Eliška Hřebenářová 
Zimní zahrada 2: proč ano a co zvážit před pořízením?
Partneři sekce:
Zatímco totiž vegetační období za sklem zimní zahrady končí s druhou polovinou podzimu a příchodem prvních mrazíků, v zimním skleníku mohou rostliny vesele bujet po celý rok. Pokud ovšem chceme takovou zelenou džungli dlouhodobě obývat, musíme před její realizací promyslet celou řadu věcí, která zaručí, že nehledě na slunce, vítr, mráz či kroupy bude uvnitř vždy příjemně.
A to nejen suše, teple, ale i zdravě, tedy bez plísní, nežádoucích mechů či rosení skel. Jaký je původ zimních zahrad, proč je pořídit a co vše před jejich realizací promyslet? To se dozvíte na dalších řádcích!
Okénko do minulosti
Zimní zahrady byly vnímány jako jistý přepych a od těch současných, běžnějších, se lišily i vzhledem. Datovat je můžeme prakticky do 17. století, kdy rychle získávaly na oblíbenosti a stávaly se součástí paláců, zámků a domů bohatých měšťanů. Složení rostlin tehdy ovšem bylo znatelně jiné, proto je nejspíše všichni známe pod názvem “oranžerie”. Největší rozmach nastal v 19. soletí, pak ovšem přišel poměrně rychlý pád.
Obytné skleníky se následně začínají objevovat až osmdesátých letech a tentokrát již pod názvem “zimní zahrady”. Na rozdíl od celoprosklených prostor připojených k obvodové zdi objektu to často bývaly prostory s částečně vyzděnou nebo dřevěnou obvodovou zdí do výšky zhruba jednoho metru – a až poté byly prosklené. V našich podmínkách se zimní zahrady hojněji objevují až od chvíle prodeje kvalitních izolačních skel a centrálního vytápění s termostatickými jednotkami.
Přesto ovšem zimní zahrady nejsou ničím novým, přestože bychom na jejich typické předchůdce pravděpodobně nepomysleli. Stále je ovšem můžeme najít zejména u chat či chalup v podobě prosklených verand či lodžií, které se využívají zejména v létě, protože v zimním období se nevytápí a nejčastěji se zde přezimují choulostivé rostliny. Vytopit totiž tyto předchůdce novodobých zimních zahrad je energeticky, potažmo finančně, poměrně náročné.
Deset důvodů proč:
1) zimní zahrada zvětší obytný prostor objektu
2) prostor prodlouží možnost posezení „venku“, na zahradě, až na celý rok
3) zahrada je plnohodnotnou místností s celou řadou využití
4) zimní zahrada zvyšuje hodnotu objektu
5) zimní zahrada umožní milovníkům rostlin dopřát svým svěřencům důstojný a vhodný prostor pro život
6) zeleň je uklidňující pro lidskou psychiku, zahrada tak může být oázou klidu pro každodenní prací pocuchané nervy
7) rostliny vyrábí kyslík a pročišťují vzduch
8) zimní zahrada umožní prodloužit zahradničení, a tedy i pěstování například zeleniny, i mimo běžné období, můžeme si tak užít vlastní výpěstky celoročně
9) v současné době nejsme omezeni předem navrženými řešeními a zimní zahradu si můžeme uzpůsobit dle našich představ, ať už jakkoli atypicky
10) zimní zahradu můžeme vybavit celoročně fungující fontánkou, jezírkem (a klidně i s lekníny!), anebo dokonce vířivkou či bazénem
Velikost
Stejně jako bychom si nepořídili malý skleník, neměli bychom uvažovat ani nad malou zimní zahradou. Pokud tedy nerekonstruujeme a zahrada není součástí přístavby existujícího objektu, měli bychom její budoucí existenci zohlednit již v projektu novostavby. A měli bychom počítat s místem minimálně 10 m2, ideálně více než 15 m2.
Teplota zahrady
Zda budeme zimní zahradu používat celoročně nebo sezónně, to je jedna z prvních věcí, kterou bychom měli promyslet – jednak protože zimní zahradu v zimě bude nutné vytápět a tedy do ní zavést a efektivně umístit topení, ale i protože rostliny, které budeme volit do nevytápěné zimní zahrady budou jiné než ty, které můžeme umístit do vytápěné zahrady.
V případě vytápěné zimní zahrady mluvíme o klasických pokojových rostlinách, které prosperují při teplotách nad 15 °C (což znamená, že zahradu musíme na zmíněných alespoň 15 °C vytápět), zatímco u nevytápěné musíme volit rostliny odolnější, které snesou teploty nižší než 8 °C (což je vnitřní teplota, která se uvádí pro uzavřenou, nevytápěnou hrubou stavbu). Pokud by hrozilo, že teploty klesnou pod 5 °C, měli bychom situaci řešit nárazovým vytápěním prostor přímotopem.
