asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Změny v normě ČSN 74 4505 Podlahy

09.11.2012
Společně s doc. Ing. Jiřím Dohnálkem, CSc., jsme v loňském roce a na začátku roku letošního zpracovávali revizi
základní normy z roku 2008 pro podlahové konstrukce – ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení. Podlahy vedla relativně široká diskuse. Po zapracování připomínek bylo nové znění normy vydáno v květnu tohoto roku.
Cílem nového znění je opravit nedostatky normy, které vyplynuly z praxe, a zaktuali­zovat ho tak, aby přepracovaná norma odrážela posun, ke kterému za poslední čtyři roky v oboru došlo. Uvádíme hlavní změny aktuálního znění, případné komentáře jsou psány kurzívou.

Hlavní změny v textu normy
Problematika trhlin v betonových podlahách
4.1  Charakteristiky viditelného povrchu
4.1.1  Povrch podlahy nesmí vykazovat vady jako např. trhliny, rýhy, kaverny, puchýře, vlny apod. Prvky skládaných podlahovin a podlahových krytin nesmí mít olámané hrany. U betonových podlah se připouští výskyt trhlin o maximální šířce 0,1 mm.

POZNÁMKA:  Dominantní vliv na vznik trhlin má vyztužení desky a provedení smršťovacích spár.
Původní odkaz na návrhové normy umožňoval tolerovat trhliny o šířce až 0,4 mm v závislosti na příslušném stupni vlivu prostředí. Takto široké trhliny v podlahách by mohly snížit trvanlivost postižených míst, proto byl odkaz nahrazen konkrétní hodnotou 0,1 mm. Trhliny této šířky jsou u většiny podlah akceptovatelné.

Problematika rovinnosti
V původním textu nebyly důsledně rozlišovány pojmy místní rovinnost a celková rovinnost, což snižovalo jeho přehlednost. Tento nedostatek byl v normě upraven. Dále byly doplněny odkazy na normy definující požadavky na podlahy do skladových hal s výškovými regálovými sklady obsluhovanými regálovými zakladači a do hal, v nichž má být umožněno stohování manipulačních jednotek.

4.3.2  Požadavky na celkovou rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady obsluhované regálovými zakladači jsou uvedeny v ČSN 26 7406 a v ČSN EN 15620.

POZNÁMKA:  V ČSN 26 7406:1993 jsou požadavky uvedeny v článku 4.1. Požadavky na rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady jsou relativně přísné. Obvykle nejsou splnitelné běžnými technologiemi.
4.3.3  Pokud má být na podlaze, zejména prů­myslové, umožněno stohování manipulač­ních jednotek (palet, boxů apod.), nesmí sklon podlahy překročit požadavky ČSN 26 9030.

POZNÁMKA:  V ČSN 26 9030:1998 platné v době vydání této normy je dovolen sklon nejvýše 0,9 %.
Bylo doplněno ustanovení týkající se pochůzných střech, které upozorňuje na to, že tyto konstrukce musí splňovat jak požadavky na podlahy, tak požadavky na střechy.

4.3.6  U pochůzných střech je třeba splnit požadavky příslušných norem, zejména ČSN 73 1901.
POZNÁMKA 1:  Pro povrch pochůzné podlahy ve sklonu se doporučuje sklon ploch v rozmezí 1 až 2 %. Aby se dostálo požadav­ku odstavce 4.3.5, je třeba zpřísnit v některých případech u sklonu plochy s hodnotou na spodní hranici požadavky na místní rovin­nost povrchu, než jak se uvádí v článku 4.4.

POZNÁMKA 2:  Dlažbu bez speciálních hydroizolačních opatření podle ČSN P 73 0600 nelze považovat za vodotěsnou vrstvu.

Zároveň byla doplněna poznámka upozorňující na specifickou problematiku dlažeb z velkoformátových prvků.

POZNÁMKA:  Odchylky geometrických parametrů (např. rovinnost ploch prvků, přímost hran prvků apod.) některých stavebních výrobků pro podlahy (např. dlaždice velmi velkých formátů) jsou větší než požadavky na místní rovinnost. Při použití těchto výrobků je třeba buď v návrhu podlahy definovat odlišné požadavky na místní rovinnost nášlapné vrstvy (méně přísné), nebo počítat s větší pracností pokládky na přetřídění a vhodné sestavení výrobků.

