Hromadné bydlení jako veřejný zájem. Nová vláda chce usnadnit bytovou výstavbu

Nová vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů představila návrh novely stavebního zákona, který má výrazně změnit přístup k výstavbě hromadného bydlení. Podle návrhu má být nově výstavba obytných budov s podlahovou plochou nad 10 000 m², tedy staveb s minimálně stovkou bytů, zařazena mezi tzv. vyhrazené stavby. Ty mají být považovány za stavby ve veřejném zájmu, což má usnadnit jejich schvalování.

Podle návrhu, který je aktuálně dostupný na webu Poslanecké sněmovny, by novela měla vstoupit v platnost od poloviny příštího roku. Vláda se jí má zabývat na svém úterním zasedání.

Klíčovým principem nové legislativy je zjednodušení povolovacího procesu podle zásady „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Cílem je odstranit dosavadní roztříštěnost a nahradit ji jednotným integrovaným řízením.

Rozhodování o vyhrazených stavbách, včetně těch určených pro hromadné bydlení, bude nově spadat pod centrální Úřad rozvoje území ČR. Ten má převzít agendu dosavadních stavebních úřadů, které nyní fungují pod správou krajů a obcí. Úředníci přecházející do nové struktury získají mimořádnou odměnu, která bude vycházet z rozdílu mezi jejich současným a navýšeným platem ve státní správě.

Nová struktura stavební správy

Úřad rozvoje území ČR vznikne sloučením stavebních agend několika ministerstev – pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, dopravy – a Dopravního a energetického stavebního úřadu. V rámci jeho struktury má fungovat 14 krajských úřadů a pražské pracoviště, pod něž bude spadat 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Dle potřeby mohou vznikat i další.

Role obcí se bude nadále orientovat především na územní rozvoj. Cílem této centralizace má být výrazné zrychlení celého povolovacího procesu a lepší koordinace.

Podle důvodové zprávy novela zavádí systém integrovaného řízení, které má vést k jednomu společnému rozhodnutí, jež bude možné přezkoumat pouze v rámci jednotného správního a soudního řízení. „Integrované řízení s co nejmenším množstvím samostatných podkladových aktů završuje jedno povolení s možností jednoho integrovaného správního a soudního přezkumu,“ uvádí dokument.

Novela zároveň přináší novou možnost vyvlastnění pro potřeby připojení staveb k dopravní a technické infrastruktuře. Jde o rozšíření nástrojů, které mají výstavbu urychlit.

Finanční dopady a nový mechanismus pro obce

Změny budou mít podle předkladatelů dopad na státní rozpočet – a to jak jednorázový, tak opakovaný. Půjde například o školení zaměstnanců, náklady na informační systémy nebo provozní výdaje nově vzniklé úřední struktury. Část nákladů má být vykompenzována snížením příspěvků krajům a obcím za výkon přenesené působnosti.

Další změnou je možnost, aby obce nově vybíraly náhrady od vlastníků pozemků, jejichž hodnota se zvýší v důsledku změny územního plánu. Podmínkou je souhlas vlastníka nebo jeho aktivní žádost o změnu. Výši a způsob splatnosti těchto náhrad bude stanovovat obecní vyhláška.

Záměrem navržených změn je podle důvodové zprávy především zefektivnit územní plánování a povolovací procesy. Předkladatelé očekávají, že návrh bude mít pozitivní dopad na hospodářství: „Obecně lze shrnout, že přijetím návrhu zákona dojde díky zásadnímu zrychlení a zefektivnění územního plánování i povolování staveb i k orientaci na rozvoj a zajišťování potřeb života lidí k výraznému ekonomickému oživení a hospodářskému růstu, a tím i zvýšení daňových příjmů státu do veřejných rozpočtů,“ uvádí se v dokumentu.