Eliška Hřebenářová 
Solární panely 1: Kdy se vyplatí pořídit fotovoltaiku (a kdy ne)?
Partneři sekce:
Fotovoltaické panely získávající energii ze slunce pro potřeby běžného provozu rodinných domů jsou nyní poměrně často skloňovaným pojmem – jednak protože jsou léta čím dál teplejší a všichni už tak nějak počítáme, že nejdéle ve druhé polovině června udeří tropické teploty a na vyasfaltovaných ulicích bude vedro jako ve výhni, ale i kvůli neustále stoupajícím cenám energií a plynu, které se ne a ne zastavit.
Velká, malá nebo optimální?
Velikost, kterou fotovoltaika na střeše zabere, je velmi individuální a záleží na představě majitele objektu o výkonu a návratnosti. Je poměrně jasné, že jeden maličký panel nebude mít očekávaný přínos do rodinné energetické bilance, ale pokud zase osázíme celou střechu z obou stran, návratnost investice určitě nebude tak příznivá, jak bychom očekávali.
V této fázi je vhodné nahlédnout do katalogu výrobců panelů a zvážit, zda se množství panelů, které potřebujeme k vyrobení požadované energie (s ohledem na výkon v jednotlivých ročních obdobích) z dlouhodobého hlediska vyplatí, investice se vrátí a obstará i požadovanou úsporu.
Střecha – nečekaný výdaj
Pokud se už rozhodneme, že přeci jen půjdeme do většího počtu panelů a rozsáhlejší zakryté plochy střechy, neměli bychom zapomenout, že každá střešní konstrukce má nějakou únosnost a životnost, zejména v závislosti na stavu jednotlivých konstrukcí.
Pokud nám tedy roky zatékalo pod tašky, nejenže bychom měli uvažovat o revizi krovové konstrukce, ale nejspíš bude pro potřeby fotovoltaiky výměna krovu dokonce nutná. A to samozřejmě znamená další investici. Stejnou investici mohou vyžadovat i objekty, které mají krovovou konstrukci navrženou na některý z lehčích typů krytin – v takovém případě je na místě pozvat statika, který posoudí, zda krov dodatečnou zátěž vůbec unese.
Obdobně se musíme podívat i na krytinu samotnou, jelikož po upevnění panelů na střechu se v ideálním případě k střešním taškám (či jinému typu krytiny) cca 20 let nedostaneme. Případné nedostatky, závady či netěsnosti bychom tak měli odstranit v dostatečném předstihu, jinak se nám oprava s (de)montáží panelů prodraží.
Závěr
Přestože stát nabízí dotace, které vypadají na první pohled velmi lákavě, finanční injekce, kterou od státu dostaneme, pokryje pouze část pořizovacích nákladů. V případě objektu, kde je nutná výměna krytiny, dodatečné opravy střechy nebo i nutný nový krov, se pak jedná o zlomkovou část investice.
I pokud bychom toto všechno absolvovali, musíme počítat s tím, že ani v nejlepších a nejoptimálnějších případech se nedočkáme nulových účtů za elektřinu – fotovoltaiky vyrábí energii ve dne, my ji používáme (a že jí používáme hodně) i v době, kdy panely vyrábět nebudou. I pokud bychom byli schopni pokrýt většinu potřeby v létě, v zimě určitě nebudeme mít dostatek, abychom vytopili objekt na komfortní teplotu, zvlášť pokud vytápíme čistě elektřinou.
Od partnerů ASB
Abychom ovšem nekončili negativně, přestože zimní měsíce prakticky jistě s energií z fotovoltaiky neutáhneme, je třeba zdůraznit, že se při pořizování vyplatí zařídit ohřev vody, případně i připojit bateriové úložiště – a samozřejmě, ohřev vody něco stojí, tak proč se neosprchovat vodou, kterou nám defakto ohřálo slunce zadarmo? A když nejsme doma a energii nevyužíváme, proč ji neuložit do bateriového úložiště na později (pozn. tyto systémy neslouží k dlouhodobému ukládání, takže je nemůžeme „přednabít“ na zimu)? Samozřejmě to je to investice navíc, ale ve výsledku i úspora, která se projeví nehledě na to, zda solární panely vyrobily energii v době, kdy jsme doma byli či ne.
A nakonec, je vůbec něco z důvodů, co při výběru panelů zohlednit a s čím počítat, důležité? Anebo soláry pořizujeme, protože chceme být šetrnější nejen k pravidelnému účtu za energie, ale i k přírodě?
