Partneři sekce:
  • Stavmat
  • REHAU

Bezpečné provádění podlah

Bezpečné provádění podlah

Prováděním podlah se pro účely tohoto článku rozumí zhotovování podkladních vrstev podlah (např. mazanin, potěrů, stěrek apod.), kladení dlažeb a dalších typů podlahovin (např. dřevěných, tzv. plovoucích laminátových apod.).

Dále jsme do provádění podlah přiřadili lepení finálních krytin na podklady podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Nesmíme rovněž zapomenout ani na podlahové barvy a materiály pro povrchové úpravy podlahovin (např. laky, oleje, vosky, mořidla apod.).

O některých z výše uvedených podlahových technologií a jejich povrchových úpravách se v následujícím textu zmíníme podrobněji.

Příprava podkladu před prováděním podlah

Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví pro provádění podkladních a vyrovnávacích vrstev se považuje dodržení návodů na jejich aplikaci.

Máme-li ze starého podkladu odebrat tenkou vrstvu nerovností, nánosů barev, tuků, plastů, špíny apod., použijeme pro tuto činnost nejlépe vysokotlaké mytí. Pokud nestačí vysokotlaké mytí, použijí se brousicí a frézovací stroje. Jejich výběr je závislý na druhu broušeného podkladního materiálu (např. betonu, dřeva apod.).

Podlahy ve starších budovách se často vyrovnávají suchým násypem (např. z vulkanického kameniva apod.). Na tento suchý násyp se potom kladou podkladové desky. Pokud se přiřezávají různé druhy izolačních materiálů, pracovník by se měl chránit před vdechnutím mikročástic dýchací ochranou (respirátorem).

Nevýhodou nově prováděných cementových potěrů je jejich dlouhá doba tvrdnutí. Další jejich nevýhodou je, že při tvrdnutí mohou vzniknout nepravidelné trhliny, které komplikují montáž některých dřevěných podlahovin, a proto musí být vyspraveny. Naproti tomu anhydritový potěr tvrdne velmi rychle a nemá tendenci ke vzniku trhlin. Pochozí může být už po 48 hodinách a plně zatížitelný už za týden. Je však méně odolný proti vlhkosti a snadněji také mění svoji vlhkost vlivem vlhkosti prostředí.

Kvalita „tvrdého“ podkladu má pro podlaháře zásadní význam. Pracovník, který bude provádět finální úpravu podlahy, by si měl vždy zjistit, zda podklad obsahuje cement nebo anhydrit. Například v případě celoplošného lepení podlahoviny by si měl ověřit, zda v podkladu nejsou obsaženy přídavné složky, které by mohly ovlivnit reakci s penetrací nebo lepidlem.

Hlazení větších betonových ploch

Pro jemné dokončující hlazení větších betonových ploch se používají křídlové kotouče. K dosažení kvalitního hladicího účinku nedosedá křídlový kotouč na beton celou svou plochou, ale je k ní nakloněn pod stanoveným náběhovým úhlem. Pro úpravu velké betonové plochy je rozhodující správná volba průměru kotouče a hmotnosti hladicího stroje. Pro hlazení velikých betonových ploch se používají motorové hladiče včetně posádky.

Podklad, na který bude provedena  betonová mazanina

Úprava podkladu před realizací  tzv. průmyslové podlahy

Samonivelační podkladní vrstvy

V současné době se běžně jako podklad pod konečnou podlahovou úpravu aplikují samonivelační podkladní vrstvy. Samonivelační hmoty tzv. litých podlah se dodávají jako suché směsi pro cementové potěry, pro podlahy na bázi sádry (sádrového polohydrátu) a pro podlahy na bázi anhydritu. Pro tenkovrstvé vyrovnávání podkladu pomocí samonivelační hmoty se používají tzv. tmely.

Kladení dlažeb

Při kladení dlažby (např. keramické, cihelné, betonové, kamenné apod.) se práce komplikuje, pokud potřebujeme dělit jednotlivé prvky na menší kusy. Dělení dlažby lze provádět štípáním nebo řezáním. K dělení se v běžných případech používají mechanické nebo hydraulické lisy s ručním ovládáním. K řezání všech druhů materiálů včetně kamenných desek se používají elektrické přenosné pily. Pokud chceme řezat materiál s velkou tloušťkou (např. pochozí cihelnou dlažbu), použijeme k tomu elektrickou stolovou pilu.

Při zpracovávání lepicích hmot, které obsahují cement, je třeba mít navlečeny rukavice a případně nosit ochranné brýle.

