Francouzská metropole čelí pokračujícímu poklesu počtu trvale žijících obyvatel. Podle dat francouzského statistického úřadu INSEE je hlavní příčinou negativní migrační saldo – tedy skutečnost, že více lidí z města odchází, než kolik jich přichází. Dlouhodobý trend by mohl vést k tomu, že počet obyvatel klesne pod dva miliony.
Pařížská starostka Anne Hidalgová si nedávno v řece sama zaplavala, aby dokázala, že je voda bezpečná k plavání. Vzhledem k událostem posledních měsíců je to téměř úsměvná snaha – připomeňme si například červnový horor Žraloci v Paříži (v originálu “Sous la Seine”, tedy “Pod Seinou”) či údajnou webovou stránku vytvořenou Francouzi, díky které si kdokoli v blízkosti Seiny mohl přesně naplánovat kdy do řeky vypustit… cokoli, co vypustit chtěl, aby dárek doplaval na místo určení ve chvíli, kdy se budou politici koupat.
Olympiáda je jednorázová událost, i největší metropole ji nepořádají víc než jednou za několik generací. Cíle úspěšné olympiády se často míjejí s cíli pro lepší město. Zejména Montreal nebo Athény jsou příklady měst, které jednorázový bonus olympijských investic a pozornosti promrhaly.
Paříž je tak dlouho globální světovou metropolí, že fyzický obraz města působí stejně jako jeho umístění na prvních příčkách turistických a kulturních žebříčků: věčně a trvale. Opak je ale pravdou, Paříž je městem radikálních městských experimentů, které narozdíl od ostatních srovnatelných metropolí nezůstaly jen na papíře. Nyní zkouší, zda se olympiáda může přizpůsobit městu – a nikoli naopak, jak bývá zvykem.
Největší sportovní událost planety přináší nejen grandiózní výhry a prohry na sportovištích, ale také na poli architektury a územního rozvoje hostitelských měst. Olympijské hry jsou pro města obří výzvou a stejně jako v jednotlivých disciplínách, ani v pořadatelství her to nejsou pokaždé výkony na medaile.
Největší obchodní distrikt Evropy se potýká s mnohými problémy, které má pomoci zmírnit projekt přinášející mezi vysoké administrativní stavby bydlení, služby a zeleň. Koncept nové zástavby se zaměřuje na snížení emisí uhlíku a povzbuzení každodenního života.
Vysoké ceny nájemného v Paříži a celková nedostupnost bydlení dohání stále více mladých párů ke společnému bydlení dřív, než původně plánovaly. Sdílení nákladů je pro mnohé z nich jedinou cestou, jak finančně dosáhnout na byt o přijatelné výměře nebo v lákavější čtvrti, píše deník Le Monde.
Zatímco v českých městech se stále mluví o plánech na výstavbu městských okruhů, v Paříži se chystají na radikální změnu existující infrastruktury. Pařížský okruh Boulevard Périphérique, který obkružuje celé město, se bude přeměňovat na pás plný zeleně a s preferencí udržitelné mobility.
Pandemie covidu-19 je pryč a turisté se vrátili do Paříže, čím dál více obyvatel už má ale tohoto velkoměsta dost. Ve francouzském hlavním městě tak bydlí stále méně lidí a ceny nemovitostí tam klesají. Radnice nyní jednají také o rušení školních tříd. Pařížany lákají k přestěhování menší města, trendu nahrává i práce z domova.
Kus deštného pralesa z divoké Amazonie přímo na pařížském bulváru. Takový je přínos brazilsko-francouzského studia Triptyque, jež se pokusilo propojit přírodu, umění a lidské zdraví s nepříliš pohostinným prostředím metropole.