Rozměrová stálost
4.7  Rozměrová stálost
Návrh podlahy musí počítat s objemovými změnami použitých materiálů spojených např. s tvorbou mikrostruktury materiálu, se změnami vlhkosti a teploty.

POZNÁMKA:  U betonu (s max. zrnem kame­niva 22 mm) se počítá s konečnou hodnotou objemové změny smrštěním 0,7 mm/m, u ce­mentových potěrů a mazanin (s max. zrnem kameniva 4 až 8 mm) s hodnotou 1 až 3 mm/m.

Původní formulace, ač pocházela z textu již z roku 1994, neodpovídala reálnému chování např. dřeva, materiálů na bázi dřeva či materiálů na bázi cementu, které vykazují výrazné objemové změny.

Požadovaná pevnostní třída betonu u průmyslových podlah
Odstavec byl přeformulován tak, aby byl zohledněn nový stupeň vlivu prostředí XM (obrus) definovaný ve změně Z3 EN 206-1.

4.8.2  Pro průmyslové podlahy se požaduje, aby kvalita podkladní vrstvy odpovídala nejméně pevnostní třídě C20/25 podle ČSN EN 206-1, případně pevnostní třídě, která byla stanovena statickým výpočtem. Pro přímo pojížděné vrstvy (bez povrchové vrstvy tvořené minerálním vsypem) musí kvalita betonu odpovídat požadavkům příslušného stupně vlivu prostředí XM podle ČSN EN 206-1. Provádění a hodnocení betonových vrstev se provádí podle ustanovení ČSN EN 206-1.

POZNÁMKA:  Stupně vlivu prostředí XM (koroze vlivem mechanického působení) byly do ČSN EN 206-1 zavedeny změnou Z3 z dubna 2008.

Pevnost v tahu povrchových vrstev potěru
O této problematice se diskutovalo na konferenci Podlahy a povrchové úpravy ve stavebnictví v loňském roce. Na základě této diskuse byla podrobně specifikována doporučená hod­nota pevnosti v tahu povrchových vrstev. Text vlastního odstavce 4.8.3 zůstal beze změny.

4.8.3  Požadavky na pevnost v tahu povrchových vrstev podkladu musí být stanoveny v návrhu podlahy podle typu nášlapné vrstvy a intenzity vnějšího zatížení.

POZNÁMKA 1:  Například německý spolek BEB (Bundesverband Estrich und Belag e.V.) ve svém dokumentu Oberflächenzug- und Haftzugfestigkeit von Fußböden – Allgemeines, Prüfung, Einflüsse, Beurteilung doporučuje následující hodnoty:

Pevnost v tahu povrchových vrstev potěrů:
a)    pod keramický a kamenný obklad
    – nepojížděné povrchy    0,5 MPa
    – pojížděné povrchy    1,0 MPa
b)    pod textilní krytiny    0,5 MPa
    – v kancelářích    0,8 MPa
c)    pod plastové krytiny
    – nepojížděné povrchy    0,8 MPa
    – v kancelářích    1,0 MPa
d)    pod polymerní vrstvy
    – nepojížděné povrchy    1,0 MPa
    – pojížděné povrchy    1,5 MPa
e)    pod parkety    1,0 MPa
f)    pod dřevěnou dlažbu    1,2 MPa

Pevnost v tahu povrchových vrstev betonu:
a)    pod přikotvený cementový potěr
    – nepojížděný    1,0 MPa
    – pojížděný    1,5 MPa
b)    pod magnezitové potěry    0,8 MPa
c)    pod polymerní vrstvy
    – nepojížděné    1,0 MPa
    – pojížděné     1,5 MPa

Soudržnost kotvených potěrů s podkladem:
a)    uvnitř budov, bez teplotního namáhání, po dosažení rovnovážné vlhkosti
    – nepojížděné    0,5 MPa
    – pojížděné    0,8 MPa
b)    v exteriéru, po vyschnutí    1,0 MPa
POZNÁMKA 2:  Požadovanou pevnost v tahu povrchových vrstev materiálu potěru je třeba uvést ve specifikaci materiálu potěru (viz ČSN EN 13813).

Problematika působení vody a vlhkosti
V roce 2011 probíhala revize normy pro garáže, kde jsme se podíleli na formulaci požadavků na podlahy. Tyto požadavky jsme pak včlenili i do ČSN 74 4505.

