Chystáme se na základy domu
Partneři sekce:
První velkou prací na budoucím domě jsou pro svépomocné stavebníky základy. Jde o konstrukci poměrně složitou, nicméně její zvládnutí reálné je.
Před samotnou stavbou je potřeba provést sejmutí úrodné půdy, tj. ornice pod stavbou. Pro tento krok je nutný bagr a nákladní auto, a to i pokud hodláte uložit ornici na svém pozemku. Bagr nemůže s každou lžicí přejíždět sem a tam. Plochu skrývky stačí vyznačit čtyřmi kolíky, pokud je půdorys čtyřhran, přičemž na každou stranu se doporučuje přidat asi metr.
Následuje zaměření polohy budoucího domu, která je zakreslena v situačním plánu s vyznačením vzdálenosti od hranice pozemku. Tu je nutno dodržet, aby v budoucnu nevznikly problémy se stavebním úřadem a sousedy. Současná norma uvádí 3,5 m od hranice pozemku, v určitých případech to mohou být 2 m, přičemž větší vzdálenost nikomu vadit nebude.
A jak na zaměření? Na několika místech vyměřte polohu jedné stěny vzhledem k hranici pozemku. Poté mezi vzniklými body natáhněte provázek – v ideálním případě budou všechny body v jedné linii. Poté se stejným způsobem vynese stěna kolmá. V místě, kde se provázky protnou, bude roh domu. Nyní je nutné překontrolovat kolmost stran, a to pomocí Pythagorovy věty. Na jedné straně odměřte 4 m, na druhé 3 m a vzdálenost mezi těmito body musí být 5 m. Pokud tomu tak není, nejsou stěny na sebe kolmé a je potřeba je upravit tak, aby byly. Teprve pak je možno vynést rovnoběžné stěny. Pomocí Pythagorovy věty na závěr spočítejte úhlopříčku celého půdorysu a zkontrolujte měřením, zda souhlasí. Pokud vše sedí, je vyměřeno.
Základní obvod je vynesen a pokračuje se vyměřováním jednotlivých pasů. Doporučuje se na tento úkol připravit tím, že v půdorysu základů si od jednoho rohu si spočítáte všechny vzdálenosti. Pak stačí pouze natáhnout pásmo a zapichovat jednotlivé značky na příslušných vzdálenostech. Vždy měřte z jednoho rohu, aby nedošlo k chybě! Ve finále se zapíchané značky pouze spojí provázky a půdorys základů je přenesen do reálu.
Bagrista ovšem nemůže kopat podle provázků, protože by je potrhal. Místo toho se jednotlivé pasy na povrchu vyznačí vápnem, světlým pískem, kamínky nebo se nastříkají sprejem. S vlastním kopáním je dobré počkat na hezké počasí, za mokra se zemina sesouvá a padá do výkopů. Pokud pak ještě před betonáží pasů zaprší, může být v základových rýhách voda, která se jen těžko dostává ven.
Jakmile jsou základy vyhrabány, je čas položit zemnící pásku. V protilehlých rozích a místě rozvaděče se zemnící vodič vytáhne nad úroveň terénu. Nezapomeňte také udělat prostupy, tj. vynechat v základech díry, kterými v budoucnu půjde hlavní přívod elektřiny, hlavní přívod vody, plynu a kanalizace! Jejich poloha je vyznačena v příslušných projektech. Bednění těchto prostupů je potřeba v základech dobře ukotvit, aby tlakem betonu neuplavalo.
Pokud to terén dovolí, objednejte si k betonu čerpadlo. S ním na betonování stačí jeden pracovník a za pár minut je hotovo. Bez čerpadla to znamená několik lidí, kteří budou beton rozhrnovat. Do čerstvého betonu se pak po metru napíchají ocelové pruty, pokud na ně bude navazovat ztracené bednění z dutých tvarovek zalévaných betonem. Pro bednění pro betonáž základové desky lze ale použít i klasické dřevěné bednění, to však může ujet či se pod tlakem betonu prohnout.
Následně je třeba plochu pod budoucí základovou deskou (vymezenou bedněním) zavozit. Lze k tomu použít materiál vyhloubený ze základových pasů, případně bourané cihly, beton, části panelů, výsyvku z lomu nebo jiný odpad. Poslední vrstvou bude makadam nebo jiné kamenivo a vše se musí řádně uhutnit. Pak lze vyhloubit rýhy pro vodu, kanalizaci a elektro. Do nich se nasype písek, položí se potrubí, obsype se a zasype. Nezapomeňte také natahat veškeré elektro mimo dům!
Dalším krokem je položení výztuže základové desky. K tomu slouží kari sítě, které se kladou s přesahem přes sebe, svazují se dráty a podkládají se kameny, aby neležely na zásypu. Pak už nastupuje betonáž. Opět je vhodné použít čerpadlo, což je jednoznačně nejrychlejší postup – během patnácti minut je bednění zalité. Pro ruční míchání betonu je nutné počítat s tím, že v celkovém součtu půjde o desítky kubíků betonu! Beton v bednění se hutní hráběmi nebo lépe ponorným vibrátorem. Hutněný beton má daleko vyšší pevnost, avšak i bez něj je pevnost betonu z mixu víc než dostatečná. Beton se obvykle po ploše roztahuje hráběmi, i když s menší námahou jej lze hrnout i nohama. Když je vrstva betonu rovnoměrná, uhladí se vibrační latí.
Marie Urbancová
Foto: David Spilka (www.domeceksnu.cz)