Z hlediska vnitřní teploty ovšem musíme počítat i s letním obdobím, kdy tedy není třeba uvažovat vytápění, ale naopak bychom měli zajistit dostatečné větrání prostor. V závislosti na venkovní teplotě a orientaci stavby nebude 26 °C výjimkou, při extrémních vedrech ovšem teplota může stoupnout ještě výš a prosklená zimní zahrada se samozřejmě promění prakticky na skleník. Jinak řečeno – uvnitř bude vedro a vysoká vlhkost. A jak je známo, vysoká vlhkost velmi snadno a rychle odstartuje vznik plísní.
Orientace a jak ji využít
Ať už uvažujeme nad stavbou zimní zahrady u novostavby nebo u již existujícího domku, měli bychom se v první řadě rozhodnout, jak budeme tuto část objektu orientovat – samozřejmě u již existujícího objektu máme poněkud limitované možnosti. Orientace zimní zahrady předurčuje nejen její potenciální využití, ale i teploty, kterých bude interiér dosahovat. Na tom pak samozřejmě závisí i případné doplňkové zařízení a vybavení typu žaluzie/rolety.
Obecně lze samozřejmě říct, že zimní zahrada bude potřebovat slunce, aby rostliny prosperovaly, ale zároveň bychom měli myslet i na to, že při dlouhodobém vystavení slunečnímu svitu můžeme řadě rostlin uškodit popálením listů, nemluvě o vysokých teplotách, na které se zahrada zahřeje.
Pokud tedy orientujeme zahradu JIŽNĚ, musíme počítat s nutností dostatečného stínění po většinu roku a kvalitního odvětrání. Nespornou výhodou ovšem je, že se interiér bude slunečními paprsky zahřívat již od brzkého rána, v zimě tedy bude menší potřeba vytápění.
VÝCHODNÍ a ZÁPADNÍ orientace zahrady jsou ideální pro milovníky ranního slunce – a i pro rostliny. V případě východních zahrad není stínění až tak nutné, v případě západních bychom ho rozhodně měli promyslet, na druhou stranu si ale můžeme častěji užít příjemné odpolední paprsky pozvolna zapadajícího slunce. SEVERNÍ orientace, oproti ostatním, netrpí tolik na přehřívání a je třeba ji častěji vytápět, zato je vhodná pro celodenní pobyt, tedy například pro pracovny nebo relaxační místnosti.
Z uvedených důvodů (anebo důvodům navzdory) jsou zahrady nejčastěji umisťovány na jih nebo jihovýchod. I v případě jihozápadu ovšem budeme narážet stále na ten samý problém – přehřívání prostoru. Jedním z možných řešení je použití trojskel, ale to pomůže pouze proti vnějším tropickým teplotám, ne přímo proti slunci.
Z toho důvodu musíme instalovat již zmíněné rolety a žaluzie umístěné zvenku tak, aby teplo udržely mimo zahradu. Pokud stínění umístíme dovnitř, zahrada se bude stále přehřívat, protože se slunce zastaví až na stínění, které je uvnitř prostor.
Otázka ceny
Přestože se už samozřejmě nemusíme bát, že bychom se nedoplatili při vytápění zimní zahrady (i když při současných cenách energií, kdo ví), jako tomu bylo v dřívější době nebo u prosklených verand, měli bychom myslet alespoň na to, že pořizovací cena zimní zahrady rozhodně není nic směšného.
Je to jistá daň za kvalitní materiály, které obstarají úsporu na vytápění a snazší údržbu v budoucnu. Zimní zahradu můžeme sehnat od zhruba 150 000 Kč a instalace trvá kolem tří dnů. Samozřejmě to není pravidlem a dle individuálních požadavků a ceny materiálů se může obojí lišit.
Údržba a servis
Vše se odvíjí od materiálu, který jsme zvolili – nejnáročnější je dřevo, nejméně náročný je hliník. Problémem ovšem může být i kvalita zakoupené zahrady a odvětrání, jak již bylo zmíněno. Pokud bude nedostatečné nebo špatné odvětrání, v zahradě se bude hromadit vlhkost a tedy i zvyšovat pravděpodobnost vzniku plísní.
A pokud konstrukce bude realizována s méně kvalitními materiály nebo materiály, které mají tendenci plesnivět, pak budeme mít plné ruce s odstraňováním následků. Běžná údržba ovšem v zásadě spočívá v mytí jednotlivých skel a v péči o rostliny.