4.12.1  V případech, kdy je podlaha vystavená působení provozní či srážkové vody, musí být podlahové souvrství vodotěsné a nesmí umožnit vnikání vlhkosti do ostatních konstrukcí nebo pronikání do nižších podlaží. Vodotěsná vrstva musí být vytažena na všechny prostupující konstrukce (stěny, sloupy apod.) do výšky alespoň 0,1 m nad povrch podlahy. Napojení podlahy na tyto konstrukce musí být vodotěsné.
Zachycená voda se odstraňuje buď vyspádováním podlahy do odvodňovacího systému, nebo vysátím při úklidu, popř. je na podlaze ponechána, aby se odpařila.

POZNÁMKA 1:  U hromadných garáží se doporučuje vyspádování podlahy a odvodnění. Předpokládá-li se odstraňování vnesené vody vysáváním, je třeba počítat s pravidelným až průběžným provozem průmyslového vysavače v obdobích, kdy je na vozovkách sněhová pokrývka. Odstraňování vody odsáváním se nedoporučuje u hromadných garáží s dlouhodobým parkováním vozidel (např. v bytových domech) z důvodu možnosti hromadění vody pod dlouhodobě zaparkovanými vozidly. V zimních měsících je odpařování vody v hromadných garáží obvykle nedostatečně účinné, zejména v uzavřených objektech.
POZNÁMKA 2:  Pokud je hydroizolační vrstva tvořena nátěrovým nebo stěrkovým systémem přímo na železobetonové desce, musí tento systém mít takovou tažnost, aby byl schopen překlenout pohyb v trhlinách desky vznikající od smršťování a dotvarování betonu nebo od teplotní dilatace desky.

POZNÁMKA 3:  Potěry na bázi síranu vápenatého nejsou určeny do prostorů, kde mohou být vystaveny dlouhodobému působení vody či vlhkosti.

Skluznost
Kapitola týkající se tohoto parametru byla výrazně přeformulována tak, aby byly jednoznačně specifikovány požadavky na podlahy, které mohou být při užívání mokré (např. terasy, balkóny, okolí bazénů apod.

4.17  Skluznost
4.17.1  Obecně
Chůze, sportovní činnost nebo doprava vyžaduje u nášlapné vrstvy bezpečnost proti skluzu. Skluznost se může měnit s vlhkostí a se znečištěním nášlapné vrstvy. Proto je nezbytné uvážit vhodnost nášlapné vrstvy i z tohoto hlediska. Aby se předešlo pádům následkem zakopnutí a uklouznutí, musí mít stavba v komunikačních oblastech rovný povrch bez náhlých malých nerovností, změn skluznosti nebo malých překážek. Takové stavby se týkají i požadavky těchto článků:

4.17.2  Podlahy bytových a pobytových místností
Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající hodnotám uvedeným v tomto odstavci. Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že podlaha není krytá před deštěm, musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu.
–    součinitel smykového tření nejméně 0,3 nebo
–    hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 30 nebo
–    úhel kluzu nejméně 6°.
4.17.3  Podlahy a povrch pochozích ploch částí staveb užívaných veřejností
Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů a částí staveb uvedených v právním předpisu následující:
–    součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
–    hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40 nebo
–    úhel kluzu nejméně 10°.

Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že tyto povrchy nejsou kryté před deštěm, musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu.

Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra (např. ochozy okolo bazénů, sprchy, dna v neplaveckých bazénech s hloubkou větší než 80 cm, dna v neplaveckých bazénech s vlnobitím, schody vedoucí do vody max. 1 m široké opatřené oboustrannými madly, schody mimo bazény), následující:
–    úhel kluzu nejméně 18°.

Povrchy podlah, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra a které nemohou být zkoušeny metodou úhlu kluzu, musí vykazovat hodnotu výkyvu kyvadla za mokra nejméně 45.

Nejmenší návrhové tloušťky potěrů v budovách občanské a bytové výstavby
Vzhledem k tomu, že od doby předchozího vydání normy došlo k rozšíření litých cementových potěrů, byly tab. 6 pro nejmenší návrhovou tloušťku plovoucích potěrů a tab. 7 s požadavky na výsledky zkoušek pevností v tahu za ohybu provedených na tělesech odebraných z konstrukce doplněny o tento materiál. Požadavky byly sjednoceny tak, aby odrážely použitou technologii (litý potěr/potěr ze zavadlé směsi) a neznevýhodňovaly lité cementové potěry.

