Rostoucí letní teploty a vznik tzv. městských tepelných ostrovů vedou evropská města k hledání nových způsobů, jak zmírnit dopady klimatických změn v zastavěném prostředí. Rakouská metropole se v tomto ohledu rozhodla ověřit potenciál inovativních asfaltových směsí. Na jaře 2025 spustila tříletý pilotní projekt, během něhož na cyklostezce u řeky Liesingbach ve 23. vídeňském obvodu testuje čtyři druhy asfaltu s různými vlastnostmi.
Rakouská metropole dál rozvíjí svůj dlouhodobě oceňovaný model obecního bydlení. Aktuálně realizuje výstavbu 5 700 nových městských bytů, které poskytnou domov zhruba 13 000 obyvatel. Projekt navazuje na předchozí plán, který se Vídni podařilo nejen naplnit, ale i překročit.
Rakousko v posledních desetiletích investovalo do zvládání povodní. Když pak rekordní srážky nesené bouří Boris zalily 15. září Vídeň, situace na první pohled vypadala dramaticky: zaplavené silnice, evakuované domy a všude voda a bahno. Během pouhých pěti dnů spadlo na město a další části Rakouska dvakrát až pětkrát více srážek než za celý průměrný měsíc září. I přes dramatickou situaci si povodeň vyžádala jen několik raněných a necelé dvě desítky evakuovaných domů, to vše díky systému řízení povodní.
Vídeňská radnice představila spolu s rakouským dopravcem ÖBB ambiciózní plány na přeměnu rozsáhlého území bývalého seřaďovacího nádraží na severovýchodě města v chráněné přírodní území. Magistrát chce přírodě navrátit plochu o 90 hektarech, hotovo by mělo být do roku 2030.
Článek se zabývá výstavbou nových linek podzemní dráhy v hustě zastavěné oblasti centra Vídně. Popisuje všechna nezbytná opatření, která zhotovitel přijímá pro monitorování a prevenci negativních dopadů způsobených ražbou tunelů na úseku 17-21 trati U2 vídeňské podzemní dráhy.
Česko pomalu začíná objevovat kouzlo a výhody dřevostaveb. Po nesmělých krůčcích s prvními bytovými domy a firemními sídly se můžou zraky investorů a architektů upřít - jak jinak - do rakouské metropole. Rekonstrukci základní školy zde pojali se vší parádou a vznikla vizuálně i provozně ojedinělá stavba.
Po pilotní fázi, která proběhla v polovině loňského roku, plánuje vídeňská radnice zahájit trvalé úpravy městské čtvrti Favoriten na tzv. superblok. Kromě zklidnění dopravy, a tím i větší bezpečnosti provozu, je cílem vyšší kvalita bydlení, více zeleně a ochlazení ulic v horkých letních měsících.
Záměr vytvořit na ploše 240 ha novou multifunkční čtvrť s dostupným bydlením pro 20 tisíc obyvatel a stejný počet pracovních míst působí na české poměry jako vzdálená utopie. Ve Vídni se však rychle stává realitou.
Obchod s nábytkem bez parkoviště, s restaurací, hostelem a veřejnou střešní terasou. Zdá se to být utopie? V centru Vídně od roku 2021 realita. Místnímu ateliéru Querkraft Architekten se podařilo vytvořit komunitní obchodní dům, kde pořízení nábytku nemusí být hlavním důvodem návštěvy.
Sídlo rakouského parlamentu, otevřené roku 1883 na vídeňské Ringstraße patří mezi nejvýznamnější vídeňské budovy. Nyní, po skoro století a půl provozu, se palác dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Pětiletá přestavba s rozpočtem 352 milionů eur přenesla budovu pamatující císařství do 21. století.
Nový stavební projekt města Vídně se nazývá CAMPO Breitenlee. V rámci něho má do léta 2024 vzniknout ve vídeňské Donaustadt 557 sociálních bytů, které budou v zimě vytápěny a v létě chlazeny ze 100 procent z lokálních obnovitelných zdrojů. Projekt sází i na komunitní a sousedské bydlení.
Nehera se vždy vyznačovala minimalismem, vysokou kvalitou materiálů a zpracování a čistotou stylu. Kvality, které stejně tak charakterizují kvalitní architekturu a design, se odrážejí i v loni otevřeném obchodě v 1. vídeňském obvodu. Společnost Nehera oslovila bratislavský kreativní kolektiv, který má na svém kontě řadu pamětihodných realizací.
Projekt Gleis 21, přezdívaný jako Dům v Grätzel, nevytváří pouze přemostění mezi nově vznikající čtvrtí Sonnwendviertel, hlavním nádražím a zbytkem 10. vídeňského obvodu, ale je zároveň kooperativním prostředkem rozvoje celé oblasti. Na jeho směřování se totiž podílí celá místní komunita.
Více zeleně a volného veřejného prostoru, méně dopravy. Vídeň po vzoru Barcelony či Berlína plánuje svůj první superblok. Při výběru lokality sehrála významnou roli i analýza českého startupu. Radnice chce do přípravy zapojit i místní obyvatele a zohlední strategické cíle města.
Vídeň vybrala vítěze architektonické soutěže na nový centrální autobusový terminál. Ten má sjednotit příjezdy a odjezdy dálkových autobusů, které zatím musí zajíždět na různá nádraží.
