památkově chráněné budovy

Plány na instalaci 199 solárních panelů na střechu South Quire Aisle (z roku 1361) Yorské katedrály byly schváleny radou města York a Cathedrals Fabric Commission. Panely by měly pomoci vypořádat se s rostoucími účty za energii – účty to ovšem nekončí, projekt je součástí plánů, aby se Yorská katedrála stala uhlíkově neutrální.

Eliška Hřebenářová -

Koncem loňského roku (tedy 2022) se Národní památkový ústav jasně vyjádřil k tématu fotovoltaiky na kulturních památkách a v památkově chráněných oblastech. Chce se říct „konečně“, jelikož fotovoltaika je dlouhodobě předmětem sporů a zejména v poslední době se žádosti o její realizaci, v souvislosti s cenami za energie a celkovou snahou o trvale udržitelnou budoucnost, množí. A není to, samozřejmě, vyjádření nijak strohé – NPÚ pro tuto příležitost publikoval metodickou brožuru, včetně ilustrací.

Eliška Hřebenářová -

Metropolitní plán se přesunul do další fáze. Na konci června skončilo tzv. veřejné projednání, kdy se k jeho upravenému návrhu vyjadřovala veřejnost a městské části. K návrhu nového pražského územního plánu se vyslovilo i UNESCO, které Metropolitní plán podporuje, a to zejména ochranu historického centra či nastavení výškové regulace.

Skláři v Novém Boru na Českolipsku zachraňují historické vitráže Průmyslového paláce v Praze. Znamená to každé okno demontovat, rozebrat na jednotlivá skla, ručně každé sklíčko umýt, znovu vsadit do olověných rámečků, případně doplnit chybějící části a okno znovu složit. Na obnově oken pracují tři desítky lidí, rukama jim projde více než 100 000 skel. Práce potrvají 2,5 roku.

Obecní trafostanice na Smíchově byla postavena v rámci elektrizačního programu v roce 1925. Tak jako mnoho technických staveb z oné doby, nejednalo se o pouhou lacinou kostku, ale o nepřehlédnutelnou dominantu ve střídmě rondo kubistickém slohu s prvky art deka v severním cípu trojúhelníkového veřejného prostranství.

Lenka Zemanová -

Desítky let bez údržby, znárodnění, fatální povodně i složitost kolaudace zrekonstruované historické budovy podle měřítek 21. století… osud zámku Mitrowicz, dříve známého jako zámek Koloděje nad Lužnicí, nebyl za jeho dlouhou a bohatou historii vždy jednoduchý. I přesto se podařilo vdechnout mu nový život, aby se mohl v roce 2016 vůbec poprvé ve své historii otevřít veřejnosti.

Několik architektonických studií a kanceláří vymýšlí, jak by se měl proměnit areál bývalé brněnské textilky Mosilana. Majitel a investor Financial Consortium jej chtěl zbourat a stavět obytný soubor, avšak někteří památkáři i město se postavili proti a ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení areálu za kulturní památku.

Nově otevřená kavárna s prostým názvem Café Ernst, která je nově otevřena v brněnské vile Stiassni, svým interiérem evokuje prvorepublikovou kavárnu Esplanade (na rohu dnešních ulic Rooseveltovy a Jezuitské), kterou navrhl právě Ernst Wiesner. Proslulý podnik byl ovšem nenávratně zničen při bombardování za 2. světové války.

Od prvních dnů ruské války proti Ukrajině dochází k systematickému a rozsáhlému ničení unikátní architektury, k nenávratným ztrátám památek a kulturního dědictví. O současné situaci na Ukrajině z hlediska památkové péče bude přednášet Ievgenia Gubkina, historička architektury z Charkova.

Institut plánování a rozvoje (IPR) zpracoval Architektonicko-urbanistickou analýzu Pražské památkové rezervace, díky které bude snazší pečovat o památky v centru města. Výstupy této analýzy – mapová aplikace Historické centrum města a publikace Katalog kritických míst – se stanou základním podkladem pro Územní studii Pražské památkové rezervace.