Inženýrské stavby

Příspěvek informuje o případu skalního řícení, které se událo na území Severní Moravy. Tento případ byl detailně zmapován a posouzen z hlediska míry rizika skalního řícení a také byla navržena adekvátní sanační opatření.

Česká republika má z hlediska rozlohy svého území jednu z nejhustších dopravních sítí v Evropě, zejména pak železniční a silniční, které jsou z pohledu hustoty srovnatelné s dalšími vyspělými státy EU, jako jsou Belgie nebo Lucembursko. Bohužel kvalitativní stránka dopravní sítě České republiky poněkud zaostává a momentální ekonomicky nepříznivá situace, přetrvávající již od roku 2009, k tomu nikterak nepřispívá [1]. Stav posledních pěti let má v konečném důsledku poměrně negativní a zásadní dopady na celkovou dopravní politiku včetně té regionální.

Pardubice se první týden v září opět promění v mekku dopravy. Uskuteční se tu třináctý ročník mezinárodního Silničního veletrhu, kterému tradičně předchází Dopravní konference. Záštitu nad dvoudenním setkáním odborníkům v oblasti dopravy a silničního hospodářství převzali hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek.

Vedení státu New York se rozhodlo vydat až 47 milionů dolarů (přes 971 milionů korun) na vybudování bezpečnostního oplocení u mostu George Washingtona, který spojuje město New York se státem New Jersey a stal se oblíbeným místem sebevrahů. Sdělil to mluvčí úřadů Ron Marsico. Ke stejném kroku úřady nedávno přistoupily i u mostu Golden Gate v San Francisku.

U Hradce Králové včera slavnostně začala dostavba dosud chybějícího 2,5 kilometru dlouhého úseku dálnice D11. Stavební práce za 1,1 miliardy korun by měly být dokončené v srpnu 2017. Stavba dálnice před H. Králové stála od roku 2006 kvůli nevykoupeným pozemkům, návrat stavbařů zdržela i jednání se stavební firmou.

Technologie recyklace konstrukčních vrstev vozovek za studena je moderní a progresivní technologií dopravního stavitelství, která výrazně pomáhá zlepšit stav silnic v České republice. Tuto technologii můžeme dále rozlišovat podle způsobu výroby recyklované směsi, a to na místě, nebo v míchacím centru. V tomto článku se zaměříme na první variantu, tedy na recyklaci na místě.

Most na pilotách v hloubce až 37 metrů nebo nejdelší dálniční most v ČR jsou jen některými raritami nejnovějšího úseku dálnice D3. Pětadvacetikilometrová trasa vedoucí typickou jihočeskou krajinou, přes potoky, řeky a rybníky, slaví první rok od uvedení do provozu. Úsek z Tábora do Veselí nad Lužnicí lemovaný travnatými úbočími, zelenými svodidly a místy i zelenými protihlukovými stěnami prodloužil původně provozovanou část na více než dvojnásobek. Roční zatížení prověřilo mimo jiné kvalitu použitých betonů.

Znalost hodnoty mechanického napětí v závěsech či předpjatých prvcích mostních konstrukcí je významným údajem pro zajištění jejich správné funkce a bezpečného provozu. Tyto údaje jsou důležité jak ve fázi výstavby mostní konstrukce, kdy umožňují kontrolu hodnot předepsaných či předpokládaných projektantem, tak po dobu celé životnosti konstrukce, zejména s ohledem na eventuální krizové události, jako jsou havárie, vichřice, povodně, půdní sesuvy a podobně.

Společnost Gebr. Ostendorf - OSMA zpracování plastů, s.r.o., je největším českým výrobcem plastových potrubních systémů pro domovní a venkovní kanalizaci.

Od roku 1972 je ve výstavbě slovenská dálnice D1 spojující Bratislavu a ukrajinský hraniční přechod Záhor. V současné době je ve výstavbě několik úseků, například Fričovce – Svinia s délkou 11,2 kilometru a Jánovce – Jablonov s délkou 18,5 km. Jen mezi těmito místy je použito bednění na čtyři mosty s celkovou délkou přes půl kilometru.

Konstrukce z vyztužených zemin jsou dnes již běžně využívaným řešením, a to z více důvodů v závislosti na konkrétních podmínkách. Prakticky vždy se ovšem jedná o úspěšnou cenovou alternativu k tradičně používaným konstrukcím opěrných stěn ze železobetonu nebo tížným opěrným stěnám. V mostním stavitelství jsou konstrukce z vyztužené zeminy hojně používané zejména pro mostní křídla, opěry nebo nájezdy.

Dějiny pražského metra sahají až do 19. století, kdy se začalo hovořit o potřebě podzemní dráhy. Další plány vznikaly za první republiky a počátkem druhé světové války již probíhaly přípravné práce. Válka ovšem stavbu ukončila a myšlenka opět ožila až v 60. letech 20. století, kdy se počítalo nejprve se stavbou podpovrchové tramvaje. Projekt byl však změněn na metro nezávislé na tramvajích.

Gebr. Ostendorf - OSMA zpracování plastů, s. r. o. je největším výrobcem plastových potrubních systémů v České republice. Dodává na trh komplexní systém kvalitní kanalizace a potrubí z plastu. Značka OSMA je symbolem dokonalé symbiózy výroby, kontroly jakosti, obchodu, logistiky, marketingu a poradenství. Zázemí nadnárodní společnosti firmě umožňuje poskytovat klientům špičkové technologie a produkty spojené s vysokou kvalitou navazujících služeb.

Projekční práce na stavbě silnice I/11 Mokré Lazce byly zahájeny koncem roku 2008, samotné stavební práce pak začátkem roku 2009. Do konce roku 2010, kdy byla stavba v rámci vládních úsporných opatření pozastavena, se na největších mostních objektech stavby SO 206 a SO 207 podařilo částečně zrealizovat spodní stavbu.

Probíhající změny klimatu v několika posledních letech a následné dopady včetně doprovodných jevů z tohoto vyvstávajících vytvářejí zásadní tlak na nutnost reagovat z hlediska současné environmentální politiky. Přestože změny v klimatickém systému naší planety probíhají neustále a de facto od té doby, co planeta vznikla, aktuální vědecké poznatky potvrzují, že v současné době jednotlivé změny probíhají mnohem rychleji než v minulosti. Dokonce lze konstatovat, že i občané jednotlivých států ve věkovém průměru 40 a více let zaznamenávají oproti dobám minulým jiné počasí, než na které byli zvyklí.