Partneři sekce:
  • Stavmat
  • Ostendorf - OSMA
  • Českomoravský beton

Zateplení – spousta možností, jak ochránit teplo domova

Zateplení 03

Představovat Čechům princip zateplení by se mohlo zdát zbytečné. Drtivá většina obyvatel naší země jej totiž podle průzkumu sdružení EPS ČR považuje za ekonomicky výhodné, a myslí si to i ti, kdo dosud „nový kožich“ na svém domě nemají. Do pěti let plánuje zateplit 36 % Čechů v dosud nezateplených domech. Pojďme si nyní představit, jaké druhy tepelné izolace lze na českém trhu pořídit.

Hlavní výhodu zateplení Češi spatřují v lepším udržení tepla v zimě a v menších výdajích za energie – nižší platby za teplo registruje 63 % dotázaných. Podle údajů Českého statistického úřadu je v Česku zateplena již téměř polovina obytných budov.

Zateplení dílčí části domu či výměny oken se již dočkalo 81 % domácností. Jen necelá pětina domů a bytů není zateplena vůbec. Nejčastější zateplovací úpravou domu je instalace nových oken. K té přistoupily již tři čtvrtiny Čechů. Následuje zateplení obvodových stěn, které dokáže snížit únik tepla až o 30 %.

Tímto způsobem je v Česku zatepleno 47 % obytných budov. Zateplení se domácnostem vyplatí jak ekonomicky ve formě snížení nákladů na topení a chlazení, tak s ohledem na komfort bydlení. Toho si jsou Češi vědomi, a proto patříme mezi nejaktivněji zateplující národy v Evropě. Nejčastěji využívaným izolačním materiálem v Česku je po mnoho let polystyren.

Nejpoužívanější je polystyren

Díky své příznivé ceně je nejpoužívanějším tepelněizolačním materiálem v České republice polystyren, a to ve dvou svých formách – pěnový a extrudovaný. Extrudovaný polystyren, označovaný zkratkou XPS, je v důsledku odlišného technologického postupu při výrobě velmi pevný.

Materiál má uzavřené póry, je proto nenasákavý. Z tohoto důvodu se vyskytuje nejčastěji ve formě desek s polodrážkou nebo hranou ve skladbách zateplení soklů budov, kde nevadí ani jeho citlivost na UV záření. Fasádní desky z pěnového polystyrenu (EPS) jsou v současné době patrně tím nejrozšířenějším a nejběžnějším způsobem zateplování objektů.

EPS desky se lepí na předem připravený podklad lepicí hmotou a dále se zajišťují talířovými hmoždinkami s trnem. Před samotným lepením je vhodné mít připravený výkres s určením rozložení jednotlivých desek. Ukotvené desky přebrousíme, aby vznikla souvislá hladká plocha.

Dále aplikujeme tmelovou stěrku, do které následně vtlačíme výztužnou tkaninu. Poté naneseme penetrační vrstvu jako podklad pro omítku a skladbu dokončíme bílým či barevným fasádním nátěrem.

Při kladení musíme dbát na správné provedení celého systému, aby se fasáda na již hotovém objektu neodlupovala, nepraskala či se na ni nepropsal rastr mezer či talířů hmoždinek mezi deskami způsobený tokem a kondenzací vodní páry.

Zateplení 02

Výhodami EPS desek je nízká tepelná vodivost, nízká hmotnost, vysoká mechanická odolnost, nízká nasákavost vodou, snadná manipulace a instalace desek, vysoká chemická odolnost, univerzálnost a odolnost vůči stárnutí – EPS si zmíněné vlastnosti uchovává po celou dobu své životnosti.

Minerální izolace a skelná vlna

Dalším typem běžné a často užívané tepelné izolace je minerální vlákno. Jedná se o ověřený materiál, který celkem dobře vyhovuje požadavkům na něj kladeným. Nevýhodou je vysoká energetická náročnost výroby (při výrobě dochází k tavení horniny) a fakt, že pochází z neobnovitelného zdroje.

Minerální izolace také mohou mít tendenci k sesedání v konstrukcích a tvorbě tepelných mostů. Vyrábí se takřka výhradně ve formě desek různých tlouštěk.

Podobným materiálem je skelné vlákno, které má ale v porovnání s minerálním vláknem nižší objemovou hmotnost a nižší měrnou tepelnou kapacitu. Bývá také méně odolné vůči požáru. Vyrábí se převážně ve formě rolí různé tloušťky.

 

Foukaná celulóza a dřevo

Poměrně trendy tepelnou izolací je materiál vyrobený z vybraných druhů již použitého papíru, který se opětovně rozvlákňuje na celulózu. Po přidání chemických přísad vzniká materiál, který je díky svému původu obzvláště oblíbený v segmentu dřevostaveb.

Aplikuje se foukáním pomocí speciálního stroje, a to buď na volnou vodorovnou plochu, nebo do uzavřených dutin, včetně svislých. Dalším možným způsobem nanesení je nástřik, kdy se původně suchý materiál smísí s vodou nebo lepidlem a je možné jej nastříkat i na nerovné povrchy.

