Bezpečná práce s azbestem

3. března 2017

Partneři sekce:

Mezi rizikové faktory na staveništi patří práce se stavebními materiály obsahujícími azbest (osinek). V současné době se jedná zejména o činnosti, které jsou spojeny například s udržovacími pracemi, opravami, rekonstrukcemi, likvidací částí konstrukcí nebo dokonce demolicí celých budov. Jako tepelné nebo zvukové izolace se nesmí používat materiály s obsahem azbestu s hustotou menší než 1 g/cm³. Zcela zakázány jsou takové práce, kdy by měl být azbest dodatečně aplikován například nástřikem.

Stavební materiály s azbestem

K původním stavebním materiálům, které mohou obsahovat azbest, patří střešní azbestocementové šablony, tvarovky a vlnité desky. Dále jsou to různé obklady, podhledy a izolační desky. Aplikovaly se rovněž nástřiky na různé povrchy nebo izolace na ocelové konstrukce. Azbest se může objevit v podlahách nebo v obvodových pláštích budov. Z azbestu byly ventilační trouby a hlavice. Známe izolační podložky u elektrické instalace apod.

Přípravné práce

Ke zjištění přítomnosti azbestu lze použít například informace od vlastníka objektu. Pokud takové informace nejsou k dispozici, je třeba, aby materiály, které by mohly azbest obsahovat, byly analyzovány specializovanou laboratoří. Způsob hodnocení je popsán v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou aktinolit, amosit, antofylit, chryzotil, krokydolit a tremolit. Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem zahrnuje ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází. Dále se do hodnocení zahrnuje předpokládaný rozsah práce s azbestem a doba trvání práce s ním.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu veřejného zdraví možnou expozici pracovníků azbestem nejpozději 30 dnů před zahájením prací. Podrobnosti hlášení jsou uvedeny ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Práce s materiály obsahujícími azbest

Pokud není možné kontakt pracovníků s azbestem zcela vyloučit, je třeba ho vždy na maximální možnou míru omezit technickými, technologickými a ostatními opatřeními.

Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu se považují práce, které souvisejí s údržbou na sebe vzájemně nenavazující a krátkodobé, při nichž se pracuje pouze s nedrolivými materiály, práce spojené s odstraňováním nerozrušených a nedrolivých materiálů, v nichž je azbest pevně umístěn v pojivu a práce při „zapouzdřování“ materiálů obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrannými prostředky proti uvolňování azbestu.

Při bouracích pracích je pravděpodobnost kontaktu s azbestem vysoká.

Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí se rovněž považují měření koncentrace azbestu v ovzduší a odběr vzorků materiálů ke stanovení přítomnosti a koncentrace azbestu.
Zaměstnavatel musí vždy zajistit, aby práce s azbestem byly prováděny v kontrolovaných pásmech. Pásma musí být označena a zajištěna takovým způsobem, aby do nich nemohli vstupovat ostatní zaměstnanci stavby.

V těchto dočasných „barácích“ se vyskytuje azbest pokaždé.

Technologický postup pro práci s azbestem musí být zpracován tak, aby se předešlo uvolnění azbestového prachu do ovzduší. Při větším rozsahu prací se provádí v jejich průběhu kontrolní měření a následně analýza koncentrace azbestových vláken v ovzduší.

Stavební materiály obsahující azbest jsou nebezpečné vždy v okamžiku, kdy se z nich mohou začít uvolňovat vlákna. To se stává při jejich řezání, vrtání, broušení, sekání, lámání, rozlamování, rozbíjení apod.
Azbestové výrobky se ve stavbě mohou ponechat a vhodným způsobem zakonzervovat. Tento způsob se používá v případech, kdy je do stavby zabudován bez možnosti přímého přístupu osob a měřením není zjištěna nepřípustná koncentrace.

