Kterým ekologickým materiálům věří architekti?

Britská realitní společnost Sell House Fast oslovila přes 582 profesionálů – architektů, projektantů a inženýrů – se zdánlivě jednoduchou otázkou: Které ekologické materiály se podle vás budou v roce 2020 nejvíce používat při rezidenční výstavbě a proč? Kterým druhům materiálů tedy experti věří a proč?

Celosvětově nejpoužívanějším obnovitelným materiálem bude bambus. Tomu tedy alespoň věří téměř tři čtvrtiny oslovených architektů a nelze se divit – tato dřevnatá stébla jsou lehká a zároveň velmi pevná v ohybu. Nejvyšší druhy dorůstají až 40 m a pokud se podaří zajistit udržitelné farmové pěstování, může se bambus stát materiálem číslo jedna zejména v zemích svého původu.

Vzhledem k tomu, že bambus díky svým vlastnostem dokáže nahradit ocel či beton a v jihovýchodní Asii, která je domovem této rostliny, probíhá obrovský stavební boom, může být rozšíření tohoto materiálu důležitým krokem ke snížení obrovské uhlíkové stopy celosvětového stavebnictví.

Velkou důvěru vzbuzuje u oslovených odborníků také materiál bližší středoevropskému srdci – slaměné balíky. Zatímco využívání bambusu je v evropském kontextu nevhodné kvůli uhlíkové stopě jeho dovozu, sláma je na našem kontinentu dlouhou dobu známým a poměrně dostupným udržitelným materiálem.

Ten může v konstrukcích mnohdy nahradit beton, dřevo, může odlehčovat omítky a nahradit energeticky mnohem náročnější druhy izolačních materiálů, jako jsou minerální nebo skelná vlákna. Při dostatečném stlačení mají slaměné materiály velkou pevnost a nedostatek vzduchu také zpomaluje hoření – navzdory předsudkům se tak z hlediska požáru jedná o bezpečný materiál.

Více než polovina z 582 projektantů také věří v potenciál dvou materiálů, které jsou od přírody sice vzdálenější, ale zato využívají průmyslového odpadu – dřevobetonu a recyklovaných plastů. Dřevobeton je směs betonu a dřevního odpadu v podobě pilin a drobných dřevních vláken, která materiál vylehčují. Zároveň ve směsi objemově nahrazují část některých problematických složek, jako jsou písek a kamenivo, které je nutné těžit, a které snižují poměr na výrobu energeticky náročného cementu.

Materiály z recyklovaných plastů nacházejí nové využití pro nevyužitelné plastické hmoty, zároveň je však jejich největším rizikem možná kontaminace a obsah nežádoucích látek.

Zajímavým, ale pravděpodobně dosud nedostatečně známým materiálem je Ferrock – bezcementová náhrada betonu, jejíž hlavní složkou je odpadní ocelový prach, schopný v sobě vázat CO₂ a tím jej udržet po dobu životnosti stavby mimo atmosféru.

Poněkud překvapivý je chladný vztah odborníků ke konopnému betonu (tj. betonu vylehčenému konopnými vlákny) a ke korku. Zatímco u druhého jmenovaného materiálu může hrát roli omezená dostupnost přírodního korku, tedy kůry korkového dubu, nedůvěra v konopí je poměrně záhadná.

Tabulka 1: Kolik procent stavebních odborníků očekává nárůst užívání daného materiálu v rezidenční výstavbě v roce 2020. Zdroj: Sell House Fast