Studentské lávky v Krkonoších

Navrhli a postavili je studenti, ale snesou srovnání s profesionálními stavbami. Díky spolupráci Správy Krkonošského národního parku a Ústavu navrhování II Fakulty architektury ČVUT vyrostlo v tomto přírodním prostředí celkem pět lávek, po kterých se od podzimu mohou projít první návštěvníci.

„Lávky pro KRNAP byly po úspěchu v mezinárodní soutěži Solar Decathlon druhým velkým design-build projektem našeho ústavu. Chtěli jsme nabídnout studentům alternativu k převažující tradiční výuce, aby mohli dotáhnout návrhy na papíře do reálné stavby,“ vzpomíná na začátek projektu v roce 2017 vedoucí ústavu Dalibor Hlaváček.

Dvě lávky s lavičkami leží na Klínové cestě, konstrukce ve formě příhradového nosníku překonává Medvědí potok, nedaleko Hrnčířských bud se nachází lávka ve tvaru trojúhelníku a pěším i autům slouží mostek v Eliščině údolí.

Práce na území Krkonošského národního parku postavila před studenty řadu výzev. Museli lávky vymyslet tak, aby byly demontovatelné a s jednotlivými prvky se dalo snadno manipulovat i bez použití těžké techniky. Některé lávky se nacházejí v lavinových oblastech, kde jejich tvar i konstrukční řešení musejí odolávat velkému množství sněhu.

Pro volbu materiálu byly klíčové extrémní klimatické podmínky. Autoři lávky přes Hlubokou strouhu proto zvolili povětrnostně odolnou ocel Corten a absolvovali svářečský kurz, aby sami byli schopni vyrobit pochozí rošty. Tvar této studentské stavby vychází z terénní konfigurace žlabu a z pohybu návštěvníků, k údolí se potom obrací do lávky zasazená lavička.

Autoři lávky přes Hlubokou strouhu zvolili povětrnostně odolnou ocel Corten a absolvovali svářečský kurz aby sami byli schopni vyrobit pochozí rošty.
Lávka přes Hlubokou strouhu |

Lávka na Medvědím potoce se nachází na turistické, cyklistické i běžkařské trase přímo spojující východ se západem Krkonoš. Jednoduchá, ale výrazná dřevěná příhradová konstrukce překlenuje úžlabí Medvědího dolu ve výšce 1020 m n. m.

Zajímavý je také mostek přes Černou strouhu. Konstrukce v lavinové oblasti kopíruje terén a přirozeně se stáčí ve směru stezky. Dva hlavní nosníky překonávají sedmimetrový rozpon a přirozeně propojují dvě různé výškové úrovně. Po horní linii vnějšího nosníku probíhá lavička, ze které je výhled do údolí.

Lávka přes Černou strouhu dva hlavní nosníky překonávají sedmimetrový rozpon a přirozeně propojují dvě různé výškové úrovně.
Lávka přes Černou strouhu |

Můstek v Eliščině údolí nedaleko Rennerových bud je navržen tak, aby jej bylo možné překonat autem. V principu robustním a těžkým konstrukčním prvkům se studenti vyhnuli tak, že nosnou konstrukci složili z více kratších dřevěných trámů, se kterými mohli lépe manipulovat. Návrh také omezuje velké plochy, na kterých by se mohla držet voda. Autoři zvolili tradiční místní materiál dřevo, spojovací prvky jsou kvůli zvýšení odolnosti ocelové.

Lávka přes Čistou u Hrnčířských bud je umístěna v úzké rokli a v ostré zatáčce. Její prostorově výrazná forma je tvořena sedmi dřevěnými rovnoramennými trojúhelníky, které jsou propojeny ocelovými prvky a vznášejí se díky ocelovým táhlům. Do této základní konstrukční schránky je vložený „běhoun“ lávky z fošen. Ten, kdo konstrukcí lávky prochází, může prozkoumat každý detail a dotknout se jednotlivých prvků.

„Subtilnost konstrukce lávky u Hrnčířských bud se zrodila díky inspirativní spolupráci se statikem Trojského mostu Ing. Vladimírem Janatou,“ popisuje vedoucí jednoho z ateliérů a koordinátorka projektu Hana Seho.

Lávka přes Čistou její prostorově výrazná forma je tvořena sedmi dřevěnými rovnoramennými trojúhelníky které jsou propojeny ocelovými prvky a vznášejí se díky ocelovým táhlům.
Lávka přes Čistou |

Na návrzích začali studenti pracovat v říjnu 2018, stavba pak probíhala za asistence profesionálů, inženýrů i řemeslníků, v lednu 2018 přímo před budovou Fakulty architektury ČVUT. V červenci 2019 instalovali pracovníci KRNAP lávky na finální místa v horách.

Před osazením museli odstranit původní dosluhující mostky a upravit terén. Nejnáročnější příprava byla u Rennerova potoka v Eliščině údolí, kde bylo třeba opravit a z místního kamene vyskládat pilíře, do kterých je lávka ukotvena. Zato ji sem bylo možné dovézt a osadit pomocí jeřábu. Ostatní lávky v odlehlých lokalitách se na místa dopravovaly ručně na podvozku, přesto jejich instalace nezabrala víc než 14 dní.

Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného je spolupráce se studenty architektury oboustranně přínosná: „Mladí lidé jsou otevření netradičním řešením a přicházejí s návrhy, které mohou být zajímavé i pro běžné návštěvníky hor. Zároveň se mohou podílet na tvorbě něčeho skutečného a užitečného.“

TEXT: RED
FOTO: MARTIN ČENĚK

RubrikyArchitektura, MostyŠtítky