V dřívějších dílech jsme se probrali od volby místa, přes velikost elektrárny, cenu a její návratnost až k samotné likvidaci panelů, přesto stále zůstalo mnoho nezodpovězených otázek a mýtů, které je vhodné upřesnit, zodpovědět nebo vyvrátit. Co by nám tedy mohlo překazit plány s naší domácí elektrárnou a co bychom měli vědět?
Pokud o fotovoltaice přemýšlíme již ve fázi stavby objektu, pak je samozřejmě všechno jednodušší, protože orientaci objektu, umístění fotovoltaiky a uložení všech jejích součástí můžeme brát v úvahu v předstihu a požadavky promítnout už do samotného projektu, aniž bychom to jakkoli výrazněji finančně pocítili.
V minulé části jsme si přiblížili cifru, kterou je třeba si na pořízení domácí fotovoltaické elektrárny vyhradit – tedy částku, která se v závislosti na všech zařízeních, funkcích a součástech pohybuje mezi 150 a 600 tisíci korun před odečtením potenciálních dotací.
Nacházíme se ve fázi, kdy bychom měli mít vyjasněné potenciální umístění fotovoltaiky na našem objektu tak, aby byla výroba energie co největší, a zároveň už bychom měli mít i jasnější představu, jaký výkon od domácí elektrárny očekáváme a jaká by tedy mohla být její potenciální velikost na naší střeše. Jak to ale bude s cenou?
Pokud už víme, že náš objekt je vhodným adeptem k instalaci solárních panelů – a to ať už protože zkrátka chceme, anebo protože orientace, oslunění a stínění jsou vždy v náš prospěch – stojíme před volbou kolik vlastně chceme, aby naše soláry vyráběly energie.
Fotovoltaické panely získávající energii ze slunce pro potřeby běžného provozu rodinných domů jsou nyní poměrně často skloňovaným pojmem – jednak protože jsou léta čím dál teplejší a všichni už tak nějak počítáme, že nejdéle ve druhé polovině června udeří tropické teploty a na vyasfaltovaných ulicích bude vedro jako ve výhni, ale i kvůli neustále stoupajícím cenám energií a plynu, které se ne a ne zastavit.
Článek se zabývá současnými inovacemi ve využití sluneční energie. Nosná část článku popisuje inovace v oblasti fotovoltaických technologií, a tedy přeměny slunečního záření na elektrickou energii. Další část je věnována přímo využití sluneční energie v oblasti architektury a technologickém zabezpečení budov – zejména chlazení a vytápění.
Společnost Wienerberger, výrobce pálených cihel Porotherm a střešních tašek Tondach reaguje na zvyšující se poptávku trhu po fotovoltaice. Namísto klasických panelů ale přichází s vlastním řešením v podobě modulů, které jsou zakomponované přímo mezi střešní krytinu.
Ceny emisních povolenek se rapidně zvyšují, dodavatelé elektrického proudu na to nekompromisně reagují zvyšováním ceny elektřiny. Na jakých hodnotách se cena elektřiny zastaví? Odpověď na tuto otázku nikdo z nás netuší. Proto je ten správný čas poohlédnout se po jiných zdrojích elektřiny.
Je používání fotovoltaických kolektorů na úkor fototermických selháním Státního fondu životního prostředí? Jaká jsou fakta a zkušenosti s jednotlivými typy výrobků?
Snižování energetické náročnosti budov a ekologicky přijatelnější zdroje energie s minimálním dopadem na životní prostředí – to je část z požadavků, které jsou kladeny na všechny správce nemovitostí.
V Česku v posledních měsících navzdory dopadům šíření koronaviru roste zájem o fotovoltaické instalace na střechy domů. Vyplývá to z dat dotačních titulů ministerstev životního prostředí a průmyslu a z vyjádření firem. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvedlo, že v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) je od ledna do května v tomto segmentu patrný téměř dvojnásobný meziroční nárůst počtu podaných žádostí.
Když se řekne udržitelný zdroj energie, většině lidí v hlavě vytane představa velkých vodních elektráren, otáčejících se lopatek větrníků a pole pokrytá tisíci metrů čtverečných solárních panelů. Udržitelné bydlení ale může znamenat něco mnohem přístupnějšího – pár panelů na střeše, jednoduchý systém a vědomí vlastní soběstačnosti a nezávislosti. Může to být příběh o tom, jak moderní technologie umožnily dávný sen o bydlení blízko přírodě, aniž by se při tom člověk musel vrátit do minulého století.
Energie Slunce je jedním ze základních elementů existence života na Zemi. Tento zdroj představuje čistou, prakticky nevyčerpatelnou, cenově dostupnou energetickou banku s potenciálem, jehož velikost několikanásobně převyšuje požadavky celkové světové spotřeby energie.
Článek se zaměřuje na detailnější analýzu mechanizmu vzniku a šíření vady fotovoltaických modulů známé jako šnečí cestičky.
