Partneři sekce:
  • SCHELL

Soběstačný dům je jako vlastní zeleninový záhonek

Za vítězným návrhem Českého soběstačného domu 2019 stojí Jiří Petrželka.

V současné době je velmi moderní na veškeré akce, které podporují úsporu či přírodu, pobírat dotace. Vyhranění příznivci snižování neobnovitelných zdrojů a zastánci přírody ovšem často zacházejí ještě dál – například se poutají ke stromům či, a v tom samozřejmě nejsou sami, hlásají dokonalost obnovitelných zdrojů. V určité věci ovšem samozřejmě mají pravdu – lidstvo má mezery ve využívání možností, jak výrazně snížit veškerou negativní stopu, kterou po sobě jako jedinci zanecháváme. A jedna taková velká možnost, která má dopad na způsob života každého z nás, je právě ve stavebnictví. Soběstačné domy přitom nevyžadují speciální materiály (v současnosti je např. realizován objekt z cihel T Profi), záleží hlavně na celkovém konceptu.

Dobře viditelným trendem současné doby je o věcech hodně mluvit, rozebírat je a přemýšlet o nich z různých úhlů pohledu, ale prakticky bez viditelného výsledku. A nepochybně je složité hledat spolehlivé cesty, jak například snížit roční průměr 48 % elektrické energie vyrobené z uhlí – ale není to neproveditelné. Jednou z takových možností je stavět a rekonstruovat domy tak, že neplýtvají energií, část si jí sami vyrobí a na místě spotřebují či uloží.

Motivace pro stavbu

Nedávná zpráva OSN odhaduje, že svět bude do roku 2020 potřebovat o 35 % více elektrické energie než nyní. Faktem zároveň je, že výroba elektrické energie z uhlí produkuje celosvětově 60 % skleníkových plynů. Co si ovšem zřejmě málokdo uvědomí, je, že druhým nejvíce rostoucím konzumentem energie po dopravě jsou právě domácnosti. Ty nyní spotřebují 29 % veškeré světové energie a vyprodukují 21 % globálních emisí CO2 a dalších jedovatých plynů.

Tato čísla ovšem neplatí pouze za našimi hranicemi, dle Statistického úřadu ČR je u nás situace velmi podobná. V České republice se za rok vyrobí v průměru 50 % veškeré elektrické energie z uhlí. Z toho přibližně třetinu spotřebují zásuvky v našich domácnostech. Jedna domácnost tak pouze na elektřině spotřebuje průměrně 1,3 tuny uhlí ročně.

Vítězný návrh je dřevostavba s originálním využitím sklolaminátových fasádních desek
Vítězný návrh je dřevostavba s originálním využitím sklolaminátových fasádních desek |

Dalším zajímavým číslem je průměrná spotřeba pitné vody v českých domácnostech na jednoho obyvatele – ta v roce 2015 činila 87,9 l. Voda ovšem začíná být nedostatkovým zbožím, jelikož ji konzumujeme a znečišťujeme řádově více, než je příroda schopná sama vyčistit a obnovit. Alarmující také je, že téměř 80 % lidské odpadní vody je bez jakéhokoliv čištění vypouštěno do světových řek a oceánů.

Soběstačné budovy

Pojítky energeticky soběstačných budov jsou touha po nezávislosti na energii vyrobené z neobnovitelných zdrojů (např. z uhlí) a šetrný přístup ke všem ostatním zdrojům (primárně voda, teplo, vzduch, materiály). V praxi si tedy objekt vyrobí většinu své potřebné elektrické energie úplně sám a zbytek si dočerpá z rozvodné sítě nebo do ní naopak ve správný moment část své energie dodá.

V praxi je to vlastně poměrně jednoduché. Mít ve svém domě alespoň částečnou energetickou soběstačnost je v principu srovnatelné s pěstováním vlastních rajčat. V nákupním centru je samozřejmě možné zakoupit levná, kvalitou různorodá rajčata, sem tam už zahnívající či plesnivá. Pokud si je ovšem vypěstujeme doma, získají tak další, jakousi přidanou hodnotu, která odráží celou snahu, veškerý vložený čas, chuť, svěžest – zkrátka ten prostý pocit, že jsou NAŠE. Navíc se takto vypěstovaná rajčata nemusí nikam nesmyslně převážet a můžeme je třeba rozdat i svým blízkým.

Po většinu roku dům využívá elektřinu kterou si sám vyrobí díky fotovoltaickým panelům o výkonu 18425 kWp integrovaným do střechy
Po většinu roku dům využívá elektřinu kterou si sám vyrobí díky fotovoltaickým panelům o výkonu 18425 kWp integrovaným do střechy |

V české distribuční síti teče ročně průměrně 48 % elektrické energie vyrobené z uhlí, což lze v této metafoře přirovnat k oněm levným a nahnilým rajčatům v samoobsluze. Z tohoto hlediska dává smysl si instalovat solární panely s akumulací, i kdyby jich bylo jen pár a s citelně delší návratností.

