Ruské nálety proměňují bydlení v Kyjevě. Energetická krize mění preference i ceny

Výpadky elektřiny a tepla v Kyjevě, způsobené ruskými nálety, přiměly část obyvatel metropole uvažovat o přesunu do rodinných domů v okolí města. V zázemí hlavního města totiž vidí větší šanci na energetickou soběstačnost a stabilnější provoz domácnosti. Energetická krize podle agentury Unian přepisuje poptávku, strukturu pronájmů i cenové hladiny.

Situace v hlavním městě patří k nejobtížnějším v zemi. Obyvatelé čelí nepředvídatelným výpadkům proudu, stovky domů se během mrazů až minus 25 stupňů ocitly bez vytápění a často neteče ani voda. Tyto okolnosti se přímo promítají do realitního trhu, kde se mění nejen ceny, ale především priority zájemců.

Autonomie místo rozlohy

Ještě před několika lety hrála při výběru domu na venkově hlavní roli rozloha a cena. Dnes se pozornost přesouvá k otázkám autonomního provozu, energetické udržitelnosti a dlouhodobých nákladů. Oslovení experti se shodují, že poptávka po domech v okolí Kyjeva vzrostla, avšak bez známek paniky. Zájemci pečlivě zvažují dopravní dostupnost i provozní výdaje a častěji volí menší, efektivnější domy namísto rozsáhlých rezidencí.

„To, zda domy zdražují či zlevňují, je jen povrchní rovina. Trh s bydlením dneska není o ceně, ale o stabilitě, autonomii a o schopnosti člověka řídit svůj život,“ míní expertka Iryna Luchaninová.

Analytici společnosti OLX Real Estate zaznamenali na začátku loňského i letošního roku zvýšenou poptávku po domech v Kyjevské oblasti. Oproti minulému lednu se však letos zájem soustředí především na dlouhodobé pronájmy, nikoli na nákup. Současně klesla poptávka po pronájmech domů na předměstích metropole. Data podle analytiků nesvědčí o masové migraci z města, ale spíše o proměně preferencí.

Pronájmy rostou, prodeje zůstávají stabilní

Hlavním impulsem k nárůstu zájmu o rodinné domy je energetická krize. Během dlouhých výpadků proudu a tepla je obtížné zajistit v bytě přijatelné podmínky k životu. V rodinném domě je možné instalovat generátor nebo využít lokální zdroj tepla, například kamna či krb.

Podle údajů společnosti OLX Real Estate činila mediánová cena pronájmu domu letos v lednu 86.300 hřiven (přibližně 41.000 Kč) měsíčně, přičemž nabídky se pohybovaly od dvou tisíc do více než jednoho milionu hřiven. Meziročně vzrostly náklady na pronájmy o 28 procent.

Realitní portál LUN uvádí průměrné měsíční nájemné za dům v Kyjevské oblasti ve výši 95.600 hřiven při průměrné rozloze 220 metrů čtverečních. Ve srovnání s loňským únorem jde o nárůst téměř o 63 procent, jen za poslední měsíc o více než deset procent.

Situace na trhu s prodeji je klidnější. Mediánová kupní cena domu činí 5,1 milionu hřiven. V průběhu roku ceny kolísaly v rozmezí jednoho až tří procent, přičemž od října do prosince i v lednu rostly přibližně o dvě procenta měsíčně.

Menší domy, vyšší soběstačnost

Proměnila se i samotná představa ideálního bydlení. Namísto rozlehlých sídel se jako optimální jeví řadové domy o rozloze 80 až 120 metrů čtverečních nebo samostatně stojící domy o 125 až 220 metrech čtverečních. Tyto objekty se snáze vytápějí, umožňují lépe kontrolovat náklady a jednodušeji zajistit provozní autonomii.

„To není dočasný jev, je to změna myšlení,“ říká Luchaninová. Nemovitostní trh se podle ní přestal řídit emocemi a více reflektuje racionální kalkul.
„Nejzajímavější je změna v psychologii kupujících. Dříve se ptali na opravy, infrastrukturu. Teď se nejdřív ptají, zda je v domě plyn, zda má náhradní zdroj elektřiny a jak dlouho byl bez proudu. Hlavním kritériem se stala autonomie. To je zásadní změna priorit, která trh na roky změní,“ říká realitní makléř Oleksandr Bojko.

Domy bez generátorů či byty ve vysokých patrech, kde častěji chybí světlo, teplo a voda a je vyšší riziko zásahu ruským dronem, jsou nyní obtížně pronajímatelné i prodejné, uvádí Unian.

Migrace bez paniky

Kyjevský starosta Vitalij Kličko na začátku ledna uvedl, že hlavní město opustilo 600.000 obyvatel. Mobilní operátoři však nezaznamenali výraznou změnu v počtu klientů v metropoli a ani realitní experti nepozorují masivní odliv obyvatel.

„Většina obyvatel zůstává a přizpůsobuje se podmínkám. Migrace je velmi specifická. Není to panika, ale dočasné přesídlení určitých sociálních skupin,“ říká Bojko.
Odcházejí především rodiny s malými dětmi, zejména s kojenci, dále lidé s chronickými onemocněními a také pracovníci na dálku, pro něž je stabilní internet zásadní. Část z nich dočasně přesídlila do západoukrajinských měst či do zahraničí.

Očekává se, že s oteplením by se část obyvatel mohla vrátit. Experti však upozorňují, že Ukrajina může čelit výpadkům energie ještě dva až tři roky, zejména pokud budou pokračovat útoky na energetickou infrastrukturu.