Připojovací spáry otvorových výplní

Pojmem připojovací spára otvorových výplní je klasifikován prostor, který se vyskytuje v minimálním množství desítek metrů na obvodovém plášti každé budovy mezi zdivem a konstrukcemi, jako jsou okna, dveře, prosklené fasády či střešní světlíky.

Připojovací spára je prostor, který by měl dosahovat podobných tepelně izolačních vlastností a trvanlivosti jako okolní přilehlé konstrukce, a to podle požadavků určené normy ČSN 73 05 40-2 (prováděcí vyhláškou č. 291/2001 Sb. zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb.).

Navíc od 1. ledna 2009 začne platit novela zákona 406/2000 Sb. To mimo jiné pro stavebníky znamená, že budou muset prokazatelně realizovat opatření v oblasti snižování energetické náročnosti staveb u většiny nově vybudovaných budov a také při větších změnách budov existujících. Základními ukazateli pro hodnocení energetické náročnosti jsou tepelné a tepelnětechnické vlastnosti konstrukcí a parametry provozu technického zařízení budov. Splnění požadavků bude dokládáno předložením průkazu energetické náročnosti budovy. Proto lze předpokládat, že bude kladen stále větší důraz na trvanlivé a kvalitní provedení detailů napojení konstrukcí, které při jejich podcenění budou zhoršovat celkové charakteristiky budovy, a tedy i její bonitu.

Na mnoha stavbách bohužel stále převládá řešení, kdy je spára pouze zapěněna polyuretanovou pěnou a zaomítána zvenku i zevnitř. Přestože suchá polyuretanová pěna dobře tepelně izoluje, je stále řadou stavebníků chápána jako dostatečné a účinné vyplnění spáry. Opak je však pravdou. Nechráněný tepelný izolant vůči působení povětrnosti a vzdušné vlhkosti totiž z interiéru nekontrolovatelně zvyšuje svoji vlhkost, a tedy i svoji tepelnou vodivost. Ta společně s nízkými teplotami v zimním období bývá startovacím mechanizmem degradačních procesů materiálů a příčinou vedoucí ke snížení celkové životnosti detailu a jeho selhání. Jestliže je některá z funkcí těsnění připojovací spáry narušena, vznikají tepelné mosty, praskliny v omítce, zvyšuje se netěsnost spáry, vznikají plísně a v neposlední řadě se zvýší prostup zvuku detailem. Toto vše může nastat u spár mezi konstrukcemi otvorových výplní z hliníku, PVC, dřeva a přilehlým ostěním.

Návrh řešení, výběr produktů, zvážení proveditelnosti a koordinace prací subjektů je nutností z hlediska vytvoření kvalitního stavebního díla. To platí ve zvýšené míře i pro vytvoření dlouhodobě funkčního napojení jednotlivých konstrukcí. Kvůli řadě rozličných faktorů, působících na obvodový plášť budovy i na jeho spáry, je třeba vždy důkladně zvážit výběr vhodných materiálů. Velmi důležité bývá provedení detailní projektové dokumentace. Ta, pokud je až do fáze provedení detailů důkladně vypracována, přispívá významnou měrou k zajištění optimalizace průběhu výstavby. V případě, že má kdokoli z účastníků výstavby pochybnosti o srozumitelnosti dostupných informací a detailů, je vhodná konzultace s odborníky.

Obecně lze jako těsnicí materiál použít vybrané vhodné tmely, prefabrikované provazy, pruhy, fólie, lepicí pásky nebo speciální profily. Neprodyšné, vodě a povětrnosti odolné pásky či fólie se mohou skládat například z plastů, hliníku, eleastomerů, živičného materiálu a jejich různých kombinací s ověřenou těsností. Materiály s tepelně­izolačními vlastnostmi jako například PUR pěny či minerální vata jsou schopny jen omezeně kompenzovat dilataci stavebních prvků a nejsou dostatečným řešením detailu připojovací spáry.

Nejvýhodnější bývá vrstvení několika materiálů ve spáře, které ve vzájemné interakci udrží spáru zcela v suchu a funkční. Zpravidla je neprodyšná vrstva uspořádána na interiérové straně izolační roviny, kdy je tímto opatřením zamezeno proudění vzduchu do konstrukce či spoje. Na exteriérové straně jsou naopak umístěny materiály vysoce prodyšné, avšak odolné vůči průniku náporového deště.

Styky a spoje musejí být utěsněny účinný­mi těsnicími materiály s požadovanou život­ností odolávající vlivu povětrnosti, dilatačním pohybům a objemovým změnám. Kvůli ochraně proti prostupu vodních par a nebez­pečí kondenzace vodní páry v konstrukci je výhodné, jestliže jsou vrstvy v konstrukci řazeny takovým způsobem, aby se velikost součinu tepelné vodivosti a faktoru difuzního odporu jednotlivých vrstev směrem od vnitřního povrchu (od interiéru) postupně snižovala. Může při takto uspořádaném detailu snadno docházet k žádoucímu odvětrání spáry. To však neplatí pro všechny materiály na trhu. Těsnicí fólie s variabilní hodnotou těsnosti vůči průniku vodních par je možno aplikovat jako vnější i vnitřní uzávěr strany spáry. Mimo jiné snižují nároky na zdatnost prováděcích firem a usnadňují plánování detailů.

Hydroizolace. Tvoří primární ochranu proti dešťovému zatékání vody do spáry při působení povětrnostních vlivů. Materiály by měly být navíc vysoce difuzně propustné, aby bylo umožněno dobré odvětrání připojovací spáry, v níž může docházet ke vzniku kondenzátu.

Tepelná izolace. Prostor mezi okenním rámem a zdí by měl být vyplněn kvalitním tepelně- a zvukověizolačním materiálem.

Je vhodné vyžadovat osvědčení a záruky od prováděcích firem výrobců materiálů. Bývá pravidlem, že renomované firmy a výrobci otvorových výplní na našem trhu jsou schopni doložit a zaručit kvalitu svého díla.