Plány na instalaci 199 solárních panelů na střechu South Quire Aisle (z roku 1361) Yorské katedrály byly schváleny radou města York a Cathedrals Fabric Commission. Panely by měly pomoci vypořádat se s rostoucími účty za energii – účty to ovšem nekončí, projekt je součástí plánů, aby se Yorská katedrála stala uhlíkově neutrální.
Koncem loňského roku (tedy 2022) se Národní památkový ústav jasně vyjádřil k tématu fotovoltaiky na kulturních památkách a v památkově chráněných oblastech. Chce se říct „konečně“, jelikož fotovoltaika je dlouhodobě předmětem sporů a zejména v poslední době se žádosti o její realizaci, v souvislosti s cenami za energie a celkovou snahou o trvale udržitelnou budoucnost, množí. A není to, samozřejmě, vyjádření nijak strohé – NPÚ pro tuto příležitost publikoval metodickou brožuru, včetně ilustrací.
Metropolitní plán se přesunul do další fáze. Na konci června skončilo tzv. veřejné projednání, kdy se k jeho upravenému návrhu vyjadřovala veřejnost a městské části. K návrhu nového pražského územního plánu se vyslovilo i UNESCO, které Metropolitní plán podporuje, a to zejména ochranu historického centra či nastavení výškové regulace.
Porota Ceny Břetislava Štorma vybírala nejlepší práce v oblasti památkové péče. Studentské projekty reflektují rozdílné přístupy k rekonstrukcím památkových objektů a zasahují i do odborné debaty. Oceněná diplomová práce se stala součástí dokumentace pro nominaci Žatecka na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Skláři v Novém Boru na Českolipsku zachraňují historické vitráže Průmyslového paláce v Praze. Znamená to každé okno demontovat, rozebrat na jednotlivá skla, ručně každé sklíčko umýt, znovu vsadit do olověných rámečků, případně doplnit chybějící části a okno znovu složit. Na obnově oken pracují tři desítky lidí, rukama jim projde více než 100 000 skel. Práce potrvají 2,5 roku.
Obecní trafostanice na Smíchově byla postavena v rámci elektrizačního programu v roce 1925. Tak jako mnoho technických staveb z oné doby, nejednalo se o pouhou lacinou kostku, ale o nepřehlédnutelnou dominantu ve střídmě rondo kubistickém slohu s prvky art deka v severním cípu trojúhelníkového veřejného prostranství.
Česká pošta prodá svou budovu v Hybernské ulici u Masarykova nádraží v Praze společnosti Penta za minimální nabídkovou cenu 220 milionů korun. Penta byla v e-aukci jediným zájemcem. Penta již staví v těsné blízkosti nádraží dvě polyfunkční budovy.
Sociální demokracie prodá za 201 milionů korun Lannův palác v centru Prahy dosavadnímu nájemci, kterým je společnost Finep. Bývalé vládní straně, která od loňských voleb chybí ve Sněmovně, prodej umožní splatit v srpnu drtivou většinu dluhu.
Desítky let bez údržby, znárodnění, fatální povodně i složitost kolaudace zrekonstruované historické budovy podle měřítek 21. století… osud zámku Mitrowicz, dříve známého jako zámek Koloděje nad Lužnicí, nebyl za jeho dlouhou a bohatou historii vždy jednoduchý. I přesto se podařilo vdechnout mu nový život, aby se mohl v roce 2016 vůbec poprvé ve své historii otevřít veřejnosti.
Několik architektonických studií a kanceláří vymýšlí, jak by se měl proměnit areál bývalé brněnské textilky Mosilana. Majitel a investor Financial Consortium jej chtěl zbourat a stavět obytný soubor, avšak někteří památkáři i město se postavili proti a ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení areálu za kulturní památku.
Nově otevřená kavárna s prostým názvem Café Ernst, která je nově otevřena v brněnské vile Stiassni, svým interiérem evokuje prvorepublikovou kavárnu Esplanade (na rohu dnešních ulic Rooseveltovy a Jezuitské), kterou navrhl právě Ernst Wiesner. Proslulý podnik byl ovšem nenávratně zničen při bombardování za 2. světové války.
Od prvních dnů ruské války proti Ukrajině dochází k systematickému a rozsáhlému ničení unikátní architektury, k nenávratným ztrátám památek a kulturního dědictví. O současné situaci na Ukrajině z hlediska památkové péče bude přednášet Ievgenia Gubkina, historička architektury z Charkova.
Institut plánování a rozvoje (IPR) zpracoval Architektonicko-urbanistickou analýzu Pražské památkové rezervace, díky které bude snazší pečovat o památky v centru města. Výstupy této analýzy – mapová aplikace Historické centrum města a publikace Katalog kritických míst – se stanou základním podkladem pro Územní studii Pražské památkové rezervace.
Významná kulturní památka od architekta Josefa Gočára dlouhá léta chátrala. Winternitzovy automatické mlýny by však měly už letos dostat druhou šanci. Architekt Lukáš Smetana, který objekt koupil společně s manželkou, se však chystá pustit do rekonstrukce. Ještě předtím však budovu nabídl jako dočasné ubytování pro lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.
Při pohledu na chátrající či demolované památkové objekty vyvstává otázka, co pro nás vlastně znamená naše architektonické dědictví. Nyní je otázka ještě aktuálnější, a to poté, co se na začátku roku začaly množit zprávy o tom, že by až 2 000 památek mohlo pozbýt ochranu kvůli tomu, že je úředníci zapsali na seznam památek, aniž by za ně byly prohlášeny.
