České stavebnictví stojí z velké části na Ukrajincích. Jejich odchod by byl komplikací

České stavebnictví by se bez pracovníků z Ukrajiny potýkalo s výrazně hlubšími problémy než dnes. Vyplývá to z vyjádření zástupců profesních organizací, které oslovila ČTK. V oboru, jenž dlouhodobě čelí nedostatku pracovních sil, tvoří občané Ukrajiny přibližně desetinu všech zaměstnanců. Jejich případný návrat po skončení války s Ruskem by podle odborníků představoval pro stavební firmy významnou komplikaci.

Zároveň se ale otevírá i opačný scénář: zkušenosti ukrajinských pracovníků získané v Česku by mohly českým firmám pomoci při zapojení do poválečné obnovy Ukrajiny a při získávání nových zakázek.

Desetina pracovní síly v oboru

Ukrajinci působili v českém stavebnictví již před začátkem války, která vypukla 24. února 2022. S příchodem uprchlíků jejich zastoupení v oboru dále vzrostlo. Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) pracuje aktuálně ve stavebnictví přibližně 415.000 lidí, z toho zhruba 40.000 tvoří občané Ukrajiny.

Ukrajinci zastávají široké spektrum profesí – od pomocných dělníků po kvalifikované řemeslníky. Svaz zároveň odhaduje, že během pěti let by v oboru mohlo chybět až 75.000 pracovníků.

Prezident SPS Jiří Nouza k tomu uvedl: „Pokud by zde Ukrajinci nepůsobili, byla by situace výrazně složitější. Je třeba si otevřeně říci, že čeští pracovníci ve frontě na stavební pozice nestojí. Případný odchod části ukrajinských pracovníků by tedy měl na obor jednoznačně negativní dopad,“ uvedl prezident SPS Jiří Nouza.

Riziko zastavení některých staveb

Podobně situaci hodnotí i předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. V oblasti inženýrství a kvalifikovaných technických profesí podle něj pracují zhruba desítky Ukrajinců, zásadní je však jejich podíl mezi řemeslníky a pracovníky v dodavatelských řetězcích.

„Myslím, že řada staveb by se bez ukrajinských pracovníků zastavila. Pokud by nastal masivní, kumulovaný odchod techniků, řemeslníků, dělníků a částečně i projektantů zpět na Ukrajinu, některé části stavebnictví by se s tím vyrovnávaly složitě,“ dodal Špalek.

Podle údajů ministerstva vnitra mělo na konci loňského roku dočasnou ochranu umožňující přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh 393.056 lidí z Ukrajiny.

Vliv na dostupnost bydlení

Česká republika se v posledních letech potýká s nedostupností bydlení. Oslovení odborníci se však shodují, že příchod ukrajinských uprchlíků tuto situaci výrazně nezhoršil. Přestože zvýšená migrace mohla podle nich posílit poptávku po nájemním bydlení, profesní sdružení nezaznamenala systematické investiční nákupy bytů ze strany uprchlíků, které by vedly k růstu cen nemovitostí.

Debata o vlivu pracovní migrace na trh s bydlením tak podle zástupců oboru nemá jednoznačnou oporu v dostupných datech.

Příležitosti při obnově Ukrajiny

Po skončení války lze podle odborníků očekávat rozsáhlou poptávku po výstavbě vodohospodářských a energetických zařízení, mostních konstrukcí a dopravní infrastruktury. Českým firmám by v tomto směru mohly pomoci zkušenosti s ukrajinskými pracovníky působícími v Česku.

Předseda České komory architektů Jan Kasl uvedl, že české společnosti by mohly využít zapracované ukrajinské pracovníky k vedení projektů přímo na místě. „Právě místní zapracované ukrajinské kapacity by mohly být konkurenční výhodou českého stavebnictví,“ řekl Kasl.

Podle něj je na Ukrajině rovněž značná zásoba stavebních materiálů a surovin, které by po ukončení konfliktu mohly směřovat na český trh.