Technická zařízení budov

S neizotermním prouděním se setkáváme v technické praxi běžně. Při teplovzdušném vytápění jde o základní jev, který je s tímto systémem spojen. Ale i při vytápění s převážně konvektivním přenosem tepla dochází k neizotermnímu proudění – u otopných těles vzniká proudění vzduchu vyvolané rozdílem teplot. Při výzkumu dynamického chování otopných těles na Ústavu techniky prostředí FS ČVUT byl na získaných termogramech mimo jiné viditelný i ohřátý vzdušný proud nad horním okrajem sledovaného otopného tělesa, což bylo impulsem k napsání tohoto článku.

Aby byl dům úsporný, nestačí jen zateplit zdi a vybrat kvalitní okna. Důležitá je i moderní vytápěcí soustava, která vyrobí teplo efektivně a dodá ho do domu právě tolik, kolik je potřeba. Například prostřednictvím progresivního kondenzačního kotle s moderní regulací. Kondenzační kotel však pracuje nejúčinněji, a to znamená nejúsporněji, v nízkoteplotním režimu – když do vytápěcí soustavy dodává vodu teplou asi jen 40 °C. Přesně to jsou podmínky ideální pro podlahové vytápění. Jenže právě k podlahovému vytápění má hodně lidí mnoho výhrad. Co se vlastně o podlahovém vytápění traduje a co z toho je pravda?

Kvalita vnitřního vzduchu závisí na kvalitě venkovního ovzduší, intenzitě větrání a produkci škodlivin. V pobytových prostorách jsou zdrojem škodlivin především lidé a jejich činnost, dále škodliviny uvolňované ze stavebních materiálů, při čištění a údržbě interiérů. Vliv může mít také špatná údržba technických zařízení v budově.

Netěsnosti ve stavební konstrukci mohou výrazně ovlivnit tepelné ztráty, povrchové teploty, vlhkostní režim konstrukce a vzduchovou neprůzvučnost. V případě tepelných ztrát jde o nadměrnou filtraci studeného, respektive teplého vzduchu zvenku, který je třeba tepelně upravit – v zimě ohřát, v létě ochladit.

Pandemie chřipky A (H1N1) v roce 2009 nám připomněla, že vnitřní prostředí moderních budov nás neochrání před hrozbou rychlého šíření nově vznikajících infekčních nemocí. Od roku 2003, kdy svět ochromilo onemocnění akutního respiračního syndromu (SARS), je patrná snaha zamezit přenosu respiračních infekcí vzduchem pomocí techniky. Při tom narážíme v oblasti větrání budov na otázky, na něž neznáme odpověď.

Ve vybrané lokalitě (Žarošice) byl vybudován jednoduchý poloprovozní model, který zabezpečoval odvádění a akumulaci žlutých vod pomocí klasického pisoáru. Šlo tedy o částečný DESAR systém – oddělování a akumulaci žlutých vod. Cílem studie bylo zjistit, jak se chová separovaná žlutá voda při dlouhodobém uskladnění v akumulační nádrži.

Metody odvádění a čištění odpadních vod z decentralizovaných území se používaly již v minulých desetiletích v méně osídlených venkovských oblastech. Nicméně decentralizovaný systém, který je zaměřený na odvádění, znovupoužití a recyklaci odpadních vod, je komplexní novou metodou a má potenciál pro uplatnění ve stále více oblastech.

Dnes se hodně mluví o úsporách energie na vytápění rodinných domů – nejčastěji v souvislosti se zateplenými obvodovými stěnami či kvalitními okny. Dosažení dobrých tepelnětechnických parametrů obvodových konstrukcí je však jen první fází na cestě k energeticky úspornému domu. Dalším krokem by mělo být rozumné využití možností současné techniky při jeho vytápění. Vždyť jaké by to bylo – chtít šetřit na vytápění, a přitom se jím vůbec nezabývat?

Zásoby pitné vody se každým rokem ztenčují, v důsledku čehož narůstá i cena pitné vody. Stále aktuálnější otázkou je proto přesnost měření spotřeby vody a kontrola úniků. Dodavatelé řeší problémy s rozdílem mezi množstvím vody, která byla skutečně dodána do systému, a množstvím, které je fakturováno. Ztrácejí tak značnou část svých investic vložených do úpravy a distribuce vody. Kde se voda dodávaná do systému ztrácí?

