shutterstock

Nejvyšší stavební úřad definitivně nebude. Prezident Pavel posvětil jeho konec

Plánovaný Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízená soustava krajských stavebních úřadů nevzniknou. Zrušení čistě státní stavební správy v novém stavebním zákonu z roku 2021 ve vládní novele stavebního zákona podepsal prezident Petr Pavel.

Stavební úřady zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Novela nového stavebního zákona má ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení.

Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítal nový stavební zákon z roku 2021, který prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt. Tehdejším opozičním stranám, které nyní tvoří vládní koalici, se ale vznik nového státního úřadu nelíbil a rozhodly se ho zrušit. Novela zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity.

Ulehčení pro stavebníky?

Novela stavebního zákona má vstoupit v účinnost 1. července 2024 a pro vyhrazené stavby, třeba dálnice nebo elektrárny, má platit od 1. ledna 2024. Senátní ústavně právní výbor chtěl do novely vložit pravidlo, aby stavební úřady v obcích byly zachovány zákonem, a ne pouze vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím nesouhlasil. Protože senátoři novelu schválili, zmíněným návrhem už se poté nezabývali.

Díky novele by se stavebníci mohli také snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Toto stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona. Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka. Stavební úřad by mohl také v případě potřeby vyvolat jednání s dotčenými úřady a stavebníkem.

Novela ve schválené podobě by měla také umožnit legalizaci některých černých staveb. Aby bylo možné stavbu legalizovat, musí být v souladu s územním plánem obce či územními opatřeními, bude rovněž nutný soulad s veřejnými zájmy či požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Pokud se někdo odvolá proti rozhodnutí stavebního úřadu, bude muset nadřízený úřad rozhodnout. Spis se nebude vracet na nižší úroveň. Stavební úřad bude moci v případě potřeby vyvolat jednání s dotčenými úřady a stavebníkem například kvůli ochraně životního prostředí. Stavebník by se tedy mohl ihned dozvědět o případném střetu s ochranou veřejného zájmu.

Méně byrokracie

Prezident Petr Pavel rovněž podespal nový zákon, zřizující institut jednotného environmentálního stanoviska (JES). Stanovisko bude zahrnovat požadavky na stavbu s ohledem na dopady na životní prostředí až podle devíti platných zákonů.

Návrh zákona souvisí s širší vládní novelou stavebního zákona, kterou Pavel rovněž podepsal. Spolu s ní má celkově zajistit, aby žadatel snáze obdržel stavební povolení a nemusel zjišťovat závazná stanoviska tolika dotčených úřadů jako nyní. Zákon o jednotném environmentálním stanovisku bude účinný od ledna příštího roku.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při projednávání předlohy v Senátu uvedl, že zákon má zrychlit a zefektivnit stavební řízení a zároveň plnohodnotně hájit veřejné zájmy v ochraně životního prostředí. Zákon přinese procesní sjednocení nyní rozdrobených správních úkonů do jednoho závazného stanoviska. Bude se podle ministra týkat i posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA).

Prezident podepsal rovněž související takzvaný změnový zákon. Sněmovna jeho prostřednictvím rozšířila v zákoně o ochraně přírody a krajiny možnost účasti veřejnosti. Půjde o řízení, která se týkají kácení dřevin nebo výjimek ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Pirátští poslanci ani senátoři neuspěli s pozměňovacími návrhy, které by plně obnovily práva spolků založených za účelem ochrany přírody a krajiny účastnit se všech povolovacích řízení.

Jednotné enviromentální stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud bude více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.

red