Partneři sekce:
  • Stavmat
  • ČESKOMORAVSKÝ BETON

Stavební materiály neopisují křivku stavební výroby

Stavební materiály neopisují křivku stavební výroby

Problémy stavebnictví zpravidla společně se stavebními společnostmi řeší projektanti a architekti. Méně často dodavatelské firmy a výrobci stavebních materiálů.

Do značné míry je to dáno restrukturalizací firem, které v odvětví působí, jejich specia­lizací a know-how.

Velcí zhotovitelé, dnes většinou zahraniční společnosti, především disponují inženýrskými, obchodními a právními kapacitami, silným řízením finančním a řízením rizik a také finančním zázemím, které jim umožňuje do projektů vstupovat a řádně je dokončovat. Nezřídka taková stavební společnost ani vlastní výrobní kapacity nemá.

Subdodavatelské firmy jsou typicky menší, vybavené specifickými dovednostmi řemeslnými nebo specializovanou technikou. Své kapacity mohou operativně nabízet ke zhotovení specializovaných prací, lhostejno v jakém projektu.
I v době krize stavebnictví, kdy si velké firmy stěžovaly na nedostatek zakázek a ceny, které mnohdy neposkytovaly ani marži, natož zisky, a často nekryly ani náklady na zhotovení zakázky, šéfové malých společností naopak prodlužovali dodací termíny, protože zakázek měli přespříliš.

Velké stavební firmy už delší dobu vyjadřují obavy z toho, že subdodavatelé budou požadovat vyšší ceny, což je něco, co se generálním dodavatelům a zhotovitelům staveb už léta nedaří. A také z toho, zda subdodavatelé budou mít dostatek kapacit ke zhotovení zakázek.

Výrobci stavebních materiálů mohou využívat nejen výhod mobility; většinu materiálů lze dodávat na větší vzdálenosti, dokonce i na vývoz, a vyplatí se to. Pokud neztrácejí kontakt s výzkumem a vývojem, mohou těžit z inovací nebo také ze změn technických norem. Například nový zákon o stavbě energeticky úsporných domů ovlivní výrobu izolačních materiálů apod.

Jedním z příkladů je výroba pěnového polystyrenu. V roce 2007 se ho vyrobilo 48 400 tun. Nejvíce, v roce 2015, to bylo 62 100 tun, loni objem produkce klesl na 57 900 tun. „Pokles českého stavebnictví v roce 2016 je jedním z klíčových faktorů, který negativně ovlivnil loňskou spotřebu pěnového polystyrenu v České republice,“ zdůvodňuje EPS ČR, sdružení výrobců polystyrenu. „Za poklesem stojí zejména zdlouhavé procesy povolování staveb. Oproti Německu nebo Rakousku je v Česku doba povolování staveb více než dvojnásobná. Vliv na nižší spotřebu mají i nevyčerpané peníze krajů z evropských fondů, především z administrativně náročného programu IROP spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj, kde se na zateplování bytových domů mimo Prahu téměř nečerpalo.“

Dalším faktem je, že už více než 80 % bytů v ČR je zatepleno. K podobným účelům slouží zhruba 35 % vyráběného pěnového polystyrenu. Nejčastěji se používá při aplikaci vnějšího kontaktního zateplovacího systému, mezinárodně označovaného zkratkou ETICS. Ten patří v České republice k nejrozšířenějším technologiím zlepšování tepelnětechnických parametrů obvodových plášťů budov. Proti roku 2015 došlo loni k 13,3% poklesu plochy zateplené systémy ETICS, když se na našem území realizovalo 14,3 milionů m2 tímto systémem.

Jiným příkladem může být rozvoj výroby tabulového skla. Snaha o snižování emisí vede k výraznému tlaku na vývoj nových druhů skla, které snižuje energetickou náročnost budov. Vývoj směřuje od surového skla ke sklu s vysokou přidanou hodnotou. Takovým trendem je antibakteriální sklo, které má velkou budoucnost především z pohledu vzrůstajících nároků na ochranu proti bakteriím a provozních ekonomických úspor.

Více dotčeni vývojem stavebnictví se mohou cítit výrobci cementu. Stavební výroba loni klesla proti roku 2015 o 7,6 %. Inženýrské stavitelství, které se zabývá velkými veřejnými projekty, tj. především vodohospodářskými a infrastrukturními stavbami, loni snížilo svou produkci o 16 %. „Spotřeba cementu kopíruje vývoj stavebnictví, i když s určitým časovým posunem. Dopravní stavby, hlavně velké nové projekty (tunel Ejpovice, čistička odpadních vod v Praze-Troji), mají určitě vliv na spotřebu cementu,“ připouští Miroslav Kratochvíl, obchodní ředitel společnosti Lafarge Cement, a. s. „Naopak bychom neměli přeceňovat například probíhající rekonstrukci dálnice D1, kterou všichni intenzivně vnímáme. I když se jedná na většině rekonstruovaných úseků o betonový povrch, je spotřeba cementu v poměru celého trhu v řádu jednotek procent.“

Beton je oblíbeným a nenahraditelným materiálem i v pozemním stavebnictví. To ale stěží vyváží útlum v inženýrských stavbách, kam podle M. Kratochvíla směřuje přibližně 40 % všeho produkovaného cementu. Zatím jedinou pozitivní zprávou v českém stavebnictví je oživení bytové výstavby. „Rezidenční výstavba je sice nezanedbatelný segment trhu, její vliv však nelze přeceňovat,“ hodnotí tuto skutečnost z pohledu perspektiv Lafarge Cement Miroslav Kratochvíl. „Počet nově zahajovaných bytů v bytových objektech sice mírně stoupl, ale při nárůstu o 100 bytových jednotek v průběhu prvního čtvrtletí 2017 se nejedná o nic mimořádného vzhledem k celkovému počtu kolem 6 000 ročně. Ještě v roce 2009 se přitom zahajovala výstavba více než 11 000 bytů v bytových domech. Problémy s novou výstavbou má kvůli složitému a komplikovanému způsobu přípravy a schvalování především Praha, kde poptávka výrazně převyšuje nabídku. Přitom ještě v roce 2015 připadalo na Prahu téměř 60 % nově zahajovaných bytů v rámci celé ČR.“

V roce 2015, kdy stavebnictví zvýšilo svou produkci o 5,5 %, ceny stavebních prací stouply o 1,2 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,4 %, tedy podobně jako ceny výrobců v celém průmyslu. Loni, kdy se stavební výroba hluboko propadala, ceny stavebních prací byly dle odhadu ČSÚ meziročně vyšší o 1,1 % a ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly v průměru za celý minulý rok o 1,1 %. Ceny průmyslových výrobců se nížily o 3,3 %.

Text: Jan Tesař
Foto: isifa/shutterstock

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 5/2017.