památkově chráněné budovy

Desítky let bez údržby, znárodnění, fatální povodně i složitost kolaudace zrekonstruované historické budovy podle měřítek 21. století… osud zámku Mitrowicz, dříve známého jako zámek Koloděje nad Lužnicí, nebyl za jeho dlouhou a bohatou historii vždy jednoduchý. I přesto se podařilo vdechnout mu nový život, aby se mohl v roce 2016 vůbec poprvé ve své historii otevřít veřejnosti.

Několik architektonických studií a kanceláří vymýšlí, jak by se měl proměnit areál bývalé brněnské textilky Mosilana. Majitel a investor Financial Consortium jej chtěl zbourat a stavět obytný soubor, avšak někteří památkáři i město se postavili proti a ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení areálu za kulturní památku.

Nově otevřená kavárna s prostým názvem Café Ernst, která je nově otevřena v brněnské vile Stiassni, svým interiérem evokuje prvorepublikovou kavárnu Esplanade (na rohu dnešních ulic Rooseveltovy a Jezuitské), kterou navrhl právě Ernst Wiesner. Proslulý podnik byl ovšem nenávratně zničen při bombardování za 2. světové války.

Od prvních dnů ruské války proti Ukrajině dochází k systematickému a rozsáhlému ničení unikátní architektury, k nenávratným ztrátám památek a kulturního dědictví. O současné situaci na Ukrajině z hlediska památkové péče bude přednášet Ievgenia Gubkina, historička architektury z Charkova.

Institut plánování a rozvoje (IPR) zpracoval Architektonicko-urbanistickou analýzu Pražské památkové rezervace, díky které bude snazší pečovat o památky v centru města. Výstupy této analýzy – mapová aplikace Historické centrum města a publikace Katalog kritických míst – se stanou základním podkladem pro Územní studii Pražské památkové rezervace.

Významná kulturní památka od architekta Josefa Gočára dlouhá léta chátrala. Winternitzovy automatické mlýny by však měly už letos dostat druhou šanci. Architekt Lukáš Smetana, který objekt koupil společně s manželkou, se však chystá pustit do rekonstrukce. Ještě předtím však budovu nabídl jako dočasné ubytování pro lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.

Při pohledu na chátrající či demolované památkové objekty vyvstává otázka, co pro nás vlastně znamená naše architektonické dědictví. Nyní je otázka ještě aktuálnější, a to poté, co se na začátku roku začaly množit zprávy o tom, že by až 2 000 památek mohlo pozbýt ochranu kvůli tomu, že je úředníci zapsali na seznam památek, aniž by za ně byly prohlášeny.

Obnova historických budov v Česku nebývá snadný úkol, a to jak z pohledu architektů, investorů, památkářů, tak realizačních firem. Přibývá oceňovaných realizací architektů, kteří přistupují k historickým stavbám s respektem a současně dokáží vnést inovativní řešení. Jindy takový přístup chybí nebo není umožněn.

Čtyři desítky tisíc památkově chráněných nemovitostí v Česku jsou v ohrožení. Uvedl to Václav Girsa, památkový architekt a prezident Českého národního komitétu ICOMOS, tedy Mezinárodní rady pro památky a sídla. Příčinou je nový stavební zákon, který schválila Sněmovna.

Majitel teplických Hadích lázní podal odvolání proti prohlášení objektu za kulturní památku. Případem se proto bude zabývat rozkladová komise ministerstva kultury. Výsledkem jejího jednání bude doporučení pro ministra kultury, který je odvolacím orgánem. Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová dnes ČTK řekla, že komise by měla své doporučení předat ministrovi přibližně po 10. únoru.

Lokomotivní topírna v Kořenově byla postavena v roce 1903. Sloužila až do roku 1987, kdy se pod náporem sněhu zřítila střecha. Budova pak chátrala až do roku 2015. Tehdy se spolku místních nadšenců podařilo sehnat finanční prostředky i grant na projekt obnovy.