POZNÁMKA:  Požadavky z tab. 7 úzce souvisí s požadavky z tab. 6. Nižší požadované pevnosti potěrů ze zavlhlých směsí odráží obtížnost hutnění těchto materiálů, zejména pokud jsou prováděny jako plovoucí. S ohledem na nižší pevnost, dosažitelnou v reálné konstrukci, je požadována větší tloušťka vrstvy.
Dále bylo upřesněno, že zatížení uvedené v tabulkách je výpočtové, a byla specifikována minimální velikost „plochy bodu“ při bodovém zatížení.

Tabulka 6  Nejmenší návrhové tloušťky plovoucích potěrů při stlačitelnosti podkladních vrstev ≤3 mm (≤5 mm pro plošné zatížení ≤2 kN/m2 a pro plošné zatížení ≤3 kN/m2)

POZNÁMKA:  Požadavky tabulky 6 úzce souvisí s požadavky tabulky 7. Viz poznámka pod tabulkou č. 7.

Tabulka 7  Požadavky na výsledky zkoušek pevností v tahu za ohybu provedených na tělesech odebraných z konstrukce

Zkouška pevnosti v tahu za ohybu se provádí podle ČSN EN 13892-2 při stáří materiálu alespoň 28 dní a na vysušených tělesech.

Mrazuvzdornost
Nově bylo v kapitole pro podlahy v bytové a občanské výstavbě doplněno toto ustanovení:
5.1.7  Materiály zabudované do podlahových konstrukcí v exteriéru (např. balkóny, terasy apod.), které mohou přijít do kontaktu s vodou, musí být mrazuvzdorné. Požadavky na mrazuvzdornost jsou uvedeny v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny. Pro beton jsou uvedeny ČSN EN 206-1 v závislosti na stupni vlivu prostředí. Pro cementové potěry platí stejné požadavky jako pro beton.

POZNÁMKA:  ČSN EN 206-1 uvádí požadavky na mrazuvzdornost v tabulce F2 národní přílohy. V době zpracování textu je znění národní přílohy obsaženo ve změně Z3 z dubna 2008.

Montované nosné vrstvy
Rovněž nově byl doplněn odstavec dotýkající se této problematiky.
5.2  Montované nosné (roznášecí) vrstvy
Požadavky na tuhost (mezní průhyby) nosné vrstvy montované z desek na bázi dřeva (dřevotříska, OSB deska, překližka, rostlé dřevo, dřevovláknitá deska, cementotřísková deska) jsou uvedeny v ČSN EN 13810-1.

Pro desky na jiné bázi (sádrokarton, cement, extrudovaný polystyren atd.) platí stejné požadavky.

POZNÁMKA:  Požadavky na místní rovinnost podkladu plovoucí podlahy s montovanou nosnou vrstvou uvedené v ČSN EN 13810-1 (příloha A) jsou definovány ve vztahu k jiné zkušební metodě, než používá tato norma a než používá např. norma ČSN EN 13670 (pro horní líc betonové desky). V případě betonové desky jsou požadavky ČSN EN 13810-1 na místní rovinnost podkladu výrazně přísnější než požadavky ČSN EN 13670 na místní rovinnost horního líce betonové desky. Ve skladbě podlahy je tedy třeba počítat s vyrovnávací vrstvou nebo požadovat nadstandardní kvalitu provedení povrchu betonové desky.

Vlhkost potěru
V případě požadavků na maximální vlhkost potěru před pokládkou nášlapné vrstvy, které mají významný vliv na dobu výstavby, bylo umožněno, aby výrobce příslušné podlahové krytiny specifikoval méně přísné požadavky, než uvádí norma.

5.3.6  Nejvyšší dovolená vlhkost potěru nebo betonu v hmotnostních % pod nášlapnou vrstvou je uvedena v tab. 8. Pokud výrobce materiálu nášlapné vrstvy požaduje jiné hodnoty nejvyšší dovolené vlhkosti podkladu, platí požadavek výrobce.

POZNÁMKA:  Pro možnost budoucího ověření se doporučuje odlišný požadavek vhodným způsobem zaznamenat, například přiložením technického listu do projektové dokumentace nebo zápisem ve stavebním deníku apod.

