Cukrouš, větrníky i lev. Známe vítěze netradiční soutěže o umělecká díla v pražské čtvrti
Porota složená z řad odborníků, umělců a zástupců developera vyhlásila vítěze umělecké soutěže ART.cukrovar. Celkem z 122 návrhů byla vybrána čtyři díla, která se budou realizovat ve veřejném prostranství nově vznikající čtvrti Modřanský cukrovar v Praze 12. Soutěž byla kontrolována a schválena Českou komorou architektů.
Uměleckou otevřenou dvoufázovou soutěž s workshopem vyhlásila společnost Skanska Residential s cílem získat návrhy výtvarných děl a prvků pro pět vybraných lokalit ve veřejném prostranství nově vznikající rezidenční čtvrti Modřanský cukrovar. Díla mohla mít jakoukoliv výtvarnou formu a měla navazovat na kvality lokality, její historii a principy udržitelného rozvoje. Návrh měl dále zohledňovat edukativní charakter, zasazení cukrovaru do kontextu prostoru a času a zapojení uživatelů do tvorby a prožití místa.
„Kromě nezaměnitelné architektury a moderních udržitelných technologií se v projektu počítá i s výraznými uměleckými prvky, na jejichž výběr jsme přizvali odborné konzultanty, ale i zástupce města, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a generálního architekta projektu Chybik+Kristof,“ uvedl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential.
Neobvyklá veřejná soutěž
V nezávislé porotě zasedli sochař Pavel Karous, designér Maxim Velčovský, krajinářská architektka Štěpánka Enderle, Marie Foltýnová z Galerie hl. m. Praha, dále zástupci architektonického ateliéru Chybík+Krištof, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Praha, MČ Praha 12 a investora, společnosti Skanska Residential. Do rozhodovacího procesu byli zapojeni také zahradní a krajinářský architekt Ferdinand Leffler, urbanista Petr Klápště a socioložka Hana Jánská ze spolku Socionaut.
„Jako dlouhodobého kritika korporátního umění v rámci developerské zástavby mě zaujal netradiční účel této soutěže, kdy jsme namísto mělké korporátní tvorby realizované jen pro krátkodobé účely marketingu, cíleně hledali výtvarné objekty, které mají podporovat sociální a environmentální ambice nové pražské čtvrti. První kolo bylo anonymní, při výběru jsme tedy nemohli hledět na jména a zkušenosti autorů. Prioritní byla kvalita samotných návrhů reagujících na velmi konkrétní zadání. Poctivě jsme se návrhům věnovali, obhajovali jejich klady a pojmenovali zápory. Na výsledné čtveřici děl jsme se nakonec všichni jednomyslně shodli a s průběhem soutěže jsme byli velmi spokojeni (a ještě si užili spousty legrace). Ale hlavně pěvně věřím, že spokojená bude veřejnost, které jsou díla určena. Škoda, že jsou veřejné soutěže u soukromých stavitelů u nás jinak zcela neobvyklé,“ říká Pavel Karous, předseda odborné komise.
Celkem z 122 uměleckých konceptů od 68 autorů prošlo do druhého kola 10 návrhů. Ve druhém kole následoval společný workshop s porotou, investorem a architekty, kde umělci získali zpětnou vazbu a prostor pro dopracování svých návrhů. Z těch porota vybrala čtyři koncepty, které se budou v projektu realizovat. Pro jednu z lokalit porota nevybrala žádné z navrhovaných děl, navíc ale odměnila dva návrhy.
Vítězná díla
Lokalita č. 1 – vstupní místo
Severovýchodní roh areálu bude zdobit Cukrouš – kreativní prvek ve tvaru zvířete spleteného z kovových prutů a porostlého popínavými rostlinami jako srstí. Dle autorky Lindy Čihařové „bude díky nim živý, proměnlivý v čase a bude stárnout společně s lidmi, kteří zde budou žít“.
Porota ocenila umělecké pojetí díla, propojenost s přírodou i jeho proměnlivost v čase. Nekonkrétnost zvířete a skrytý odkaz v názvu Cukrouš je milou nadsázkou a probouzí fantazii. Porota dále kladně hodnotila dopracování díla, prověření možných umístění i technických a materiálových možností.
Lokalita č. 2 – prostor pro hru
Jedná se o pískoviště s vloženým modelem starého cukrovaru uvnitř s názvem „Industriální archeologie“ architektů Matúše Beráka a Jana Bittnera. „Skrze hru tu děti mohou býti badateli a archeology, kteří objevují minulou podobou cukrovaru“, komentují autoři své dílo.
Porota ocenila nápad spojení historie, archeologie a dětské hry. Kladně také hodnotí dopracování celého návrhu a využití recyklovaného materiálu rebetong.
Lokalita č. 4 – aktivní terasy
Pobytovým terasám poblíž budoucího náměstí Modřanského cukrovaru přidají na dynamice „Kinetické objekty – větrníky“ akademického sochaře Františka Svátka ve spolupráci s Evou Hubičkovou a Alenou Mocovou. „Skupina větrných kinetických soch svým pohybem, neustále se obměňující formou v nekonečném množství variant, mohou přispět k atmosféře relaxace a vhodně doplní modrozelenou koncepci celého projektu“.
Porota ocenila umělecké pojetí i výjimečné technické kvality návrhu. Jemný bezhlučný pohyb má až meditativní účinek.
Lokalita č. 5 – náměstí
Roman Kvita a Pavlína Kvita jsou autory sochy „Lev, co hlídá řepu“, která se objeví na novém náměstí a bude zároveň i vodním prvkem. „Při historické rešerši nás zaujala zmínka o ochranné známce, kterou cukrovar používal – lva s dvěma ocasy – jako výraz českého podnikání. Kombinací s cukrovou řepou připomínáme významnou minulost spjatou s průmyslovou érou,“ dodává autorská dvojice.
Porota ocenila symboliku loga bývalého cukrovaru vtěleného do prostorového objektu. Socha má výrazné výtvarné kvality. Dále kladně hodnotila přesvědčivé technické dopracování návrhu.
Od partnerů ASB
Pro jednu z předem vybraných lokalit (lokalita č. 3) se porota rozhodla nevybrat žádné z navrhovaných děl. Naopak ale navíc ocenila dva návrhy, které se neobjeví v chystané etapě projektu Modřanský cukrovar, ale investor zváží jejich realizaci v některé z budoucích etap. Jedná se o „Krystal“ Lucie Rónové a „Modřanskou bránu“ Miriam Kaminské.
Hodnocení poroty i doporučení pro dotvoření děl do výsledné podoby jsou součástí Protokolu o průběhu soutěže, který je spolu s dalšími materiály k dispozici na webové stránce Soutěž ART.cukrovar | Skanska. Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar nabídne v 6 fázích přibližně 800 bytových jednotek na ploše 58 tis. m2. V současné době probíhá výstavba první etapy s plánovaným dokončením v příštím roce.
