Český pavilon na EXPO 2020 – unikátní technologie i lákavý vizuál od studentů ČVUT
Světová výstava byla odložena na letošní rok, ale ambice zůstaly stejné, očekávaná návštěvnost až 25 milionů lidí a český pavilon, který představuje možnosti ozeleňování pouští za pomoci moderních technologií. Dokáže český pavilon zabodovat?
Historie Světových výstav (EXPO), na kterých se prezentují kultura a průmysl jednotlivých zemí, má tradici již od poloviny 19. století. První výstava, které se účastnila Česká republika, proběhla roku 1922 v Rio de Janeiro, připomínkou těchto unikátních pavilonů je i původní objekt restaurace Československého pavilonu na Expo 58 v Bruselu od Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, který najdeme v pražských Letenských sadech. V čem je unikátní ten letošní?
Bude se nacházet v zóně věnované udržitelnosti a jádrem expozice bude systém S.A.W.E.R., který vyvíjejí vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) a Fakulty strojní ČVUT v Praze ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR. Systém S.A.W.E.R. (Solar Air Water Earth Resource) dovede přeměnit vzduch na vodu za pomoci energie a díky tomu pomoci s kultivací pouštních oblastí pomocí podpovrchových kultur.
Potrubí pro přívod vzduchu je povýšeno na estetický prvek, kdy v exteriéru vytváří jakýsi mrak obepínající pavilon. Toto dílo Jana Dostála je podle oficiálního webu pavilonu největší ručně tvarovanou sochou z nerez oceli na světě.
Součástí pavilonu je i umění
Nejdeme zde i umělecká díla, například plastiku z kovu a skla podle návrhu Maxima Velčovského vytvořenou společností LASVIT. Nebo exponát The Future of Manufacturing, který sestává z celé stěny 3D tiskáren od Průša Research, které tisknou součásti skládačky, ze které návštěvníci sestaví trojrozměrnou sochu. Některé exponáty jsou vytvořeny ze subfosilních bukových kmenů starých šest tisíc let.
Výstavu doplní ochutnávky specialit (hovězí líčka na červeném víně, hovězí guláš s bramboráčky a karlovarským knedlíkem, jehněčí kolínko atd.) v restauraci Bohemia včetně piva z Plzeňského prazdroje. Výrazným prvkem restaurace je přitom hydroponická stěna (GreeenTech), která kuchařům umožňuje dochucovat pokrmy čerstvými, v pavilonu vypěstovanými bylinkami, přímo před očima hostů.
Samotný pavilon vyroste podle architektonického návrhu architektonického ateliéru Formosa AA, s. r. o., jehož autoři (Jindřich Ráftl a Jan Tůma) zároveň působí jako doktorandi fakulty architektury ČVUT. Jejich návrh vybrala odborná komise, ve které usedla např. Eva Jiřičná, David Vávra nebo Zdeněk Lukeš.
Připravují se i oslavy Pražského jara
Veškerá dlažba pro pavilon i zahradu je od firmy RAKO, osvětlení interiérů zajistila společnost Halla a úsporné toalety má na svědomí Swiss Aqua Technologies (dceřiný podnik SIKO). Stavební bloky pro zahradní terasu budou vytištěny na 3D tiskárně pomocí speciální náplně od společnosti Fillamentum tvořenou bioplastem a pouštním pískem.
Český pavilon navíc láká návštěvníky na oslavy výročí Pražského jara, které se uskuteční 21. 3. 2022 za doprovodu sedmimetrové loutky lva, módní přehlídky, interaktivních instalací, obřích zářících květin, desítek herců, tanečníků, akrobatů i hudebníků. Česko má být reprezentováno jako země pramenů, pramen nápadů a jarní zahrada.
Letošní Světová výstava (označená jako EXPO 2020) se uskuteční v období od 1. října 2021 do 31. března 2022 v Dubaji. I v případě, že se do Dubaje nechystáte, budete si moci pavilon prohlédnout. Pro finální ladění výsledné architektonické podoby pavilonu byla totiž využita virtuální realita. Společnost Virtuplex tak za více než 300 hodin vytvořila realistickou podobu pavilonu včetně sedmnácti stálých exponátů, které si budou moci zájemci prohlédnout pohodlně online.
Kateřina Tobišková
