Objev obřího ložiska minerálů v Norsku by mohl zásobovat baterie a solární panely po desetiletí

Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.

Fosfát je bohatý na fosfor, který je klíčovou složkou mnoha zelených technologií a zároveň efektivní hnojivo. Nález přichází v klíčové době, kdy Evropa čelí problémům s dodávkami z mimoevropských zdrojů.

Nebyl to ovšem jen fosfát, který byl na místě objeven. Přítomna byla také velká ložiska titanu – často používaného pro kloubní náhrady a při stavbě letadel – a vanadu – používaného například ke zpevnění oceli.

EU vydala varování před nedostatkem fosfátů

V roce 2012 vydal Haag zprávu varující před nadcházejícím nedostatkem fosfátů. Rusko kontroluje největší naleziště této chemické sloučeniny, ale od ukrajinské invaze byl dovoz omezen. Maroko, Čína, Írán a Sýrie mají také velká naleziště materiálu – válka má však stále podstatný vliv na množství a možnosti dovozu, což se projevuje zejména rostoucími cenami hnojiv.

Začátkem tohoto roku vědci varovali před „fosfogeddonem“, protože se fosfátové hnojivo stalo nezbytným pro zajištění celosvětové produkce potravin.

Fosfor a fakta

Globální ekonomika ročně vyprodukuje 45 milionů metrických tun fosforu. Po vytěžení může být ruda zpracována na kyselinu fosforečnou, což dále poskytuje širokou škálu použití, včetně využití v lithium-železo-fosfátových baterií a při produkci krmiv pro zvířata.

Rafinace fosforu je však historicky velmi náročná na uhlík, což je i jeden z důvod, proč se v Evropě v posledních letech vyrábí jen velmi málo. Norge Mining ale plánuje využít technologie zachycování a ukládání uhlíku ke kompenzaci dopadu výroby na životní prostředí – a to ačkoli je účinnost těchto technologií často zpochybňována.