Inženýrské stavby

Mosty překonávají překážky, jež by bez nich byly překonatelné jen velmi obtížně nebo vůbec. Mosty jsou dopravní stavby, vedou cestu, železniční dráhu nebo vodní tok. Ale zároveň v sobě nesou technické a architektonické dědictví.

Území před vlakovým nádražím v Pardubicích se svojí památkově chráněnou funkcionalistickou budovou od Karla Řepy, Karla Kalvody a Karla Dandy je významným dopravním uzlem nadregionálního formátu. Uzel zároveň plní funkci jedné ze vstupních bran do města. Návrhu jeho nejnovější podoby se chopili architekti ze studia Med Pavlík.

Jeden ze zákazníků firmy CAD Studio, ostravská společnost SHB a.s., používá BIM software Autodesk pro projektování liniových staveb. Navrhli již tak přes 100 km nových dálnic a nespočet kilometrů krajských silnic a místních komunikací.

Mimoúrovňová křižovatka pro I/62 Rozbělesy v Děčíně je součástí průtahu městem. Výrazně tak usnadní dopravu v tomto vytíženém městě i obslužnost přilehlé průmyslové zóny. Most o délce 228,8 metrů a šířce 11,6 metrů je realizován jako monolitická stavba, kterou zajišťuje společnost SaM silnice a mosty. Dodavatelem bednicích systémů nutných pro realizaci je společnost Česká Doka. 

Bezpečnost drážního provozu, a tedy i otázka bezpečnosti na přejezdech, je jednou z hlavních priorit Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Neúprosné statistiky nehod a tragické následky střetů silničních vozidel s vlaky na přejezdech si vyžadují další technická zajištění jako detektory překážek, inteligentní kamerové systémy nebo v ideálním případě nahrazení úrovňového křížení mimoúrovňovým.

Společnost OSMA, která je největším výrobcem plastových potrubních systémů v ČR, dokončila tvorbu kompletní knihovny 3D a 2D modelů pro AutoCAD a dává jí k dispozici projektantům a architektům.

Úsek dálnice D1 Hubová–Ivachnová je situován v okolí města Ružomberok a bude tvořit jeho obchvat. Článek se věnuje čtyřem mostním konstrukcím projektovaným společností SHP, které kombinují atypický přístup k řešení nosné konstrukce a spodní stavby. 

Sanace pylonů rotterdamského mostu Willem byla velkou výzvou pro montáž lešení. Návrh firmy PERI, který byl připraven přesně podle projektu, sestával ze dvou systémů, jež bylo možné téměř plynule vzájemně kombinovat – z lešení PERI UP a stavebnice pro inženýrské stavby VARIOKIT.

V průběhu roku 2017 byla provedena celková rekonstrukce mostu ev. č. 55 – 026 A v Otrokovicích. Důvodem byla nefunkční izolační vrstva, která vedla k postupné degradaci konstrukcí spodní stavby (úložných prahů), konstrukcí říms a výrazně zvyšovala riziko poškození předpjatých nosníků mostovky.

Vrtná a pilotovací souprava Liebherr LB 24 byla nasazena na dostavbě dálnice D8 u Prackovic. 

Financování dopravní infrastruktury v České republice je zajišťováno zejména z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a procesně je upraveno zákonem č. 104/2000 Sb. v aktuálním znění. Rozpočet je projednán vládou ČR a výsledně schvalován Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

Závratný rozvoj nových technologií nám v současné době umožnuje stále dokonalejší zachycení skutečného stavu konstrukcí. Je až nepředstavitelné, jaké možnosti se nám otevírají. Tento jev je možné sledovat v každé oblasti, a to nejen ve stavebnictví. Od diagnostiky staveb a konstrukcí, geotechniky, geofyziky až po geodetické práce se čím dál častěji používá technologie 3D laserového skenování (3D laser scanning). 

Na úseku Dálnice D1 Hubová–Ivachnová byly navrženy různé typy nosných konstrukcí a také bylo využito několik mostních technologií. Tomu odpovídala i různá specifika instalace předpínacího systému u každého jednotlivého mostu. V článku se věnujeme pěti z nich.

Most Queensferry Crossing je mostní inženýrskou ikonou 21. století. Je to nejvyšší most ve Velké Británii a nejdelší světový zavěšený most se třemi pylony. Na spojnici Edinburghu se severním Skotskem stojí hrdě vedle svých slavných sousedů – světoznámého železničního a silničního mostu přes ústí řeky Forth.

V rámci projekční přípravy pro ukládání vedlejších energetických produktů (VEP) do oblastí výsypek byla řešena otázka prokázání minimálního množství zbytkových (průsakových) vod z plaveného stabilizátu. Proto byl v prostředí výsypky proveden experiment in situ. Zkušební kazeta byla osazena jednotlivými prvky monitoringu a pomocí hrázek rozdělena do dílčích zkušebních polí, zatěsněných v různých variantách. Ukládání stabilizátu probíhalo pomocí řízeného plavení systémem GEHO.