Partneři sekce:
  • Stavmat
  • REHAU

Poruchy střech v důsledku vadně navržených a vadně opracovaných prostupů střešní rovinou

Poruchy střech v důsledku vadně navržených a vadně opracovaných prostupů střešní rovinou

Z hlediska technického pohledu na řešení střech u prostupů (toto platí rovnocenně pro šikmé i ploché střechy) je nutná vždy základní úvaha – každý prostup střešní rovinou, je zároveň potenciálním zdrojem možné následné poruchy.

V naší odborné praxi se setkáváme s neustálými vadami střech, které jsou zapříčiněné právě projekčním a realizačním nezvládnutím montáže detailů u prostupů přes střešní rovinu. Pro náš článek jsme vybrali dva příklady bytových domů, které ve svých důsledcích vedly k havarijnímu stavu celé konstrukce střechy. Pro ty čtenáře, kteří si po přečtení tohoto článku řeknou, že takové případy jsou výjimečné, sdělujeme na úvod, že bohužel nejsou.

Příklad první

Klasický postup zoufalých vlastníků a nájemníků bytového panelového domu – máme plochou střechu a i po mnohých opravách není funkční – do interiéru bytů zatéká. Místo střechy jednoplášťové si nechejte střechu upravit na dvouplášťovou (zní rada) a to pomocí dřevěného krovu a bednění (zhotoví se pultová střecha s vnějším odvodněním do dvorní části bytového domu a zároveň s dodatečným zateplením a povlakovou krytinou (fólie PVC) na novém dřevěném podkladu).

V další části je nutné čtenáři sdělit „proč i po mnohých opravách není funkční“.

Mimo vnitřní odvodnění střechy byly na původní střeše i plechové expanzní komínky, určené k uvolnění vlhkosti ve střešním plášti z předchozích oprav a rovněž i odvětrací roury kanalizace. Základní konstrukční vadou takové technické varianty bylo, že nová dvouplášťová střecha nebyla projektována jako odvětraná, ale naopak i tzv. odvětrání jednoplášťové střechy bylo v rámci zhotovení dodatečného zateplení zcela uzavřeno (jednalo se o tradiční způsob odvětrání střešního pláště pomocí podélně děrovaných cihel, uložených do škvárového násypu, i když o účinnosti tohoto opatření mnozí odborníci pochybují, jako o neúčinném). Ve volném mezistřešním prostoru, u uliční atiky přibližně 700mm a u dvorní atiky přibližně 250mm, zůstaly uzavřeny nejen nijak neošetřené (tj. ucpané) střešní vpusti a rovněž tak i kovové expanzní komínky.

Obr. 1 Ponechání plechových expanzních komínků v podstřeší

Obr. 1 Ponechání plechových expanzních komínků v podstřeší

Obr. 2 Neprodloužení odvětrání kanalizace a neuzavření vnitřní střešní vpusti

Obr. 2 Neprodloužení odvětrání kanalizace a neuzavření vnitřní střešní vpusti

Obr. 3 Měření vlhkosti v sondě

Obr. 3 Měření vlhkosti v sondě

Ale co v tomto případě bylo zcela rozhodující, zůstalo uzavřeno i 12 rour odvětrání kanalizace (viz foto č. 1 a 2). Teplý a hlavně velmi vlhký vzduch proudil do tohoto mezistřešního prostoru a přinášel takové množství vody, že došlo k havárii celé této střešní konstrukce (viz foto č. 6). Po zhotovení sond do střešního pláště posuzované střechy a po provedených měřeních byla zjištěna vysoká vlhkost jednotlivých částí krovu (viz foto č. 3), dřevěných desek, zřetelně uhnilých a lehce zlomitelných (viz foto č. 4) a velký růst dřevomorky domácí na dřevěných prvcích (viz foto č. 5). Situace byla o to závažnější, že celá rekonstrukce střechy byla dokončena před 2,5 rokem a nyní stojí zástupce investora před rozhodnutím, jak zdůvodnit, proč došlo k havarijní situaci na střeše, která měla mít životnost v řádu desítek let.

Obr. 4 Stav uhnilého bednění v sondě

Obr. 4 Stav uhnilého bednění v sondě

Obr. 5 Dřevomorka na krokvích

Obr. 5 Dřevomorka na krokvích

Jedná se o příklad projekčního technického řešení – nevětraná dvouplášťová střecha nad obytným prostorem a zásadního pochybení – při vlastní realizaci. Svou část viny nese i neexistující řádný technický dozor investora. Vlastní řešení, tj. prodloužení potrubí odvětrání kanalizace nad střešní rovinu je z technického i finančního jednoduchá záležitost (viz foto č. 7). Závěr: zhotovení dodatečného prodloužení odvětrání kanalizace bylo provizorním řešením před zhotovením nového střešního pláště.

Obr. 6 Havárie střešního pláště

Obr. 6 Havárie střešního pláště  

Obr. 7 Dodatečné prodloužení odvětrání kanalizace

Obr. 7 Dodatečné prodloužení odvětrání kanalizace

Příklad druhý

V podstatě úplně stejná situace (jen město je jiné), opět nově řešená oprava jednoplášťové ploché střechy, s přeměnou na dvouplášťovou střechu s tím rozdílem, že krov byl zhotoven pro nástavbu dalšího podlaží – tvar mansardová střecha.

