Partneři sekce:
  • Stavmat
  • Ostendorf - OSMA
  • Českomoravský beton
  • Rehau
  • Isover

Terasy, altány, pergoly a přístřešky v roce 2020: kdy je třeba stavební povolení?

Terasa
Zdroj: Pexels / Marianne

Léto je ideální dobou pro využití drobných zahradních staveb, jakými jsou například altány či terasy, případně pro ocenění stínu, který poskytují přístřešky a pergoly. Než ovšem položíme první, základový trámek, patku či lopatu se štěrkem, měli bychom zjistit, zda nepotřebujeme stavební povolení – stavební zákon totiž nic jako „drobná stavba“ neuznává a podmínky jsou tak jasně dané.

Na úvod trocha definic. Pergola je lehká konstrukce sloužící majoritně k poskytování opory popínavým rostlinám. Konstrukce je nejčastěji laťová či trámová a tvoří vzdušné, necelistvé zastropení. Terasa je prakticky zpevněná plocha zhotovená například z betonu, dlažby či dřeva. Pokud je terasa zastřešená, vzniká přístřešek. Ten je stavbou bez obvodových konstrukcí, ať už chybí pouze jedna či více stěn, a jeho speciálním případem je dekorativní altán.

Podmínky stavby

Ještě než vůbec začneme zjišťovat, zda plánovaná zahradní stavba je, či není předmětem pro návštěvu úřadu, musíme zajistit několik základních informací a podmínek. Předně – stavba musí být umístěna minimálně 2 metry od hranice pozemku a musí být v souladu s územním plánem.

Pozor je třeba dát na místní regulativy, vyhlášky, ochranná pásma a památkové zóny. Co si pod tím představit? Některé obce mohou mít stanoven maximální koeficient zastavitelnosti, do kterého se z celkového pozemku počítá nejen obytný objekt, ale i rekreační stavba typu altánu či přístřešku. Zde pozor – pokud terasa není zastřešená, pak se v rámci koeficientu nejedná o zastavěnou, ale pouze o zpevněnou plochu.

Stejně tak může být v regulativech stanoveno procento nezastavené plochy. I tento údaj může velikost naší zahradní stavby významně ovlivnit.

Pokud obec nemá vydaný územní plán, pak platí § 20 a § 21  odst. 5 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území, a tedy: „…vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě

  • a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
  • b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.“

A tedy pokud je odvod srážkové vody přednostně řešen vsakováním. Samozřejmě za podmínky, že dále neplánujeme její jiné využití.

Altánok
Ilustračná fotografia. | Source: Pexels / Johan

Rozhodnutí, souhlas, povolení či ohlášení

Příslušnou část zákona §79, odst.2o, která se týká zmíněných zahradních staveb, lze citovat takto: „…stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupné vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“

Vycházet ovšem musíme i z § 103, odst.1e1, který říká: „…stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 mzastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů nebo jaderná zařízení.“

V případě, že tedy mluvíme o rekreační stavbě do 25 m2, 5 m výšky a nepodsklepené, která splňuje i všechny ostatní, výše uvedené podmínky, nemusíme mít obavy – stavba nevyžaduje územní rozhodnutí či souhlas (dle §79, odst.2o) a ani stavební povolení či ohlášení stavby (dle § 103, odst.1e1).

V opačném případě je třeba si pořídit půdorys, řez a pohledy na plánovanou zahradní stavbu, situační výkres umístění na pozemku a řadu dalších dokumentů (o kompletní dokumentaci je vhodné se poradit s konkrétním úřadem) a vyrazit na lov podpisů a razítek.

Text: redakce