Technická zařízení budov

Pro progresivní architekty jdou energeticky úsporné stavby, použité technologie a náročný design ruku v ruce. Styl nových domů charakterizuje „prostá elegance“. Řízené větrání je automatickou součástí těchto staveb, stává se „značkou“ trvalé nadčasové architektury s jistotou do budoucna, ve které převládá komfort bydlení a úspora energií.

Trápí Vás příliš hlučný ventilátor doma, v práci, v hotelu či na ulici? Nikdy předtím nebyla hlučnost tak výrazně eliminována jako nyní použitím nejnovější technologie od firmy ebm-papst, která vyrábí ventilátory už od roku 1963.

Projekt Sunlighthouse představuje milník v dalším vývoji energeticky efektivních budov. Moderní projektování a celostní pohled vytvářejí rovnováhu mezi někdy vzájemně si odporujícími požadavky na energetickou efektivnost a architekturu denního světla.

V domácnostech se spotřebovává nejvíce energie na vytápění, chlazení a přípravu teplé vody. Nízkoenergetické stavby s dokonalou izolací stěn a výplňových konstrukcí výrazně snižují spotřebu energie na vytápění a chlazení. Otázkou snižování energetické náročnosti budov tak zůstává snížení spotřeby energie na přípravu teplé vody.

V současnosti se v našem stavebnictví stále více prosazují tzv. nízkoenergetické nebo pasivní domy. Tyto stavby jsou projektovány tak, aby nedocházelo ke zbytečným únikům energií, a tím se stávají takřka vzduchotěsnými. Na jedné straně získáme úsporu za energii, ale na straně druhé, díky kvalitní izolaci těsnících oken a dveří, zamezujeme přívodu čerstvého vzduchu infiltrací. V místnostech tak vznikají plísně a snadněji se množí mikroorganismy, bakterie a viry, které mohou způsobovat vážné zdravotní problémy.

V kampusu americké Ohio State University vyrostla budova chladicího zařízení přímo u hlavního vstupu do areálu. Představuje efektivní a udržitelné řešení pro výrobu a rozvod chlazené vody a nedávno získala stříbrný LEED certifikát.

Ve snaze v maximální míře snížit tepelnou ztrátu panelových bytových domů a tím i náklady na vytápění, které obvykle tvoří největší část provozních nákladů v nezateplených budovách, přistupují vlastníci bytů k obnově domu v podobě zateplení. Kvalitním zateplením lze totiž dosáhnout velmi výrazné snížení tepelné ztráty. Po snížení tepelné ztráty budovy je potom v mnoha případech finančně výhodnější přejít na jiný zdroj vytápění s nižší cenou energie.

Tradice výroby a užívání deskových otopných těles – radiátorů, se v České republice tvoří již po dobu čtyř desítek let. Tyto radiátory, pro které je typický jejich plochý tvar tvořený jednou, dvěma nebo třemi deskami řazenými za sebou, si získaly velkou oblibu. Na tom se podílí nejen dokonalé zvládnutí výroby, počínaje výběrem vhodných ocelových plechů, technologií jejich lisování, svařování, instalace propojovacích potrubí a dalších prvků, ale též mistrné zvládnutí technologie ochrany proti korozi a povrchové úpravy. V roce 2014 je po delší době na trh uváděna zásadní inovace, radiátor s řízeným zatékáním.

Dnešní moderní výstavba klade důraz na energetickou úspornost systému vytápění budov. Rostoucí ceny energií, zavedení energetických štítků domů a budov i směrnice EU 2020, jsou jasným důkazem, že spotřeba energií bude do budoucna vnímána jako velmi důležitý pojem, ať již při provozování domu, objektu nebo při prodeji developerských projektů.

Větrací jednotky – rekuperace tepla, optimalizace vlhkosti. Mnoho ze současně budovaných a dokončených rodinných domů již odpovídá požadavkům pro energeticky úsporné domy (spotřeba energie max 70 kWh/m2/rok), některé splňují kritéria nízkonergetických (max 50 kWh/m2/rok) a pasivních domů (max 15 kWh/m2/rok). Těchto energetických požadavků může být dosaženo především obzvláště efektivní izolací plášťů budov a aplikací dvoj- nebo trosjklenných oken ve spojení s řízeným systémem větrání s rekuperací tepla, přičemž celkové snížení spotřeby energie na vytápění může být až o 90 % ve srovnání se starší zástavbou, kde spotřeba energie dosahuje až 250–300 kWh/m2/rok.

Projekt v obci Krnča využívá turbínu ORC na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Realizací kogeneračního zdroje ORC na bázi biomasy v Krnči se sledovalo využití energetického potenciálu odpadové biomasy na pokrytí energetických potřeb v dřevozpracující společnosti. Kromě zvýšené kapacity dodávek tepla je však největším přínosem i výroba elektrické energie.