Vzdáleným příbuzným recyklovaného materiálu foukané celulózy jsou dřevité izolace. Ty vznikají rozvlákněním dřevní hmoty pomocí různých technologií, vycházejí tedy z přírodního a obnovitelného materiálu.

Vyrábějí se především ve formě desek různých tlouštěk, různých objemových hmotností a různé tuhosti. Obvodová hrana bývá někdy provedena systémem pero-drážka tak, aby byl v maximální míře eliminován vznik tepelných mostů. Existuje i foukaná forma. Oba výše zmíněné typy izolací umějí pracovat s vlhkostí a jsou vhodné do difúzně otevřených konstrukcí.

Přírodní materiály

Do rodiny tepelněizolačních materiálů s „přirozenou inteligencí“, které „se umějí chovat“ při vystavení různým podmínkám, patří i celá řada dosud méně používaných, o to však kvalitnějších přírodních materiálů.
Největší brzdou použití materiálů, jako je sláma, len, konopí apod., je jejich lokální a sezónní dostupnost, i když na trhu již pomalu začíná na poptávku po ekologickém zateplení reagovat.

Jestliže má však být mottem budoucnosti „mysli globálně, jednej lokálně,“ nezbývá než doufat, že se v budoucnu setkáme s vyšším podílem realizací zateplených těmito přirozenými materiály.

Zateplení 04

PUR pěna

Jednoznačnými výhodami tohoto jinak poměrně nákladného materiálu je jeho vysoký tepelný odpor. I při malé tloušťce tak dokáže splnit normové hodnoty, má dobré difúzní vlastnosti. Obzvláště výhodné může být použití vypěněné polyuretanové pěny v podkroví, kde se využívá charakteristického nanášení do předem vymezeného prostoru a rychlého vytvrdnutí.

Výhodné jsou vlastnosti PUR pěny v podkroví také z hlediska problematiky přehřívání půdního prostoru v létě. S postupující klimatickou změnou budeme stále častěji zaznamenávat extrémně vysoké teploty a pobyt v podkrovních prostorách se tak může stát velice nepříjemným.

Letní vysoké prohřívání podstřešních prostorů může být přitom zapříčiněno nesprávnou volbou tepelné izolace – snížení vnitřních teplot se sice snadno provede klimatizací, ta je však energeticky velmi náročná a nevede tak k uspokojivému řešení.

Letní extrémní vedra bychom proto měli vzít v úvahu již v projektovém návrhu, a tedy zamyslet se, jak můžeme zmírnit extrémní teplo v interiéru. Běžně používané minerální izolace (sklo, čedič) v letních měsících velmi málo izolují a propouštějí tepelné záření do interiéru. Zcela jinak je tomu u polyuretanových izolací opatřených oboustrannou vrstvou hliníku na dřevěném bednění.

Bylo prokázáno, že teplota v interiéru nepřesáhne +27 °C při vnější teplotě vzduchu +80 °C. Norma ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov nám ukládá, aby nejvyšší teplota vzduchu v místnosti byla v letním období +27 °C a nebylo nutné používat klimatizaci (platí pro byty a bytové domy).

Nenechte si ujít: Zatepľujeme sivým polystyrénom

Hi-tech izolace

Zatímco se všemi výše zmíněnými typy tepelných izolací se lze na trhu poměrně běžně setkat, některé typy i vysoce kvalitních materiálů zatím ovládají pouze některý jeho jasně vymezený segment.

Poměrně novým izolačním materiálem je pěnové sklo, které je většinou produktem recyklace a vyznačuje se dobrou hodnotou tepelné vodivosti, vysokou únosností v tlaku, mechanickou odolností, malou nasákavostí a odolností vůči požáru. Vyrábí se ve formě granulátu a pevných desek, nicméně širšímu rozšíření zatím brání jeho vysoká cena.

V pozici paní Columbové, o které všichni mluví, ale nikdo ji nikdy neviděl, se nachází vakuová izolace. Bezkonkurenčně nejlepší tepelně izolační vlastnosti totiž nedokážou vyvážit křehkost a citlivost materiálu a vysoké výrobní náklady, které se následně promítají do koncové ceny.

Navíc z fyzikálního principu fungování takové izolace vyplývá, že v případě porušení vakua uvnitř izolačních desek dochází ke kompletní ztrátě požadovaných izolačních vlastností – na rozdíl od většiny běžných materiálů, které si i v případě poškození alespoň částečné izolační vlastnosti obvykle zachovávají.

Dalším materiálem budoucnosti pak mohou být aerogelové tepelné izolace, které po vakuových deskách představují technologicky to nejlepší, co lze sehnat. S koeficientem tepelné vodivosti nižším než u klidného vzduchu se jedná o extrémně vyspělý, ale dosud velmi vzácný materiál obvykle na bázi křemíku.

Text: Red
Foto: iStock

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 5/2019.

Komentáře