Člověk totiž kromě technického vybavení, bezpečnosti a dílčí nezávislosti získá možnost omezit svůj podíl na spotřebě špinavé energie z uhlí, přeneseně řečeno tedy kousne do menšího počtu shnilých rajčat. A to za to přece stojí. Obnovitelné zdroje nejsou rozhodně ideálním řešením všech stávajících problémů kolem energií, ale v tomto ohledu určitě jsou alespoň o trochu lepší možností, která je k dispozici již nyní.

Vítěz ČSD roku 2019
Za vítězným návrhem Českého soběstačného domu 2019 stojí Jiří Petrželka. Ten spolu s ostatními účastníky navrhoval objekt pro využití na konkrétním pozemku v Českém Krumlově, který má rozlohu pouhých 374 m2 a zastavitelnou plochu domu omezenou na 80 m2. Výška objektu nesměla překročit 2 nadzemní podlaží či 1 podlaží s podkrovím.
Jednalo se tedy o poměrně běžné zadání, se kterým se v současné době potýkají mladé rodiny hledající vhodné místo k bydlení. Vítězný návrh je dřevostavba s originálním využitím sklolaminátových fasádních desek, která disponuje 106 m2 obytné plochy. Po většinu roku dům využívá elektřinu, kterou si sám vyrobí díky fotovoltaickým panelům o výkonu 18,425 kWp integrovaným do střechy. Ty spolu s bateriovým úložištěm o kapacitě 6,48 kWh zajišťují domu energetickou soběstačnost po dobu 265 dní v roce.
Návrh počítá také s maximální recyklací šedé vody a s využitím dešťové vody, díky čemuž dokáže ušetřit až polovinu běžné spotřeby pitné vody. Celkové náklady na stavbu tohoto domu by měly včetně všech potřebných technologií dosahovat 4 milionů korun.
Zadání pro příští rok je přitom ještě zajímavější. Tentokrát budou účastníci muset řešit developerský projekt, tzv. Green District, tedy nejen rodinné a bytové domy vhodné pro zadanou lokalitu, ale i urbanismus území. Výsledkem by měla být čtvrť šetrnější k životnímu prostředí, která respektuje své okolí a zároveň je dobrým skloubením veřejného a soukromého prostoru, který umožňuje kvalitní a spokojené bydlení. Lokalita „Nová Valcha“ se nachází u Plzně a jedná se o rozvojové území obklopené přírodou – ideální pro soběstačné domy a čtvrť. Uzávěrka pro všechny zájemce z řad studentů je 14. 6. 2020.

Inspirace v soutěžích

Samotnou nutnost změny stávajícího života (a bydlení) přitom nevnímají jen odborníci z řad vědců či specializovaných ateliérů. Tato potřeba se pozvolna začíná šířit celým oborem stavebnictví. V zahraničí, a v poslední době už i nás, se dokonce ve spojitosti se soběstačnými objekty nemluví pouze o rodinných domech, ale již i o domech bytových, případně o celých developerských projektech. Zde je ovšem problém, že ne všechny firmy a investoři mají zájem svým zákazníkům přinést opravdu soběstačný dům se všemi dostupným technologiemi a možnostmi úspory – často jejich zájem končí u pomyslného razítka „ekologický“.

O realistický posun směrem k čistší budoucnosti u nás například usiluje soutěž Český soběstačný dům (dříve Český ostrovní dům), která svým zadáním dává možnost studentům tvořit projekty, jež mohou inspirovat i architekty či výrobce. Soutěž sdružuje řadu partnerů a odborníků klíčových oblastí – společnosti GWL Power (solární a bateriové technologie), Elpramo (elektroinstalace), Teco (pokročilé systémy automatizace a řízení budov), Wafe (vzduchotechnika), Envi-Pur (vodní hospodářství), Internorm (inovativní okna), ale i Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) a Fakultu stavební ČVUT v Praze či nově Wienerberger (stavební materiály Porotherm a Tondach) a developerskou společnost V Invest.

Vizualizace interieri Českého soběstačného domu

Tato spolupráce za uplynulé tři roky přinesla nejen komplexní systém řízení energeticky soběstačných budov a zcela nový prototyp bateriového úložiště pro domácnosti, ale i reálně existující realizace založené právě na soutěžních návrzích.

Nepřehlédněte: Dom, ktorý funguje podľa prírody, nie technológií

Posledním takovým je na začátku července zahájená stavba poblíž obce Vyšší Brod. Stavba tzv. off-grid domu bude realizována z jednovrstvého zdiva – cihel plněných minerální vatou Porotherm 44 T Profi a keramické krytiny Tondach s životností minimálně 80 až 100 let. Český soběstačný dům zajistí komplex nejmodernějších technologií pro soběstačné hospodaření domu. Společným úsilím tedy vyroste v roce 2019 malý, reálný, veřejně přístupný prototyp domu kompletně odpojený od inženýrských sítí jako veřejnosti otevřená ukázka. Podklady k této stavbě budou navíc po dokončení stavby poskytnuty všem zájemcům o tento způsob stavění, hospodaření či žití ke stažení.

Vytvořeno z podkladů Českého soběstačného domu, Wienerberger a V Invest.
Foto: vítězný projekt Jiřího Petrželky, Český soběstačný dům

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK 4/2019.

Komentáře