Dřevo je tradiční materiál používaný na stavbách od nepaměti. V současnosti se dostává opět stále více do popředí, moderním stavbám dodává šmrnc, dělá je pocitově příjemnějšími, útulnějšími. Dřevo, které zůstává ve stavbě zabudované, je potřebné správně ošetřit. O tom, na co si dát pozor při realizaci stavby s použitím dřevěných konstrukcí, jsme si promluvili s Pavlínou Hozovou, produktovou manažerkou firmy Fungi.
Letos v červnu se ve francouzském Épinalu konal 9. ročník již etablované akce nazvané Les Défis du Bois - workshopu pro odborníky a studenty z řad architektů a stavebních a dřevařských inženýrů. Cílem akce je seznámit studenty i veřejnost s možnostmi využití dřeva pro stavby, s jeho výhodami i nevýhodami i s jeho krásou.
Ve stavebnictví se stává stále naléhavějším požadavkem ekonomika provozu a energetická účinnost staveb. To vyplývá jak z nutnosti vyhovět předpisům opírajícím se o snižování nároků na zdroje energie, tak i z potřeby zajištění klidné budoucnosti majitelů a uživatelů nemovitostí s menší závislostí na zdrojích. Rovněž ve finančním vyjádření to je jasné – i v budoucnosti se dá očekávat plíživé zdražování nakupované energie. Když se pak podíváme do normy Tepelná ochrana budov (ČSN 73 0540, část 2) na doporučené hodnoty tepelných vlastností jednotlivých stavebních konstrukcí a na směrnici EPBD II, která určuje další výhled a vývoj těchto parametrů, dostaneme se do situace, kdy si mnozí individuální investoři a majitelé rodinných a činžovních domů nemusí vědět rady, co dělat a jak dál.
Mezi základní opatření pro snížení spotřeby energie na vytápění patří zateplení stavebního objektu. Účinnost tohoto opatření závisí na typu a tloušťce tepelné izolace. Mezi nejčastější izolanty patří pěnový expandovaný polystyren a minerální vlna. Na trhu jsou však dostupné i jiné alternativní materiály, které z hlediska tepelněizolačních vlastností za těmi tradičními ničím nezaostávají.
Téma: Konstrukční řešení a stavební detaily Přijměte pozvání na sedmý ročník konference Dřevostavby v praxi. Odborná akce se bude konat ve dnech 31. října – 1. listopadu 2013 v hotelu Skalský dvůr u Bystřice nad Pernštejnem.
V Podzámecké zahradě, jedné z trojice kroměřížských památek UNESCO, vyrostl soubor tří dřevostaveb pro zahradnické zázemí. Jeho uspořádání interpretující tradiční hospodářský dvůr a skromné měřítko umožnilo oproti původnímu komplexu zvětšit plochu zahrady. Tato trojice je součástí rozsáhlého projektu Národního centra zahradní kultury za téměř 336 mil. korun.
Zdůvodnění poroty: Získal cenu Architekt roku za svoje morální kvality a za vysokou úroveň své celé architektonické tvorby. Spojení těchto dvou kvalit je výjimečné nejen na poli české architektury, ale i v historických souvislostech. Architekt Antonín Novák, mimořádně nadaný a vzdělaný tvůrce s velkým kulturním přehledem a intelektuálním nadhledem dokázal ve své životní profesionální dráze rozvinout svůj talent do čisté podoby s jasným rukopisem. Jeho stavby jsou minimalistické a sofistikovaně propracované do půvabné symbiózy se svým přírodním rámcem. Příkladnými jsou jeho realizace v Kroměříži z posledního období. Jako člověk je přející a otevřený všemu novému, přesahujícímu rámec disciplíny architektury. Působí jako pedagog na Fakultě architektury a umění v Liberci, kde právě vztahem architektury a ekologie v pravém slova smyslu formuje ze svých studentů naši budoucnost.
Vloni v Berlíně vyrostly dva sedmipatrové bytové domy, jejichž průčelí bylo zhotoveno z prvků dřevěné rámové konstrukce. Použití dřeva u tak vysokých domů bylo možné díky obložení sádrovláknitými deskami s účinnou požární ochranou. Projekt tak dokazuje neudržitelnost tuzemských bariér, kladených výškovým dřevostavbám.
Dodnes jsou dřevostavby jen zřídka vyšší, než čtyři patra. Hlavním důvodem, proč u vyšších budov nad dřevem vítězí beton a ocel, je výše nákladů. Architekt Michael Green z ateliéru MGA je ale přesvědčen, že moderní materiály ze dřeva dokážou nejen konkurovat svou cenou, ale oproti běžně užívaným materiálům mají i výrazně lepší vlastnosti. Sám věří, že dřevo představuje budoucnost výstavby výškových budov a projektuje dřevěný mrakodrap o třiceti patrech ve Vancouveru.
V hustě zalesněné části města Le Grande Motte na jihu Francie vznikly nové kanceláře technické správy města. Vysoké denní teploty zde na pobřeží středozemního moře vedly architekty k hledání takového řešení, které by omezilo nároky na umělé chlazení interiéru. Výsledkem je elegantní dřevostavba, která dokonale zapadá do okolního prostředí a chrání zaměstnance před ostrými slunečními paprsky.
Během června a července vyrostl před novou budovou ČVUT v Praze nový dům. Projekt AIR HOUSE, který se zde dočasně doslova zabydlel, je soutěžní stavbou, se kterou se interdisciplinární tým ČVUT zapojil do klání Solar Decathlon 2013.
Při projektování novostavby či rozsáhlejší rekonstrukce rodinného domu se zároveň musíme rozhodnout, jak a čím topit. Jestliže chceme moderní ekologické vytápění nebo přitápění dřevem, je nutno si zároveň ujasnit, kam kotel a další příslušenství umístíme. Kotel většinou umisťujeme do speciální místnosti – kotelny. Ovšem klasická kotelna vždy navýší rozpočet na stavbu o nezanedbatelnou částku. Existuje lepší řešení?
Stále častěji se Česká republika potýká s ničivými povodněmi. Přesto se stále najde mnoho investorů, kteří při stavbě ignorují veškeré normy výstavby v záplavových oblastech a povodně pak na jejich majetku zanechají velké škody. Bohužel ani dodržení všech pravidel pro výstavbu v záplavových oblastech vám nezajistí naprosté bezpečí, takže je nutné kalkulovat s možností povodně. Jaké dřevostavby povodním lépe odolávají a jak dřevostavbu ošetřit po zásahu velkou vodou?
Zkušebna CSI ve Zlíně přednedávnem potvrdila vysokou vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost nového produktu Fermacell Silentio. Laicky to znamená, že s materiály Fermacell Silentio jsou stropy dřevostaveb téměř bezhlučné.
Pod pojmem dřevostavba si nejčastěji vybavíme rodinný dům. Z tradičních sendvičových panelů se ale hojně staví i objekty z oblasti občanské výstavby. Nyní v Anglii rostou dvě čtyřpatrové budovy, do kterých se v průběhu tohoto roku nastěhují studenti univerzity v Oxfordu. Panely pro tuto stavbu se vyrábějí v Plané nad Lužnicí, závodě společnosti ELK.
