Příčky jako dělící konstrukce (pracovní postup)
Partneři sekce:
Příčky mají v rámci objektů funkci zejména dispoziční, dělicí. Prostor rozdělují nejen vizuálně, ale i hlukově, požárně nebo tepelně. I z těchto důvodů jsou požadavky na příčky stanoveny normami dle typu a funkcí, které příčka zastává. Nejmenší nároky jsou přitom kladeny na příčky dekorativní a polopříčky, tedy příčky umisťované v rámci jednotlivých místností pro vizuální oddělení prostor, největší pak na příčky mezibytové či příčky mezi rozdílnými provozy, kde příčka musí splnit požární odolnost, akustický útlum a tepelnou izolaci.
Jak poznat příčku ve stavbě
V první řadě je třeba říct, že jakékoli zásahy do objektu vyžadují posouzení statikem. Přesto si před jeho návštěvou můžeme udělat jistou představu, co přesně jsou příčky a tedy kde můžeme uvažovat změny dispozice.
Příčky mohou být prakticky z jakéhokoli materiálu – zděné, pórobetonové, sádrokartonové nebo betonové… Zděné příčky jsou patrně nejvíce tradičním řešením a jasnou volbou například pro zděný dům. Neméně odolné a pevné jsou také příčky z pórobetonu či ytongů. Oproti cihelným příčkám je pórobeton znatelně lehčí a méně zatěžuje stropní konstrukce. Méně tradiční je pak použití tvárnic z odlehčeného betonu nebo sádrokartonových desek. Víceméně vždy záleží na pevnosti konstrukcí, na kterých chceme příčky stavět, a na ostatních použitých materiálech v objektu. A samozřejmě, v neposlední řadě, na našich finančních možnostech.
Jak rozeznat příčky od nosné konstrukce v praxi, tedy například v již existujícím objektu?
1) příčka mívá menší tloušťku
Zpravidla to tak je, ale nelze se na to vždy spolehnout. Akustické či zdvojené příčky se klidně mohou dostat až na 250 mm tloušťky, což už je zároveň tloušťka slabších nosných zdí. Ve starších objektech se navíc můžeme setkat s nosnými stěnami o tloušťce 150 mm, což je v dnešní době běžná tloušťka příček.
2) příčka nenese stropní konstrukci
Ke konstrukci příček se používají těžké a lehké materiály. Mezi ty lehké se řadí například sádrokarton, který nikdy nosnou konstrukcí být nemůže. U těžkých materiálů se většinou jedná o takové materiály, které běžně nejsou určeny ke stavbě nosného zdiva (dutinové cihly, příčkovky…). Pokud ale nemáme dostatečnou znalost materiálů a stavby samotné, může být odhalování příček poněkud složité.
3) příčku určíme z výkresů objektu
Pokud máme k dispozici výkresy řešeného objektu, je samozřejmě celá situace značně jednodušší, než pokud se jedná o objekt, ke kterému výkresy nejsou k dispozici. Pokud se ovšem ve stavebních výkresech nevyznáme, je nám i tato výhoda k ničemu. Jak tedy bylo řečeno na začátku – vždy je lepší počkat na vyjádření statika.
Bytové a panelové domy
Pokud uvažujeme úpravy v bytových nebo rovnou panelových domech, bez názoru statika se neobejdeme. Zejména pak v panelových domech by příčky měli určovat pouze statici s dostatečnými zkušenostmi v oboru, protože jinak se může velmi snadno stát, že vybouráme původní umakartové jádro. Jednotlivé panely rovněž plní celou řadu funkcí – od nosných přes zajištění tuhosti – a je proto vždy třeba odborný názor.
Informace o materiálu
Příčky lze v sortimentu Xella najít jak u pórobetonu Ytong, tak i u vápenopískových tvárnic Silka. Zaoblené tvary lze vyzdít z prefabrikovaných oblých příček Ytong. Příčkovky Ytong Klasik v tloušťkách 150, 200 a 250 mm plní požadavky současné akustické normy. Příčky se s těmito tvárnicemi zdí snadno a rychle, a kromě vysoké přesnosti vyzděných stěn přináší i potřebný akustický útlum.
Ten lze ještě vylepšit akustickou omítkou Ytong. Vápenopískové tvárnice Silka vynikají zvukově izolačními schopnostmi – jejich vzduchová neprůzvučnost Rw se v závislosti na tloušťce tvárnic (od 80 do 300 mm) a způsobu provedení (pero + drážka nebo pero + drážka + úchopové kapsy) pohybuje od 45 do 57 dB.
Zdění příčky z pórobetonových materiálů
Polohu budoucí příčky si vyznačíme podle projektu s pomocí vodováhy tužkou na nosné stěně, vyznačíme si vždy obě hrany příčky a při značení dbáme na svislost. V místě budoucí příčky osadíme do ložné spáry nosného zdiva nerezovou spojku zdiva.
Tuto spojku vmáčkneme do nanesené malty tak, aby polovina vyčnívala ven ze zdiva. Další možností je, že spojky zdiva ve spáře montážně fixujeme hřebíky s protikorozní povrchovou úpravou. Opět tak, aby polovina vyčnívala ven ze zdiva. Spojky zdiva osadíme do každé druhé ložné spáry nosné stěny, pokud statik stavby neurčí jinak.
01 Separační fólie
Pod příčku rozprostřeme separační folii, např. asfaltovou lepenku, toto platí i pro založení příčky v patře. Zakládáme na Ytong tepelněizolační maltu tloušťky min. 10 mm pod celou plochou tvárnice. Příčku nikdy nestavíme na dlažbu nebo jinou krytinu, vždy přímo na holý stavební podklad (a samozřejmě asfaltovou lepenku).
02 Usazení první řady
Dbáme na rovinnost založení první řady, kterou kontrolujeme vodováhou, případné nerovnosti korigujeme poklepem gumovou paličkou.
03 Dilatační mezera
Mezi nosnou stěnou a příčkou necháme dilatační mezeru min. 10 mm – do této mezery vložíme pás minerální vlny nebo ji po vyzdění příčky vyplníme nízkoexpanzní montážní pěnou. V případě, kdy jsme nerezové spojky zdiva neosadili při zdění nosných stěn, můžeme příčky přichytit dodatečně pružně pomocí nerezové spojky zdiva ohnuté do tvaru L.
04 Přichycení spony
Pro přichycení použijeme hmoždinku a šroub nebo hřebíky s protikorozní úpravou.
05 Použití malty
Nerezové spojky zdiva podmázneme zdicí maltou a následně přetáhneme maltou se zednickou lžící Ytong. Opět dbáme na správné převazování tvárnic. Vytvoření rohu v příčce je podobné pro všechny zdicí materiály.
Od partnerů ASB
06 Vyzdění příčky
Zdicí maltu Ytong nanášíme celoplošně i na svislé plochy tvárnic. Zdíme až do výšky stropu – pod stropem necháme dostatečnou mezeru pro vytvoření pružného styku.
Víte, že? Pružný styk příčky a stropní konstrukce…
Příčka je oddělena od nosných stěn a v horní části od stropní konstrukce pružným stykem – vloženým pásem minerální vlny nebo nízkoexpanzní montážní pěnou. Mezera mezi horní řadou tvárnic a stropní konstrukcí je min. 20 mm, ale může být i větší v závislosti na průhybu stropní konstrukce. Horní řadu tvárnic fixujeme ke stropní konstrukci pomocí nerezové spojky zdiva v každém druhém svislém styku tvárnic, tedy po cca 1 200 mm (pokud statik stavby neurčí jinak).
Zdroj: redakce, Xella
