Energie

Koncept obytného prostoru pro desítky lidí, který se v rámci vlastní soběstačnosti snaží vytěžit maximum ze svého umístění a prostředí, se stal vítězem soutěže Český ostrovní dům 2018.

Letošní léto bylo nejteplejší za uplynulých 244 roků. Ještě než vypuklo, Rada hlavního města Prahy v červnu schválila Implementační plán Adaptační strategie hl. m. Prahy na klimatickou změnu pro roky 2018 a 2019. Plán zdůrazňuje mimo jiné potřebu výstavby a renovace energeticky úsporných budov, šetrného hospodaření se šedou a dešťovou vodou a instalace zelených střech a fasád.

Obnova stávajících budov pro bydlení je jedním z nejdůležitějších řešení z hlediska úspor energie. Předmětná studie se věnuje posouzení vybraných referenčních bytových domů, které reprezentují většinu stávajícího bytového fondu, a to z hlediska energetické a ekonomické efektivnosti a nákladů potřebných na obnovu. Jednotlivé návrhy energeticky úsporných opatření, jakož i jejich ideální kombinace, se posuzují metodou hodnocení nákladů životního cyklu budovy. Částečná obnova jednotlivých vnějších konstrukcí může přinést úsporu energie okolo 20 %, zatímco celková obnova může přinést úsporu až do výše 60 %. Nákladové optimum obnovy bytových domů závisí na typu budovy a roku výstavby, ale správnou obnovou lze dosáhnout požadované požadavky na energetickou účinnost nových bytových domů a nízkoenergetických budov.

Moderní bydlení se už zdaleka netočí jen kolem kamen, která dávala celé rodině jídlo, teplou vodu a především teplo. Dnešní požadavky na bydlení jsou mnohem náročnější, což je znát i na tom, kolik technologií doma každý z nás má. Dnes nám nejde jen o to přečkat zimu, ale i o určitý komfort – z dnešního pohledu spíše minimální standard.

Dům pro seniory v Modřicích u Brna lze označit jako pasivní. V rozsáhlé studii se na tomto příkladu podařilo dokázat, že pasivně lze stavět nejen rodinné domy, ale že pasivní standard se všemi svými klady i zápory může být příjemným bydlením i pro ty nejstarší občany.

Již od roku 2013 je v české legislativě zaveden pojem téměř nulová budova. Tento energetický standard platí pro větší veřejné budovy již od roku 2016. V tomto roce se jím již řídí výstavba všech budov s plochou nad 1500 m2 a za necelé dva roky bude platit i pro nejmenší rodinné domy.

Budovy s nízkou energetickou náročností se chovají z hlediska vnitřního prostředí jinak než budovy tradiční a z reakcí uživatelů i objektivně zjištěných faktů lze vysledovat, že změny kvality vnitřního prostředí jsou vnímány a jsou důležitým ukazatelem ovlivňujícím užitnou hodnotu budovy. Tento příspěvek se zaměřuje na vyhodnocení kvality vnitřního prostředí v monitorovaných budovách z hlediska dlouhodobě měřených hodnot a dotazníkového průzkumu podle metodiky ČSN EN 15 251 (2011) a nové metodiky ČVUT. Hodnocení umožní uživateli stanovit třídu kvality prostředí a identifikovat očekávané problémy s kvalitou prostředí související.

Po sedmiměsíční rekonstrukci nemocnice od února přešla na energeticky optimalizovaný provoz díky speciálnímu projektu financování z dosažených úspor (EPC). Jedná se o zatím vůbec první realizovaný projekt svého druhu v Jihomoravském kraji. Projekt modernizace a optimalizace energetické soustavy by měl za deset let trvání EPC kontraktu pomoci nemocnici ušetřit téměř 130 milionů korun. Ročně by se tak mělo jednat o úsporu až 40 % dosavadních nákladů. Za ty mohl původní značně předimenzovaný systém vytápění a ohřevu vody s nízkou účinností.

Požadavek novostaveb na splnění kritéria vyjadřuje záměr navrhovat takové budovy, které budou mít malou spotřebu energie na provoz budovy a ve velké míře budou využívat obnovitelných zdrojů energie. Při úvahách o splnění požadavků na energetickou náročnost se tak zaměřujeme zejména na ty prvky budovy, které ji nejvíce ovlivňují. U obytných a občanských budov je to obálka budovy a technické systémy pro zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí – vytápění, větrání, chlazení, umělé osvětlení.

Voda je nejstarší lidmi využívaný zdroj energie. Podobně vodní cesty jsou lidmi k dopravě osob i zboží využívány odnepaměti. Dnešní doba se ale k vodním dílům staví velmi kriticky až odmítavě. Záměr vybudovat vodní dílo se stává politickou otázkou, a to i v mezinárodním měřítku.

Český Siemens získal cenu poroty v soutěži Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku (ČEEP) 2016 za projekt implementace platformy komplexního řízení budov Desigo CC v nové budově CIIRC ČVUT v Praze. Cenu si firma odnesla v kategorii Technologie a inovace. Slavnostní předávání cen 15. ročníku soutěže ČEEP proběhlo právě v budově CIIRC.

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov definuje obecné požadavky na výstavbu všech nových budov tak, aby splňovaly kritéria budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tento požadavek je v České republice zakotven v zákonu 406/200 Sb. o hospodaření energií a navazujících vyhláškách. Příspěvek ukazuje na příkladu rodinného domu, jak vhodnou kombinací technických systémů lze kritéria budovy s téměř nulovou spotřebou splnit.

Ocenění Stavba roku 2016 v kategorii bytový dům – rekonstrukce a obnova získal bytový dům na Ulici Pavla Horova 17 – 19 v Bratislavě. Tuto obnovu realizovala společnost E-RAN Slovakia, spol. s r. o. O průběhu a výsledcích celé obnovy jsme si povídali s jejím jednatelem a spolumajitelem Ing. Andrejem Demjanovičem.  

Nová budova Energy Academy v Groningenu je nejekologičtější stavbou mezi vzdělávacími a vědeckými institucemi v Nizozemsku. Díky inteligentnímu designu a konstrukci produkuje více energie, než spotřebuje. K ohřevu a chlazení je využita geotermální energie, přirozená ventilace je stimulována „solárním komínem“ a díky speciálnímu nastavení solárních panelů na střeše je optimálně využita sluneční energie a současně zajištěno přirozené prosvětlení budovy. Dešťová voda slouží nejen k zavlažování, ale i ke splachování na toaletách. Stavba dostala nejvyšší rating BREEAM a stala se jedním z vítězů BREEAM Award 2017.

V projektu jsou zapojeny RD Rýmařov a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT spolu s dalšími podniky a univerzitami ze šesti zemí EU, aby byly zastoupeny různé klimatické podmínky, stavební technologie a kulturní aspekty. Vedoucím projektu je Peter Op ’t Veld z Holandska. Senior konzultant v Huygen Engineers and Consultants, také je profesor na Hasselt University a vedoucí mezinárodních projektů v programech Horizont 2020.