Pobytová zelená střecha bytového domu v Brně

Soutěž Zelená střecha roku 2025 míří do finále

Zelené střechy si v Česku dál upevňují své místo ve veřejném prostoru. Letošní Týden otevřených zelených střech přilákal rekordní počet návštěvníků a o titul Zelená střecha roku se uchází dvanáct projektů z celé republiky. Přesto odborníci upozorňují na první meziroční pokles realizovaných zelených střech za posledních deset let.

Soutěž Zelená střecha roku 2025 představuje dvanáct projektů různého typu – od rodinných domů po školy, administrativní a bytové budovy. Každý z nich nabízí jiný přístup k využití zelené střechy – estetický, ekologický, retenční, nebo komunitní. Letos se mezi soutěžními díly objevily například biodiverzitní střechy v Kravsku a Kytíně, školní střechy v Brně a Velké Bystřici nebo administrativní objekt v Modřicích.

Porota navštíví přihlášené projekty ve dnech 12. a 13. června, veřejnost může své favority podpořit online od 15. června na webu soutěže www.zelenastrecharoku.cz. Hlasování potrvá do konce srpna, vítězové budou oznámeni 11. září na střeše pražské budovy Masaryčka.

Pokles trhu: první známky ochlazení

Zpráva Asociace zelených střech a fasád přináší poprvé od roku 2014 informaci o meziročním poklesu nově realizovaných zelených střech. V roce 2024 vzniklo přibližně 380 000 m² zelených střech, oproti 495 000 m² v roce 2023. Podle odborníků je příčin více: zpožděné dopady pandemie, ekonomická nejistota po vypuknutí války na Ukrajině, vysoké ceny materiálů a úvěrů nebo úsporná opatření developerů.

Zelené střechy se kvůli úsporám často ocitly mezi prvními škrtanými položkami projektů. Výrazný růst v roce 2023 navíc podle asociace částečně vyrovnal projekty, které byly odloženy během pandemie. Investiční aktivita některých významných hráčů na trhu zůstává utlumená. Navzdory tomuto výkyvu však zájem o vegetační střechy přetrvává a očekává se jeho další růst.

Nové regulace v Brně a Praze podporují zelené střechy

Dalším impulsem může být nová regulace ve stavebních předpisech měst Brna a Prahy. Obě města využila možnosti stanovit si vlastní pravidla pro výstavbu a do svých předpisů zanesla požadavek na vegetační úpravu střech – alespoň 6 cm v Brně a 8 cm v Praze, pokud to stavebně a funkčně umožňuje sklon a využití střechy.

Cílem opatření je nejen zadržování dešťové vody a snižování tepelných ostrovů ve městech, ale i podpora udržitelné architektury. Ustanovení se nevztahuje například na střechy s technickým vybavením, pobytovým využitím nebo skleněnými prvky, ale samotné umístění fotovoltaiky není důvodem pro výjimku. Asociace očekává, že podobně jako v zahraničí povede tato regulace ke zvýšení počtu realizací.