Spalovna odpadu nebo datové centrum? Praha řeší, jak vytápět novou čtvrť na Žižkově

Plánovanou čtvrť v areálu bývalého nákladového nádraží Žižkov (NNŽ) by mohla zásobovat teplem spalovna odpadu v Malešicích. Vyplývá to z návrhu studie, kterou si nechala zpracovat Praha 3 a kterou na jednání energetického výboru pražského zastupitelstva prezentoval její místostarosta Pavel Dobeš (STAN).

Další možností je podle studie umístit v budově bývalého nádraží datové centrum a k vytápění velké části čtvrti využívat teplo z něj.

V areálu bývalého nádraží a jeho okolí o rozloze asi 71 hektarů plánuje stavět celá řada developerských firem, má tam vzniknout až 10.000 bytů. Cílem studie bylo podle Dobeše najít takové řešení, které by umožnilo zajistit energetiku nové čtvrti co nejblíže k uhlíkové neutralitě, což by při napojení na standardní pražské teplovody ohřívané mělnickou hnědouhelnou elektrárnou nebylo možné.

Využít horkou páru

Radnice proto ve spolupráci s odborníky hledala jiné možnosti vytápění. První alternativou je podle studie využití spalovny v Malešicích, která produkuje velké množství nyní nevyužité horké páry. Podle spoluautora studie, Tomáše Voříška z poradenské firmy SEVEn, je ji možné využít k vytápění.

[Doplnění 10. 11.: Ředitel spalovny Aleš Bláha ovšem toto tvrzení dodatečně upřesnil a uvedl na pravou míru:
„Veškerá pára vyrobená spálením odpadu je v ZEVO Malešice z malé části využívána pro vlastní technologickou spotřebou či technologickou spotřebu externích smluvních průmyslových odběratelů v okolí spalovny. Z větší části však slouží vyrobená pára pro kogenerační tzn. souběžnou výrobu elektřiny a tepla v horké vodě. Cca čtvrtina vyrobené elektřiny slouží pro vlastní technologickou spotřebu spalovny. Zbylé tři čtvrtiny elektřiny, stejně tak jako horká voda, jdou do veřejné elektrické sítě a sítě centrálního zásobení teplem v Praze. Žádnou nevyužitou horkou páru tedy ZEVO Malešice nemá. Pokud by ZEVO Malešice navýšilo dodávku tepla v páře či v horké vodě, bude to vždy na úkor výroby elektřiny. V tom spočívá podstata kogenerace. Výroba a dodávka tepelné energie je však vždy účinnější, než elektrické energie. Proto a kvůli své relativní blízkosti se ZEVO Malešice zapojilo do projektu NNŽ.“]

Předpokládalo by to stavbu asi šestikilometrového horkovodu propojujícího spalovnu s novou čtvrtí, který by mohl vzniknout ve stopě nyní už nevyužívaných kolejí z Malešic. Náklady na toto řešení by byly podle odhadu miliarda až 1,5 miliardy korun.

… nebo datové centrum na nádraží

Druhou možností, kterou studie našla, je podle Voříška umístění velkého datového centra, které plánuje vybudovat státní organizace Státní pokladna a hledá pro něj lokalitu, v budově bývalého nádraží. Datacentra při svém provozu generují velké množství tepla, které by bylo možné použít pro vytopení budovy nádraží a až čtvrtiny celé čtvrti, dodal odborník. Náklady pro město na toto řešení studie odhadla na asi půl miliardy korun.

Voříšek dodal, že minimálně v případě zásobování teplem z Malešic by řešení znamenalo úsporu i pro koncové odběratele. Dobeš pak řekl, že jednají i s developery, pro které by bylo takové řešení rovněž výhodné, protože by to zvýšilo atraktivitu budovaných bytů. „Studie v podstatě říká, že nejenom, že to je technicky možné, ale že to i jim (developerům) přináší zásadní výhody,“ řekl místostarosta.

Od partnerů ASB

Technické řešení zaměřené na zvýšení úspor tepla v tepelných napáječích a ve větších dimenzích tepelných sítí

Autonomie a úspory díky české baterii a sálavému vytápění

Doplnil, že v případě umístění datacentra je třeba v poměrně blízké době učinit rozhodnutí, protože jinak hrozí riziko, že si Státní pokladna najde jiné místo. „Čím později budeme schopni říct, že tam datové centrum bude, tím to riziko zvyšujeme,“ řekl. Předseda výboru pro energetiku pražského zastupitelstva Jan Chabr (TOP 09) dodal, že za město by v případě uskutečnění některého z návrhů měla projekt na starosti firma Prometheus z koncernu městem vlastněné Pražské plynárenské, která se na teplárenství zaměřuje.

V areálu NNŽ už staví firma Central Group, která tam plánuje ve třech projektech postavit 4600 bytů. Plánuje tam stavět i Penta, Finep a další developerské společnosti. Budovu nádraží vlastní České dráhy, které v minulosti s firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Vedení magistrátu chce podle nedávného rozhodnutí městských radních usilovat o to, aby Praha získala celou budovu do vlastnictví.