Bydlet spolu není nic nového. Co bylo dříve existenční nutností, vyžaduje dnes vědomou volbu a víru, že aktivní sousedský život je významnou kvalitou bydlení. Pro ty, kterým anonymní prostředí a sociální prázdnota za dveřmi jejich bytů či domů nevyhovuje, se nabízí zajímavý koncept bydlení zvaný cohousing.
Nízkoenergetický bytový dům Am Zwinger v historické části města Wels v Horním Rakousku byl dokončen loni v létě. Jeho minimalistická architektura je sladěná s okolní malebnou přírodou tak, aby ji co nejméně narušila.
Není zvykem, že by cenná historická budova získala novou moderní tvář. Většina rekonstrukcí probíhá konzervativně. Přesto však může jít citlivý přístup k historické architektuře ruku v ruce s moderními prvky.
Proč čekat, až se pasivní výstavba stane standardem? V pražských Malešicích už nyní začne stavba v našem prostředí ojedinělého projektu – pasivního komplexu bytových domů, které budou navíc vyrábět elektřinu.
Na úzké parcele u frekventované silnice na pražské periferii, ve zvláštní směsici rodinné zástavby, zahrádkářské kolonie a roztroušených paneláků, vyrostl dům jako agresivní výhonek, otevírající debatu o formě výstavby v podobných lokalitách.
Letos na podzim oznámila evropská firma Meyer Bergman zabývající se správou investic do nemovitostí a kanadský penzijní fond The Healthcare of Ontario Pension Plan („HOOPP“), že koupily od firmy Multi Corporation – největší evropské společnosti zabývající se výstavbou obchodních center – nově vznikající obchodní centrum Forum Nová Karolina v Ostravě. Jeho dokončení a otevření je naplánováno na březen příštího roku.
Seniorská populace v České republice v posledních letech narůstá. Ústředním tématem se tak stává zajištění péče o seniory včetně otázky bydlení, protože pro dnešní rodiny již většinou soužití se starší generací způsobem, který byl obvyklý dříve, není možné. Nicméně mladé rodiny chtějí příbuzným v seniorském věku umožnit příjemný život a důstojné dožití, a proto hledají vhodná řešení. Areál Zátiší situovaný na kraji Kunratického lesa – největší zelené plochy v Praze – právě takové řešení nabídne.
Že lze v historické části Prahy vytvořit odvážnou a atraktivní architekturu, která nejde proti kontextu okolní zástavby, o tom svědčí bytový dům s tělocvičnou Lodecká, který získal letošní cenu za architekturu Grand Prix architektů. Autory oceněné stavby jsou Petr Burian, Jan David a Petr Malinský ze studia DaM.
Hlavní cenu Grand Prix architektů získal bytový dům s malometrážními byty a tělocvičnou od Petra Buriana z ateliéru DaM. Grand Prix architektů letos již po 18. vypsala Obec architektů.
Kolem lázeňských kolonád a horkých pramenů je v architektuře stále přítomný duch belle epoque, zlaté éry rozvoje Karlových Varů. Dnes však město zažívá stavební boom, který by mohl tuto jedinečnost ohrozit. Jednou z mála výjimek je projekt trojice bytových věží, který zaujal renomovaného bulharského architekta Georgi Stanisheva natolik, že jej navrhl do prestižní evropské soutěže o cenu Miese van der Rohe.
Zatím posledním dílkem puzzle velkorysého projektu nazvaného City podle architektonicko-urbanistické studie Pankrácké pláně z dílny newyorské kanceláře architekta Richarda Meiera bude budova City Green Court. Ta nedávno získala nejvyšší stupeň precertifikace LEED Platinum v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí.
Je možné dobrým architektonickým návrhem pozitivně ovlivnit sousedské vztahy a pomoci vybudovat fungující společenství? Architekti Zdeněk Jiran a Michal Kohout se domnívají, že to není utopie, a tuto myšlenku se snaží zhmotnit nejen v pražském rezidenčním komplexu na Vackově, ale také v Lysé nad Labem. Tam se chystá stavba developerského projektu inspirovaného myšlenkami cohousingu.
Novostavba stojí v těsném sousedství Vojáčkova náměstí s dominantou Národního domu od Jana Kotěry a vilou od Emila Králíka. Dům vyplňuje proluku na jedné z hlavních městských radiál navazující na vnitřní městský okruh, což mělo zásadní vliv na koncepci celého objektu.
Může se přeměnit zanedbaný městský blok v energeticky efektivní a moderní bydlení? Důkazem, že ano, je vídeňský obytný komplex OAG rekonstruovaný a rozšířený podle projektu architekta Armina Mohsena Daneshgara. Největších úspor energie lze docílit inteligentními sanacemi. U projektu OAG byly díky tomuto postupu sníženy emise CO2 o 200 tun za rok a potřeba energie na vytápění redukována o více než 60 procent.
Pozoruhodnou proměnou nedávno prošel jeden z nejstarších lázeňských domů v Mariánských lázních. Jeho rekonstrukce a přeměny na bytový dům se ujala renomovaná architektka Eva Jiřičná, jejíž nezaměnitelný rukopis je znát již při vstupu do budovy.
