Při zdění stěn můžeme maltu nahradit například polyuretanovou pěnou. Avšak pro založení první řady cihel je použití malty nevyhnutelností. Cihly se kladou do vyrovnávacího maltového lůžka z vápenocementové malty nebo ze speciální zakládací malty.
Autoři některých domů či interiérů dnes často volí zcela nové možnosti i u zdánlivě banální záležitosti jako je příčka, oddělení prostoru kanceláře, zasedací místnosti, pracovny. V obytných prostorách se dá zajímavě řešit také oddělení kuchyně či rozdělení obývacího pokoje.
Úžasné skořepinové konstrukce, běžné v padesátých a šedesátých letech minulého století, jsou nyní navrhovány jen zřídka. Je to dáno především tím, že cena práce je v porovnání s cenou základních stavebních materiálů stále vyšší. Proto jsou u střech nejčastěji realizovány jednoduché trámové konstrukce.
Společnost Wienerberger představila další novinku ve zdicím systému POROTHERM. Cihla POROTHERM 14 P+D je určena pro realizaci nosných i nenosných příček. Nová příčkovka stavbaře potěší jak tradiční českou šířkou 14 cm, tak skutečností, že v ní lze lépe provádět instalace. Ve srovnání s nenosnou příčkovkou POROTHERM 11,5 P+D také zaujme výhodnou cenou.
Základním kritériem pro hodnocení akustické jakosti prostředí v budovách je průkaz dodržení nejvýše přípustných hodnot hluku, stanovených legislativními předpisy o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a na ně navazujícími předpisy.
V současné době je pivovar U Fleků na Novém Městě pražském památkově chráněným objektem. Po rekonstrukci objektu v letech 1984–1986, která byla spojena s výměnou zádlažby dvorů a novou úpravou soklů objektu, však nastaly problémy s destrukcí vnějších omítek.
Rozdělení vnitřního prostoru budovy je možné použitím různých stavebních postupů či materiálů. V tomto článku se zaměříme na možnosti sádrokartonových a sádrovláknitých desek z hlediska použití, vlastností materiálu i konstrukcí.
Oslovili jsme prostřednictvím ankety několik respondentů ze stavebního oboru a dotázali se jich na konstrukční a tepelné vlastnosti zdí. Jejich vysoce profesionální zkušenosti jistě zúročí ti méně zkušenější.
Střecha z pórobetonových dílců může být vybudována na občanských budovách i průmyslových objektech. Skladba a realizace takovéto střechy je však jiná než u tradičního dřevěného krovu.
Silikátové hydroizolační materiály s krystalizačními účinky (zkráceně krystalizační hydroizolace) jsou relativně novým typem hydroizolačních materiálů. Jedná se o systém na bázi cementu, určený k aplikaci na nové, ale i starší betonové konstrukce. Výsledné hydroizolační vlastnosti tohoto systému jsou velmi dobré, jsou však závislé na kvalitě provedení a zejména na následném ošetřování betonu.
Nevyhnutelným předpokladem důvěryhodného hodnocení existující stavby je prověření aktuálního stavu konstrukce a vlastností stavebních materiálů. K tomuto účelu se používají destruktivní a nedestruktivní zkušební metody. Často je účelná kombinace obou metod – té se využívá např. v diagnostice podmínek vzniku koroze výztuže v betonu.
Radon je přírodní radioaktivní plyn, který se přirozeně vyskytuje v prostředí kolem nás. Trhlinami a netěsnostmi v základových deskách a podsklepených obvodových stěnách dokáže proniknout z podloží budov do místností objektu, kde se může hromadit a negativně ovlivňovat zdraví lidí. Proto existují různá opatření, jak se proti průnikům radonu do pobytových prostor bránit.
Vysoké budovy mají obvykle několik podzemních podlaží a značné hloubky založení, takže se u nich většinou nevyskytují problémy se splněním podmínek stability pro první skupinu mezních stavů, související s únosností základové půdy, a to ani při zohlednění seizmických účinků a nárazů větru. Hlavním problémem se proto stává druhá skupina mezních stavů, která souvisí se sedáním a jeho nerovnoměrnými složkami.
Schodiště jsou jedním z nejexponovanějších prvků stavby. Měla by proto splňovat určitá kritéria. Jiné nároky jsou kladeny například na schodiště v rodinném domě, jiné v případě jeho využití v průmyslovém objektu či v budově školy. Konstrukce by však měla být vždy vytvořena z vhodného materiálu zvoleného s ohledem na budoucí provozní zatížení.
V každodenní praxi, ať už v projekci, nebo přímo na stavbě, se setkáváme s problémem připojení různých prvků k nosným konstrukcím – s kotvením. Mohou to být kotvení ocelových nebo dřevěných nosných prvků, upevnění zábradlí a jiných doplňků či připevnění instalací a technologie. Kotevní techniku využijeme i při realizaci kontaktní izolace nebo při napájení starých a nových zděných konstrukcí. Kotvení musí být v prvé řadě spolehlivé, ale u sériových aplikací je třeba myslet i na efektivnost.
Průzkumy jsou zásadní podmínkou a současně nejdůležitější fází celého procesu rozhodování o způsobu sanace. Návrh sanačních opatření by měl směřovat v první řadě k odstranění příčin vlhnutí zdiva a teprve posléze k řešení jejich důsledků. Pro návrh optimální technologie sanace objektu je třeba na základě výsledků všech částí průzkumu včetně laboratorních rozborů zjistit především příčiny vzniklých poruch.
