Pro mnohé je koupě nemovitosti konzervativní a bezpečnou investicí.

Daň z nemovitosti: V Česku je jedna z nejnižších v Evropě, ministerstvo navrhuje zvýšení

Daň z nemovitosti by se mohla zvýšit až na dvojnásobek a výnos změny ve výši šest až osm miliard korun by stát vybíral pro sebe. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN), jde o jedno z opatření k vylepšení státního rozpočtu.

Takových opatření je podle ministra připraveno asi 65 a jejich suma přesahuje 70 miliard korun, které chce stát v rozpočtu ušetřit. Stanjura ale nepočítá se schválením všech návrhů. Debatuje se o změnách daně z přidané hodnoty (DPH), rozpočtově zhruba neutrální by byly dvě sazby 13 a 14 procent, řekl také Stanjura. Minimálně vyšší jednotky miliard korun by podle něj přineslo zvýšení spotřebních daní, v zásadě shoda je na snížení nebo zrušení podpory stavebního spoření.

Stanjura opakovaně uvedl, že vláda připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba 70 miliard korun. Týkat by se to mělo státního rozpočtu na příští rok. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun.

Nejnižší v Evropě

Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic, zdůraznil Stanjura. Jsou už ale podle něj nějaké dílčí dohody. „Dalo se dohromady asi 65 opatření a ministerstvo financí expertně přepočítalo, kolik by které mohlo přinést na příjmové nebo výdajové straně. Suma těch opatření je mnohem větší než 70 miliard, ale neprojdou všechna. Vycházeli jsme ze všech návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), k tomu přišly návrhy z jednotlivých ministerstev. Teď budeme jednat v užší skupině a na přelomu března a dubna to dostane vedení politických stran,“ dodal.

Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je nyní výlučným příjmem obcí. Loni se na této dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát přitom nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy Kč. Ve výpočtu daně figuruje koeficient stanovený podle velikosti obce.

„Maximum tedy je, že by stát zvýšil základní koeficient této daně nejvýše na dvojnásobek, a toto navýšení daně vybíral pro sebe. Může to přinést do rozpočtu šest až osm miliard korun,“ řekl ministr HN. Jako komplikování daňového systému odmítl zavedení progrese do daně z nemovitostí, kdy by se za první nemovitost, v níž majitel bydlí, platila nejnižší daň a za každou další vyšší.

Ponechat jako příjem obcí

Opoziční hnutí ANO a SPD nesouhlasí se záměrem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na zvýšení daně z nemovitosti. Vládní hnutí STAN určitý růst připouští, ponechalo by ale výnos z daně výhradně obcím a městům, jako je tomu nyní.

Daň je stoprocentním příjmem obcí a podle místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věry Kovářové by tak mělo i při jejím určitém růstu zůstat. „Jinými slovy platí, že návrh na určité zvýšení daně z nemovitosti podpoříme, proti přesměrování výnosu na stát jsme však jiného názoru než ministr financi. Je to rozhodně věc k dalšímu jednání,“ řekla Kovářová. Předseda rozpočtového výboru Stanislav Bernard (STAN) doplnil, že spolu se zvýšením daně a ponecháním jejího výnosu obcím by mohly klesnout státní dotace samosprávám, například spolufinancování projektů podpořených z unijních fondů.

„Jsem jednoznačně pro to, aby ta část, jak platí, obcím a městům zůstala včetně stanovení koeficientů,“ uvedl předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Poukázal ale na to, že náklady na výběr daně nese stát. Proto by podle Jakoba bylo spravedlivé to, aby část nového výnosu připadla státu minimálně na pokrytí těchto nákladů. Stanjura je již dříve vyčíslil na 1,2 miliardy korun. „Budeme se bavit o parametrech. Nicméně v rozpočtové situaci, v jaké jsme v tuto chvíli, tak pokud by výnos (daně) byl i vyšší než samotné náklady (jejího výběru), tak my tomu bránit nebudeme,“ dodal Jakob.

Ekonomové nejsou proti

Česká daň z nemovitosti je v mezinárodním srovnání nízká, shodují se analytici. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně.

„Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. Příprava změn daní by měla být komplexní záležitostí. Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Vláda se evidentně rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a hledá tedy dodatečné peníze tam, kde proti tomu nelze mnoho namítat. Daň z nemovitosti u nás v mezinárodním srovnání skutečně je spíše nízká a vzhledem k inflaci již ztratila velkou část své původní reálné hodnoty. Navýšení na dvojnásobek zároveň nebude pro většinu majitelů nemovitosti představovat neúnosnou zátěž,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Marek zároveň kritizoval, že jedno z prvních oznámených konsolidačních opatření je na příjmové straně rozpočtu. „V rámci fiskální konsolidace se dalo očekávat, že přijdou na řadu i daně. Nicméně zaráží mě, že se nezačíná hledáním úspor na straně výdajů. Očekával bych, že se k daním vláda začne obracet, až po vyčerpání prostoru k úsporám ve výdajích,“ uvedl.

Zvláštní argumentace ministra

Hradil je kritický ke Stanjurovu návrhu, aby dodatečný příjem z daně z nemovitosti připadl státu. Zaráží ho i ministrova argumentace. „Za logičtější bych považoval, kdyby vyšší výnos této daně směřoval obcím, jelikož právě ty nesou náklady dodatečné výstavby ve svých katastrálních územích. Argumentace pana ministra o tom, že pokud má vláda nést politické náklady tohoto zvýšení – tedy pokles popularity – pak by měla inkasovat i výnosy, je poněkud zvláštní. Vytváří totiž dojem, že veřejný sektor nemá společný cíl, tedy poskytování rozumných veřejných služeb, ale spíše parciální zájem na vlastním znovuzvolení,“ uvedl.

Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun. Meziroční růst představoval 4,6 procenta. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun. Stanjura HN řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun. Hradil považuje očekávaný výnos za realistický odhad.

red