Rusové zabírají byty na okupované Ukrajině: jak funguje tichá kolonizace

Ruská federace prostřednictvím státních a napojených developerských společností realizuje na okupovaných územích Ukrajiny rozsáhlou přestavbu měst, přičemž byty často získávají noví obyvatelé z Ruska. Původní ukrajinští majitelé přitom o svá obydlí přišli, někdy v důsledku konfiskací, jindy kvůli tomu, že byli nuceni z regionu odejít.

Developerské materiály propagují nové obytné budovy na místech, která byla v minulosti těžce poničena vojenskými operacemi. Jedním z příkladů je projekt v Mariupolu, kde byla po ruském dobytí města v roce 2022 zcela zničena řada domů. Týká se to například objektu známého jako „Dům s hodinami“, který podle WSJ patřil k výrazným architektonickým dominantám města.

Vyplývá to z investigativního článku deníku The Wall Street Journal (WSJ), který analyzoval situaci zejména ve městě Mariupol.

Náhrada zničeného domu se netýká původních obyvatel

Původní obyvatelé Domu s hodinami doufali, že budou mít nárok na byt v nově postavené budově na stejném místě. Zpočátku jim to umožňovalo nařízení vydané v roce 2022, podle kterého měli bývalí vlastníci přednostní právo na návrat. Později však došlo ke změně právního rámce a původním obyvatelům bylo sděleno, že se mohou přestěhovat pouze jinam ve městě, nikoli zpět do původních lokalit.

Podle výpovědí několika bývalých obyvatel se nepodařilo navázat kontakt s developerskou společností RKS, která budovu stavěla. Ta byla později zařazena na americký sankční seznam. Mezitím byly byty rozprodány převážně ruským občanům. Podle místního realitního makléře se byty vyprodaly během jediného týdne.

Byty pro nově příchozí, výhody pro kupce z Ruska

Zpravodaj WSJ uvádí, že jednou z nových majitelek se stala žena ze Sibiře, kterou při první návštěvě Mariupolu zaujalo slunečné klima. Byt si pořídila s úmyslem strávit zde důchod a v mezidobí jej pronajímá ženě z Moskvy. Dům si podle ní žádal pouze drobné opravy.

Podobných případů je na okupovaných územích více. Napříč regionem úřady zabavují tisíce opuštěných bytů s odůvodněním, že jsou „bez majitele“. Ukrajincům, kteří uprchli, se návrat výrazně komplikuje – ať už kvůli dokazování vlastnictví, nebo nemožnosti legálního pobytu ve válečné zóně. Noví obyvatelé z Ruska mají naopak k dispozici zvýhodněné podmínky, včetně hypoték se sazbou kolem dvou procent.

Strategie výměny obyvatel má historické kořeny

Deník WSJ připomíná, že podobné strategie má ruský stát dlouhodobě. V případě Donbasu, který je v současnosti rovněž pod ruskou kontrolou, proudili etničtí Rusové do regionu již během 30. let 20. století v rámci sovětské industrializace. Zároveň zde probíhal hladomor, označovaný ukrajinskými institucemi a některými historiky za genocidu, při kterém zemřely miliony Ukrajinců.

Současná výstavba a převod nemovitostí v Mariupolu tak v očích mnoha bývalých obyvatel nepředstavují jen obnovu města, ale i zásadní změnu jeho demografické a kulturní struktury.