Projektové řešení předpokládá využití nástavby někdy v budoucnu. Vzniklo tak překrytí původní ploché střechy pomocí krovu a střešní krytiny, uložené na atikách a na středových nosných stěnách. Ani jedna z obou typů střech nebyla dodatečně zateplena z celkem logických důvodů – na původní ploché střeše bude jednou podlaha dalšího podlaží a šikmou mansardovou střechu není zatím nutné zateplovat – jinak masivní krov umožní v budoucnu zhotovení dostatečné zateplení. Až potud se jeví záměr za bezproblémový.

Obr. 1 Ledový bal na okapu z ulice

Obr. 1 Ledový bal na okapu z ulice

Obr. 2 Ledový bal a ucpání odvětrání z půdního prostoru

Obr. 2 Ledový bal a ucpání odvětrání z půdního prostoru

Z projekčního technického hlediska se projektant bohužel zřejmě nezabýval tím, co se stane po dokončení nástavby. Naše znalecká kancelář byla pozvána na místní šetření s tím, že by měla řešit otázku: proč dochází u naší střechy k vytváření ledových balů ve žlabech a velké tvorbě ledových krápníků (jinak také střechýlů) již v době, kdy u jiných střech ještě nejsou tyto problémy vůbec zřetelné? Částečnou odpověď bylo možné najít ihned při pohledu na zhotovený podokapní žlab, kde bylo zřetelně vidět, že je poměrně účinnou nechtěnou „protisněhovou zábranou“ (viz foto č. 1 a 2). S mansardy sjíždí sníh a je zadržen žlabem – následně z šikmé části nezateplené plechové střechy sníh odtává a voda ztéká do sněhu a vytváří ledový bal. Po vytvoření této základní situace nastává ucpání nasávání vzduchu do větrací mezery a část střechy přestává být odvětraná.

Obr. 3 Odvodnění střechy pomocí vnitřního potrubí

Obr. 3 Odvodnění střechy pomocí vnitřního potrubí

Obr. 4 Nezateplené prostupy odvětrání vyvedeny nad střešní rovinu

Obr. 4 Nezateplené prostupy odvětrání vyvedeny nad střešní rovinu

Po výlezu na bývalou plochou střechu bylo zjištěno, že dřevěný krov z masívu měl hřeben šikmé části střechy ve výšce 4,75m. Navržená konstrukce ploché střechy nebyla zateplená, místo vnějšího odvodnění nové mansardové střechy, bylo zhotoveno kanalizační potrubí na původní atice do vnitřních střešních vpustí (viz foto č. 3). Všechny prostupy plochou střechou byly prodlouženy nad novou střešní rovinu mansardové střechy (alespoň jeden podstatný rozdíl proti příkladu prvnímu, viz foto č. 4).

Obr. 5 Celkový pohled na zkondenzovanou vodní páru na pojistné hydroizolaci

Obr. 5 Celkový pohled na zkondenzovanou vodní páru na pojistné hydroizolaci

Obr. 6 Detail zkondenzované vodní páry na kanalizačním potrubí

Obr. 6 Detail zkondenzované vodní páry na kanalizačním potrubí

Příčiny popisované v úvodu příkladu: v nově vytvořeném půdním prostoru byly vytvořené podmínky pro vysoký nárůst vnitřní relativní vlhkosti vzduchu a vlhkosti dřevěných částí krovu. To způsobil obrovský tepelný únik přes původní střešní plášť (nezateplené jednoplášťové střechy). Dále se jednalo o zvýšený přísun vlhkosti, srážející se na vnější straně kanalizačního plastového potrubí, zvýšený přísun vlhkosti z nezateplených kovových prodloužení odvětrání kuchyní a kanalizace. Zvýšená vlhkost vzduchu pak byla samozřejmě ovlivněna uzavřenými nasávacími otvory na okapu střechy. Vlhkost následně kondenzovala na všech kovových, dřevěných konstrukcích (následkem bylo i vytváření plísní na těchto konstrukcích) a nakonec rovněž na pojistné hydroizolaci, která takové množství nebyla schopna odvětrat, viz foto č. 5, 6, 7 a 8. Vlhkost se samozřejmě projevila i na masivním dřevěném krovu, viz foto č. 9 – byla naměřena nepřiměřeně vysoká hodnota hmotnostní vlhkosti dřeva.

Obr. 7 Detail zkondenzované vodní páry na pojistné hydroizolaci

Obr. 7 Detail zkondenzované vodní páry na pojistné hydroizolaci

Obr. 8 Detail zkondenzované vodní páry na krokvi

Obr. 8 Detail zkondenzované vodní páry na krokvi

Obr. 9 Měření hmotnostní vlhkosti dřeva

Obr. 9 Měření hmotnostní vlhkosti dřeva

Po realizaci navržených opatření – tepelná izolace kruhových prostupů a volně ložená tepelná izolace z minerální nebo skleněné vlny, se výrazné projevy kondenzace a následných problému přestaly projevovat.

Text a foto: Ing. Antonín Parys