Montáž dřevěných podlahovin

Jedná se o stavební činnost, která je odbornou řemeslnou prací. Mohou ji provádět pouze pracovníci s dostatečnými znalostmi a zkušenostmi. Při montáži dřevěných podlahovin je vždy závazný návod pro montáž, podle kterého musí být provedena pokládka. Teprve v případě, že není k dispozici návod pro montáž, uplatní se postupy uvedené v technických normách. Zkušenější pracovníci mohou však postupovat podle všeobecně zažitých zvyklostí. Vždy je přitom třeba dbát na dodržení předepsaného technologického postupu.

Podlahové prvky ze dřeva a na bázi dřeva musí být skladovány v odpovídajících vlhkostních a teplotních podmínkách tak, aby nedošlo k jejich poškození. V prostoru montáže musí být uloženy tak dlouho, dokud nedosáhnou teploty shodné s prostředím.

Z běžných mechanismů na opracování dřeva se můžeme setkat například s bruskami na dřevěné podlahy, řezačkami na laminátové podlahy apod.

Parketové vlysy se většinou připevňují k podkladu lepením (např. syntetickými lepidly apod.). Způsob přípravy podkladu a nanášení lepidla stanovuje výrobce lepidla. Do přípravy podkladu zpravidla patří jeho očištění a penetrace (impregnace). U vícesložkových lepidel je důležité přesně dodržet podíly složek a dobře je promíchat. Pro nanášení lepidla na větší plochy se používají aplikátory. Aplikátor vytváří lepicí „housenku“. Tím se zajistí rovnoměrný nános lepidla a práce se při nanášení na velké ploše významně zrychlí.

Práce s hladicím strojem

Lepení podlahových krytin

Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při lepení krytin z plastových, pryžových, korkových a dalších hmot se považuje dodržení stanoveného technologického postupu. Musí být dodržen návod k aplikaci vyrovnávacích hmot, lepidel, podlahových krytin a dalších použitých materiálů.

Při lepení celoplošného koberce je třeba zabránit jeho zvlnění a vzniku boulí. Důležitá je rovněž volba lepidla. Použité lepidlo musí být vhodné pro rub koberce a pro jeho předpokládané zatížení. Celoplošné koberce se nejprve rozmotají a nahrubo nastříhají. Později se jedna polovina koberce opět svine směrem do středu místnosti. Pomocí válečku se nanese na podklad tekutý fixační prostředek. Lepidlo se nechá podle savosti podkladu odvětrat cca 5–15 minut. Na závěr položíme koberec do ještě vlhkého nánosu lepidla. Totéž zopakujeme i s druhou polovinou koberce.

Větrání při lepení podlahovin

Při lepení podlahových krytin v uzavřených prostorech musí být vždy zajištěno účinné větrání, které zabrání překročení nejvýše přípustných limitů chemických látek v prostředí podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

V případě aplikace lepidel, která uvolňují hořlavé páry, musí být zajištěna ochrana před výbuchem podle nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Zejména se jedná o vymezení pracoviště včetně ohroženého prostoru a jeho označení bezpečnostními značkami. Musí být zabráněno vstupu nepovolaných fyzických osob do takto vymezeného a označeného prostoru. Za ohrožený prostor se zpravidla považuje nejen podlaží, kde se lepí, ale i obě přilehlá podlaží nad ním a pod ním. Případně sem mohou být ještě zahrnuty prostory, do kterých by mohly hořlavé páry pronikat. Musí být zajištěno intenzivní nepřerušované větrání tak, aby se předešlo případnému vzniku výbušné atmosféry. To platí po celou dobu penetrace, lepení a ještě dalších minimálně 24 hodin po dokončení lepení. Samozřejmostí je, že musí být vyloučena manipulace s otevřeným ohněm, topení lokálními topidly, svařování a kouření. Podle konkrétní situace by měl být po celou dobu případně uzavřen přívod plynu a odpojeno elektrické zařízení.

Povinnosti zhotovitele

Všechny fyzické osoby, které se zdržují uvnitř stavby, kde se provádí lepení krytin, by měly být vždy seznámeny s dobou realizace prací a podle profesí i s konkrétním způsobem chování během těchto prací.

Zbytky hořlavin a použitých materiálů musí být vždy bezpečně skladovány.

Následně musí být zajištěna jejich likvidace předem stanoveným postupem.

Literatura
1. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
2. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
3. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
4. ČSN 49 2120 – Dřevěné podlahy – Montáž a posuzování
5. ČSN 74 4505 – Podlahy – Společná ustanovení
6. archiv autora

TEXT + foto: Ing. Kamil Barták, CSc.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.