Opravy a údržba střešních plášťů jsou základní podmínkou pro dlouhodobou životnost této části staveb. Čím odpovědněji jsou vykonávány, tím je delší doba životnosti a tím se také posouvá nutnost rekonstrukce střechy.
V současnosti se s cílem snížení tepelných ztrát a šetření finančních prostředků potřebných na vytápění nebo chlazení daného objektu stále častěji přistupuje k zateplování jednotlivých stavebních konstrukcí. Na celkové energetické bilanci stavby se ve velké míře podílejí i konstrukce šikmých a plochých střech. Mnoho střešních plášťů však nesplňuje tepelněizolační požadavky, protože jejich správnou funkci narušily chyby způsobené v určité fázi návrhu, přípravy nebo aplikace. Zanedbání byť jen drobné chyby může časem přerůst až do poruchy způsobující havarijní stav konstrukce.
Tepelná izolace plochých i šikmých střech je jednou z problematických částí budovy. Proto je potřeba věnovat dostatečnou pozornost návrhu skladby střešního pláště a při realizaci pak dostatečné kontrole. Největší problémy nastávají, stejně jako kdekoliv jinde, pokud není od začátku jednoznačný smluvní stav zúčastněných a pokud není přesně stanovena nejen kvalita provedené práce a použitý materiál, ale i celkový efekt a způsob kontroly dohodnutých parametrů výsledného díla.
Poměrně často se setkáváme se špatně provedenými realizacemi úprav podkrovních prostor v dnes již historických nájemních domech z 19. a ze začátku 20. století. Tato necitlivá a technicky chybná řešení mají dalekosáhlé důsledky – nejen z hlediska samotné střechy a podkroví, ale především pro historický objekt jako celek. Nevhodné řešení rekonstrukce střešní skladby může kromě zatékání do obytných prostor nastartovat i celou řadu mnohem závažnějších poruch a defektů.
Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejnamáhanějších částí domu je střecha, a proto se na ni kladou velmi vysoké nároky. Musí být nejen správně navržena, ale s využitím kvalitního materiálu i dobře technicky provedena.