Sedlová střecha je především jednou z tradic českého venkova, která dotváří známou tvář české kotliny. Taková střešní konstrukce má nejvýhodnější parametry právě v mírných a chladných podnebných pásech. Naopak v jižních zemích se častěji uplatňují střechy ploché. Kromě toho, že je nejběžnějším řešením zastřešení obytných domů, umožňuje atraktivní využití obytného podkroví. To se neobejde bez kvalitní tepelné izolace.
Technologie výstavby obloukových hal pomocí samonosných obloukových lamel se u nás začala využívat i pro renovaci plochých střech v polovině devadesátých let minulého století. Tato unikátní stavební technologie byla vyvinuta v šedesátých letech minulého století v USA.
Asi znáte tu klasifikaci plochých střech, do níž pronikl černý humor – ploché střechy se podle ní dělí na střechy, které tečou hned, a na ty, které tečou posléze. Dnes ovšem není pro tuto nadsázku opodstatnění. Poučenější, ne-li odborné veřejnosti je toto klišé již poněkud proti mysli.
Brněnskému Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež, Kociánce, se během léta dostalo nové střechy. Rekonstrukce trvala pouhé tři měsíce, během nichž byla odstraněna stará střecha a položena nová. Projekt od počátku do konce realizovala společnost České střechy s.r.o. Jako střešní krytina byla vybrána tradiční pálená bobrovka od společnosti Tondach Česká republika s.r.o.
Při současných opravách historických staveb jsou krovy stále jednou z nejohroženějších konstrukcí. Obecně jsou považovány za technicistní konstrukci bez historických hodnot a kromě hradů, zámků, klášterů a kostelů jim v návrzích oprav není věnována dostatečná pozornost a úcta.
Opravy a údržba střešních plášťů jsou základní podmínkou pro dlouhodobou životnost této části staveb. Čím odpovědněji jsou vykonávány, tím je delší doba životnosti a tím se také posouvá nutnost rekonstrukce střechy.
V současnosti se s cílem snížení tepelných ztrát a šetření finančních prostředků potřebných na vytápění nebo chlazení daného objektu stále častěji přistupuje k zateplování jednotlivých stavebních konstrukcí. Na celkové energetické bilanci stavby se ve velké míře podílejí i konstrukce šikmých a plochých střech. Mnoho střešních plášťů však nesplňuje tepelněizolační požadavky, protože jejich správnou funkci narušily chyby způsobené v určité fázi návrhu, přípravy nebo aplikace. Zanedbání byť jen drobné chyby může časem přerůst až do poruchy způsobující havarijní stav konstrukce.
Tepelná izolace plochých i šikmých střech je jednou z problematických částí budovy. Proto je potřeba věnovat dostatečnou pozornost návrhu skladby střešního pláště a při realizaci pak dostatečné kontrole. Největší problémy nastávají, stejně jako kdekoliv jinde, pokud není od začátku jednoznačný smluvní stav zúčastněných a pokud není přesně stanovena nejen kvalita provedené práce a použitý materiál, ale i celkový efekt a způsob kontroly dohodnutých parametrů výsledného díla.
Poměrně často se setkáváme se špatně provedenými realizacemi úprav podkrovních prostor v dnes již historických nájemních domech z 19. a ze začátku 20. století. Tato necitlivá a technicky chybná řešení mají dalekosáhlé důsledky – nejen z hlediska samotné střechy a podkroví, ale především pro historický objekt jako celek. Nevhodné řešení rekonstrukce střešní skladby může kromě zatékání do obytných prostor nastartovat i celou řadu mnohem závažnějších poruch a defektů.
Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejnamáhanějších částí domu je střecha, a proto se na ni kladou velmi vysoké nároky. Musí být nejen správně navržena, ale s využitím kvalitního materiálu i dobře technicky provedena.