Potom neexistuje důvod, proč do konstrukce nějakým způsobem zasahovat. Mohou to být například protipožární obklady kovových konstrukcí nebo dosluhující střešní krytina s povrchovým nátěrem, pokud není poškozena. Někde se ještě vyskytují na střechách původní asfaltové pásy s obsahem azbestu. Ty mohou například posloužit při rekonstrukci střechy jako pojistná hydroizolace pod novou vrstvou tepelné izolace a nové hydroizolace. Takže je ve střešním plášti můžeme ponechat.

I v těchto objektech je třeba počítat s výskytem azbestu.

Druhým a pravděpodobně více žádaným způsobem, jak se nepříjemného azbestu ve stavbě zbavit, je jeho vyjmutí. Před odstraňováním azbestu musí být zpracován plán prací. Plán prací musí obsahovat konkrétní metody práce. Například by nemělo chybět upozornění na to, že před manipulací s azbestocementovou střešní krytinou je třeba ji nejdříve nastříkat speciálním přípravkem.

Tady už práce spojené s odstraňováním azbestu probíhají naplno.

Ten „zapouzdří“ azbestová vlákna. Potom se může krytina opatrně rozebrat tak, aby nedošlo k jejímu lámání. Při rozsáhlejším odstraňování azbestu se vytváří oddělené pracoviště vybavené podtlakovou ventilací, filtrací vzduchu a regulovaným vstupem a výstupem pro materiál i pracovníky. Pro pracovníky je připravena následná očista.

Vybavení zaměstnanců

V kontrolovaném pásmu se mohou pohybovat pouze osoby s odpovídajícím pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Běžné polomasky se v tomto případě nemohou používat.
V kontrolovaném pásmu je zakázáno pít, jíst a kouřit. Pro tyto účely musí být vyhrazen zvláštní prostor.
Pro zaměstnance musí být zajištěno sanitární zařízení s ohledem na povahu jejich práce.

Manipulace s vybouraným materiálem

Odpad, který obsahuje azbest, musí být sebrán a ze staveniště nejrychlejším možným způsobem odstraněn. Při rozsáhlém odstraňování azbestu a dalšího vybouraného nekontaminovaného materiálu se postupuje přes materiálovou dekontaminační propust.

Odpad se ukládá do neprodyšně utěsněných obalů. Obaly mají být označeny štítky nebo nápisem s upozorněním, že obsahují azbest. S odpady je třeba nakládat v souladu s požadavky stanovenými v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při nakládání s nimi nebyla do ovzduší uvolněna azbestová vlákna nebo azbestový prach. A dále nesmí dojít k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.

Odpady, které obsahují azbestový prach nebo azbestová vlákna, mohou být ukládány pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny a případně po uložení do skládky ihned zakryty. Provozovatel skládky zajistí, aby se částice azbestu nedostaly do ovzduší.

Ukončení prací

Pokud nejde o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu, zjišťuje se úroveň azbestu v pracovním ovzduší. Po skončení prací spojených s odstraňováním azbestu musí být provedeno kontrolní měření. V dalších stavebních pracích se může pokračovat, pokud se zjistí v pracovním ovzduší hodnota nižší, než je přípustný limit.

Přípustné expoziční limity jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestem je početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 µm (= 0,005 mm), průměru menším než 3 µm (= 0,003 mm) a poměru délky k průměru větším než 3:1 v pracovním prostředí.

Povinnosti zhotovitele

Zaměstnavatel je povinen pravidelně situaci kontrolovat a zajistit, aby byl vliv rizikových faktorů omezen na nejmenší možnou míru.

Zaměstnavatel poskytne pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) podle seznamu, který zpracuje na základě konkrétních podmínek práce a vyhodnocení rizik.
Pokud je vykonávána práce s azbestem, při které může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen na staveništi rozmístit bezpečnostní značky, a seznámit s jejich významem zaměstnance.

Literatura:

(1)   Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
(2)   Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
(3)   Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
(4)   Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(5)   Vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací
(6)   Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
(7)   Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
(8)   archiv autora

TEXT + FOTO: Ing. Kamil Barták, CSc.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 2/2016.