Babiš chce změnit využití známého paláce nad Prahou

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvažuje o změně využití Hrzánského paláce na pražských Hradčanech. Objekt, který nyní spravuje Úřad vlády a využívá jej především k reprezentačním účelům, by mohl být převeden pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Do budoucna by podle premiéra mohl sloužit například jako muzeum.

Babiš o záměru informoval v příspěvku na Facebooku. Hrzánský palác je tradičně spojován také s povolebními jednáními, při nichž jej kandidáti na premiéra využívají jako dočasné zázemí při sestavování nové vlády.

Opravy Kramářovy vily a barokního opevnění

Společně s vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha premiér oznámil rovněž plán na opravu Kramářovy vily a přilehlého barokního opevnění. Právě rekonstrukci opevnění označila Bartha za největší výzvu.

Úřad vlády kromě Hrzánského paláce a Kramářovy vily spravuje také Lichtenštejnský palác na Kampě. Ten chce Babiš spolu s Kramářovou vilou i nadále zachovat pro reprezentační účely.

Proměny využití státních budov

O zpřístupňování státních budov veřejnosti mluvil Babiš již během svého předchozího působení v čele vlády. V souvislosti s plánovanou výstavbou nové vládní čtvrti v Letňanech tehdy zvažoval, že by některé historické objekty mohly po přesunu úřadů získat nové využití.

Mezi nimi byl například Nostický palác, který využívá Ministerstvo kultury, nebo dvě budovy Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Uvažovalo se také o prodeji sídla Ministerstva životního prostředí v pražském Edenu. Projekt vládní čtvrti v Letňanech však nakonec realizován nebyl.

Reprezentační sídlo s výhledem na Prahu

Hrzánský palác v Loretánské ulici slouží vládě jako reprezentační objekt a náhradní sídlo. Andrej Babiš v něm úřadoval také během rekonstrukce Strakovy akademie, hlavního sídla vlády.

Po loňských sněmovních volbách mu možnost využívat palác nabídl končící premiér Petr Fiala (ODS), Babiš ji však nevyužil. Vláda objekt používá rovněž k přijímání zahraničních návštěv. Běžně nepřístupná budova se několikrát ročně otevírá veřejnosti.

Od gotického domu k baroknímu paláci

Hrzánský palác stojí na místě původního gotického domu. Podle nejstarších zmínek patřil ve 14. století svatovítské kapitule a později císařskému dveřníkovi. Ve druhé polovině 14. století jej vlastnil stavitel Petr Parléř, autor Karlova mostu a jeden z hlavních stavitelů katedrály svatého Víta.

Nový dům, který vytvořil základ dnešního paláce, vznikl v 16. století. Současnou podobu objekt získal během 18. století. Na konci 19. století v paláci krátce žil Tomáš Garrigue Masaryk, ještě předtím, než se stal prvním československým prezidentem.

Přestavba pro potřeby vlády

V první polovině 20. století v Hrzánském paláci působila malířská škola a ateliér českého malíře a grafika Ferdinanda Engelmüllera.

Na počátku 50. let minulého století byl objekt radikálně přestavěn pro reprezentační potřeby vládních představitelů. Případná proměna paláce v muzeum by tak představovala další výraznou změnu v jeho dlouhé historii.