora T+T Design a českou projekční kanceláří K4.
„V Rožnově v minulém století existovaly na náměstí domy s pasáží, bohužel dnes investoři chtějí zastavět a pronajmout komerčně co největší plochy,“ říká architekt Kamil Mrva, který se rozhodl k tradici pasáží a pavlačí vrátit a oživit tak veřejný prostor kdysi lázeňského města.
Umíte si představit vánoční nákupy, při nichž můžete místo probojovávání se davem a bloudění ve spleti uliček bez denního světla spíše relaxovat a vychutnávat špičkovou architekturu? Skutečně, jde to i jinak. Představujeme Vám některé obchodní domy od světových i českých architektů, které nezapomínají na člověka a jeho potřebu cítit se uvnitř příjemně a bezpečně.
Rekonstrukce bývá pro architekty někdy větším oříškem než vymýšlení projektu nad čistým papírem. Dvojice architektů Petr Pinkas a Jan Žalský byla postavena před takovou výzvu před pěti lety, kdy se pustili do proměny bývalé kancelářské budovy na obchodní centrum. V té době netušili, jaký další rozměr stavbě dodá její nové využití.
Na ostrově Amager, kam sahá jižní část dánské metropole, byl na konci loňského roku dokončen největší bytový komplex ve městě. Architektonická kancelář BIG – Bjarke Ingels Group tak dokončila svoji trilogii rezidencí pro stejného developera. V blízkosti přírodní rezervace se do tvaru číslice 8 stáčí dům, který je spíše živým městským blokem a který navzdory své velikosti není anonymní noclehárnou, ale prostředím pro budování sousedských vztahů.
V jihovýchodní Asii je běžné, že lidé se v obchodních domech rádi setkávají, diskutují, pijí čaj, obědvají a samozřejmě i nakupují. Objekt obchodního domu (UNStudio) neposkytuje návštěvníkovi jen komerční prostory, ale plní zejména sociální a kulturní funkci. Jestliže dnes vnímáme muzeum jako supermarket atrakcí, potom obchodní dům můžeme vnímat také jako muzeum.
První ekologicky šetrný hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou v kontinentální Evropě otevře Tesco 10. února ve východočeské Jaroměři. Budova navržená stavebním oddělením Tesco je řešena jako energeticky soběstačná dřevostavba. Projekt budovy byl jak z hlediska stavebního, tak technologického navržen tak, aby produkce CO2 byla snížena na minimum a byla vyrovnána neboli vynulována stejným množstvím CO2 spotřebovaným během pěstování zdroje energie.
Hlavní drážďanská promenáda Prager Strasse je učebnicí východoněmecké moderní architektury a mezi její nejzajímavější příklady patřil donedávna i obchodní dům Centrum z roku 1978 s kovovou ornamentální fasádou. Po třech desetiletích však musel ustoupit novému modernímu a několikanásobně většímu obchodnímu centru. V architektonické soutěži na jeho podobu vyhrál projekt drážďanského rodáka architekta Petera Kulky. Dům svou blyštivou retro fasádou z hliníkových tvarovek navazuje na původní stavbu, zatímco jeho ornamentálně zdobený interiér odpovídá současným požadavkům na moderní nákupní středisko.
Interiér obchodního domu navrhli architekti Massimiliano a Doriana Fuksas, dominantou prostoru je plastové schodiště.
Představitel světové architektonické špičky Daniel Libeskind rozehrál ve švýcarském Bernu svou variaci na multifunkční centrum. Rozlehlá budova rozkročená nad víceproudovou dálnicí svojí strukturou připomíná neopracovaný diamant. Libeskind do ní vetkal své vlastní představy o moderním multifunkčním centru, které má splňovat roli nákupního, kulturního i zábavního centra.