V listopadu letošního roku bude zprovozněna nová, plynem izolovaná zapouzdřená rozvodna v transformovně Chotějovice v severních Čechách. Důvodem výstavby je vyvedení výkonu z nového zdroje 660 MWe z elektrárny Ledvice do sítě 400 kV, a to prostřednictvím nových venkovních vedení V 016 a V 480. Díky tomu, že tento nový blok bude pracovat s nadkritickými parametry páry (při využití nové technologie a materiálů), bude elektrárna tohoto typu první v České republice, a dokonce i nejmodernější ve střední Evropě. Vybudování nové transformace 400/110 kV souvisí s rušením stávajících dvou bloků 110 MWe zaústěných dnes přímo do R123 kV. Jedním z důvodu, proč byla zvolena právě zapouzdřená, plynem izolovaná rozvodna bylo i zajištění vyšší spolehlivosti chodu přenosové soustavy a rozvodu elektrické energie. Zmíněná rozvodna se staví na pozemcích společnosti ČEPS v areálu rozvodny.

Certifikační systém SBToolCZ je moderním multikriteriálním nástrojem pro komplexní hodnocení kvality budov, který uplatňuje principy udržitelné výstavby. Udržitelná výstavba je v současnosti celosvětově používaný termín, pod kterým si můžeme představit výstavbu splňující všechny potřeby dnešní společnosti a zároveň zachovávající tuto možnost i pro budoucí generace. Metodika hodnocení může zohledňovat různé fáze životního cyklu budovy podle LCA (Life Cycle Assessment), tedy od návrhu až po její demolici, přičemž česká modifikace se prozatím týká pouze určitého typu budov.

Česká republika se dnes musí vyrovnávat s dědictvím komunistické éry výstavby nízkonákladových a mnohdy též nekvalitních panelových objektů. V současnosti je v České republice 1,2 milionu panelových bytů, ve kterých žije celkem 30 % Čechů. Původní panelové domy dnes mimo užitných a estetických problémů nevyhovují zejména požadavkům na ekonomický provoz domácností. V současné době proto probíhá vlna rekonstrukcí domů na vyšší energetický standard. Mnoho rekonstrukcí je však prováděno s krátkodobým výhledem a úpravy znamenají významné snížení komfortu nebo dokonce i hygieny užívání bytů. Jaké jsou možnosti energetických úspor rozsáhlého bytového sektoru panelových objektů v České republice a ekonomický potenciál dnešního standardního přístupu k rekonstrukcím těchto objektů?

V souvislosti s problematikou teplé vody v domácnostech se v posledních letech často setkáváme s otázkou, jak se daný produkt síťového odvětví bude nazývat – terminologicky přesněji „teplá voda“, nebo tradičně podle zvyklostí „teplá užitková voda“. Rozhodující jsou však jiné priority a otázky, o  nichž se v odborných článcích běžně nediskutuje – podmínky dodávání teplé vody a možnosti jejího oceňování. Jaké požadavky nám kladou platné předpisy a jaké jsou možnosti rozpočítávání teplé vody v bytových domech?

Fotovoltaické systémy prošly v minulých letech bouřlivým vývojem. Účinnost přeměny energie prvních prototypů v 50. letech minulého století byla okolo 6 %, dnešní systémy mohou dosáhnout i účinnosti nad 20 %. Významnou roli však hrají výrobní náklady a celková ekonomická efektivita systému i individuálního řešení. Do vývoje fotovoltaických článků v minulosti výrazně zasahovala dotační politika, která měla vést k masivnímu rozšíření těchto systémů a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Odborníků zabývajících se touto problematikou jsme se zeptali:

Chladne projaderné nadšení? Některé země se za poslední měsíce stačily odvrátit od atomu: Německo část svých jaderných elektráren odstavilo a zbytek chce do 11 let uzavřít. To okamžitě vedlo k prudkému růstu ceny elektřiny v Evropě a škodolibci již čekají, až Němcům začnou zhasínat v energetických špičkách světla. Itálie, stejně jako po Černobylu, zmrazila na rok svůj jaderný program. Doufejme, že stejně jako po Černobylu nezažije sever Itálie odpojování od elektřiny. Některé americké firmy (např. texaský NRG) odstoupily od svých jaderných ambicí. Podobně jako Evropa odstupovala od jaderných elektráren po Černobylu v dubnu 1986.