Průmyslové podlahy
V kapitole týkající se návrhu průmyslových podlah byly doplněny dvě informativní poznámky ohledně vyztužování.

POZNÁMKA 1:  U desek vyztužených drátky se doporučuje navrhovat množství drátků nejméně 20 kg/m3 betonu. Při menším množství je třeba návrhu desky věnovat zvýšenou pozornost, protože velká část odborné veřejnosti zastává názor, že vliv tak malého množství drátků na vlastnosti betonu je již zanedbatelný.

POZNÁMKA 2:  Pokud je třeba betonovou podlahu navrhnout a provést s vysokou jistotou bez trhlin, je vhodné použít technologii dodatečně předpínaných desek.

V kapitole týkající se jejich provádění bylo významně upraveno ustanovení týkající se ošetřovacích postřiků – v odstavci 6.2.6 byla doplněna druhá věta, protože barevné skvrny způsobené nestejnoměrným nanesením ošetřovacího prostředku jsou častou příčinou sporů.

6.2.6  Dokončovaný povrch se ihned opatří nástřikem, který omezuje odpar záměsové vody, případně musí být prováděna další opatření bránící předčasnému vysychání betonové desky. Aplikace nástřiku musí být provedena v přiměřeném množství tak, aby nedocházelo k tvorbě kaluží, které následně vyvolávají vznik výrazných barevných změn.

Nově bylo upozorněno také na vyšší citlivost syntetických podlahovin na vlhkost.

6.2.10  Pokud je průmyslová podlaha v přímém styku s podložím, musí být chráněna proti vnikání vody a vlhkosti z podloží. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat těmto požadavkům, pokud je nášlapná vrstva tvořena syntetickými podlahovinami.

Zkoušení
Závěrečnou kapitolou normy je popis zkušebních metod pro stanovení parametrů, které jsou v předchozím textu požadovány.

Změny byly provedeny ve zkušební metodě pro měření místní rovinnosti. Měření pomocí posuvného měřítka bylo v připomínkách kritizováno, proto bylo nahrazeno měřením pomocí odměrného klínu.
V ustanoveních o měření vlhkosti byl do odstavce 7.14 doplněn chybějící požadavek na minimální četnost zkušebních míst.

Měření se provede minimálně v jednom zkušebním místě na každých 100 m2, minimální počet zkušebních míst je 3. V protokolu o zkoušce musí být zaznamenána poloha zkušebních míst.

V případě zkoušení pevnosti v tahu povrchových vrstev, přídržnosti povrchové úpravy, odolnosti proti opotřebení, vzduchové a kročejové neprůzvučnosti a elektrických a magnetických vlastností byly zaktualizovány odkazy na příslušné normy definující zkušební postupy.

Zcela nově byly doplněny zkušební postupy pro stanovení stlačitelnosti materiálů pro zvukové a tepelné izolace a pro stanovení mrazuvzdornosti.

7.24  Stlačitelnost
Zkušební postup pro stanovení stlačitelnosti tepelněizolačních a zvukověizolačních desek je uveden v ČSN EN 12431. Postup výpočtu stlačitelnosti z výsledku zkoušky a okrajové podmínky zkoušky jsou uvedeny pro minerální vlnu v ČSN EN 13162, pro pěnový polystyren v ČSN EN 13163, pro expandovaný perlit v ČSN EN 13169, pro expandovaný korek v ČSN EN 13170, pro dřevovláknité výrobky v ČSN EN 13171.

7.25  Mrazuvzdornost
Mrazuvzdornost se zkouší pomocí zkušebních metod uvedených v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny. V případě betonu, cementového potěru a obdobných materiálů se zkouší podle ČSN 73 1326.

Závěr
Věřím, že revize normy je krok správným směrem. Spolu s doc. Dohnálkem chceme i nadále udržovat normu aktuální a opravovat formulace, které se v praxi ukáží jako ne zcela výstižné. Proto prosím všechny uživatele normy o připomínky k ní nebo o návrhy úprav textu. Předpokládám, že přibližně za tři až pět se k úpravám normy opět vrátíme.

Příspěvek odzněl na konferenci Podlahy 2012.

TEXT: Ing. Petr Tůma, Ph.D.
FOTO: autor

Autor je autorizovaný inženýr v oboru diagnostika staveb, působí ve společnosti Betonconsult, s. r. o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media