Uhlíkové úspory velkých dřevostaveb. Jak dřevo pomáhá se získáním zelených certifikací?

Environmentální certifikace jsou nezávislé a dobrovolné hodnotící nástroje, které kladou za cíl posouvat celosvětově komerční trh stavebnictví směrem k větší udržitelnosti. Pro jejich získání hraje významnou roli také uplatnění dřeva, a to díky nižší uhlíkové stopě i pozitivnímu vlivu na psychickou stránku uživatelů dřevostaveb. Publikujeme článek platformy Perspektiv Research, která se zaměřuje na téma vícepodlažních dřevostaveb v českém kontextu.

Environmentální certifikace hodnotí budovy nebo urbanistické celky v několika kategoriích, od energetické efektivity, přes udržitelné materiály, hospodaření s vodou nebo zdravé vnitřní prostředí, až po vhodné umístění budovy a její návaznost na okolí.

V českém prostředí se mezi certifikacemi nejčastěji objevují americký LEED a jeho britský ekvivalent BREEAM, existují však i další schémata jako český SBToolCZ vycházející z české legislativy, nebo certifikát WELL zaměřující se na zdraví a psychickou pohodu uživatel budov.

Motivace k certifikacím

Stále větší zájem o certifikace budov v Česku pramení především z požadavků zahraničních investorů nebo mateřských společností firem, které mají své sídlo v daných budovách. Co vede firmy k jejich vyžadování? Jedná se o otázku prestiže, návaznost na firemní ESG strategie a deklarování svého postoje vůči životnímu prostředí.

Certifikace jsou jasnou kvalitativní známkou budovy a vyššího standardu udržitelnosti. Certifikace mohou být zajímavé i z finančního pohledu – dle výzkumů vykazují certifikované budovy vyšší hodnotu investice o 6-20 % i potenciál vyššího nájemného až o 3-5 % [1][2][3][4]. V neposlední řadě jsou certifikace jakožto hodnocení kvality podporovány i vyžadovány bankami, které environmentální kvality projektu začínají zohledňovat i v úrokových sazbách[5].

Materiály

Jakým způsobem certifikace budov fungují? Budovy jsou hodnoceny v rámci jednotlivých kategorií a požadavků, za něž je možné získat určitý počet bodů. Celkový součet bodů pak určuje, na jakou úroveň certifikace budova dosáhne. Podobně jako u většiny systémů vycházejících z bodového ohodnocení může hrát roli i „umění“ body sbírat; v praxi se pak občas cílí na kredity, které jsou snadněji dosažitelné, a které ne vždy mají významný dopad na samotnou podobu projektu a na způsob realizace.

Jednou z kategorií, která je v certifikacích důležitá, avšak v praxi jí investoři, architekti a zhotovitelé bohužel zatím nevěnují dostatečnou pozornost, jsou stavební materiály. Důvodem je nedostatečné množství informací o materiálech, jejich složení, původu a dodavatelských řetězcích. A také určitá nedůvěra architektů a stavebníků měnit zajeté způsoby navrhování a stavění zakotvené také v aktuálně platné legislativě – ta však do budoucna může jít novým materiálům vstříc. Zaměřme se proto na klíčové aspekty spojené s využitím dřeva a způsoby, jak může dřevo získat pozitivní hodnocení v materiálových kritériích v rámci certifikací budov.

Snížení zabudované uhlíkové stopy

Nedílnou součástí certifikací budov na vyšších úrovních je výpočet jejich uhlíkové stopy. Dřevo jako obnovitelný materiál, který lze recyklovat a má obecně nižší zabudovanou uhlíkovou stopu a tím přispívá k zisku vyššího bodového ohodnocení při výpočtu LCA (Life Cycle Assessment).

Příkladem může být budova EDGE Suedkreuz v Berlíně, na jejíž výstavbu bylo použito 3 350 m3 dřeva, čímž v porovnání s budovou z železobetonu bylo dle investora ušetřeno až 80 % emisí CO2 na m2 podlažní plochy.[6]

Paralelní strategií může v této oblasti být i rekonstrukce budov namísto nové výstavby, znovuvyužití již stávajících konstrukcí či materiálů nebo využívání materiálů s recyklovanou složkou. V neposlední řadě pak projekty v certifikacích získávají plusové body za snížení stavebního a demoličního odpadu. V případě dřevostaveb je díky prefabrikaci většina konstrukcí připravena mimo staveniště v kontrolovaných podmínkách, čímž je vznik stavebního odpadu minimalizován.

Původ a environmentální dopad materiálů

V oblasti materiálů v rámci certifikací je dáván velký důraz i na původ a zpracování materiálů. U dřeva a dřevěných produktů je toto dokládáno materiálovými certifikáty jako FSC (Forest Stewardship Council), PEFC (Programme for Endorsement of Forest Certification), což je u certifikace BREEAM jedním z povinných požadavků, bez jehož splnění není možné vůbec certifikát získat.

Vedle toho je nejen u dřeva, ale i dalších materiálů kladně hodnoceno, pokud jsou využívány materiály, u nichž je znám a vypočítán jejich environmentální dopad během celého životního cyklu. Pro toto doložení jsou využívány tzv. EPD (Environmental Product Declaration) neboli environmentální prohlášení o produktu.

V nich výrobci deklarují dopady určitého materiálu či produktu na životní prostředí, což jsou mj. i data, která se následně využívají pro analýzy životního cyklu celých budov. Projekty usilující o certifikaci jsou odměňovány i za výběr materiálů, u nichž je známo jejich chemické složení a v nichž je minimalizováno množství škodlivých látek.

Vyšší úroveň certifikací díky dřevu

Budov ze dřeva, z nichž lze čerpat při certifikacích inspiraci je celá řada. Již zmíněná budova Edge Suedkreuz v Berlíně, navržena Tchoban Voss jako modulární stavba ze dřeva, obdržela za své vysoké environmentální standardy certifikát DGNB v úrovni Platinum.[7] Dokladem kvalitního vnitřního prostředí pro své uživatele je i certifikát WELL taktéž na nejvyšší úrovni.

Příkladem z veřejné sféry pak může být budova knihovny Southwest Neighbourhood ve Washingtonu DC od architektů Perkins and Will postavena technologií DLT a certifikována LEED na úrovni Platinum. Využití masivní dřevěné konstrukce je doplněno dalšími udržitelnými přístupy jako využití biosolární střechy, tedy kombinace zelené střechy a PV panelů, otevřenost veřejnosti či využití denního světla.[8]

Certifikace budov nelze považovat za řešení problémů ve stavebnictví souvisejících s klimatickou změnou a společenskými nerovnostmi, kterým jako společnost čelíme. Avšak jakožto jasný a robustní hodnotící systém významně přispívají k posunu trhu a hledáním řešení na zmiňované problémy. A to tím, že umožňují v projektech racionálně zohledňovat další důležité aspekty než pouze zisk.

Certifikace mohou sloužit jako dobrý průvodce a inspirace zadavatelům, architektům i zhotovitelům při hledání a ověřování možných udržitelných řešení a principů. Využití dřeva při výstavbě pak v procesu certifikací přináší body jak ve snížení zabudované uhlíkové stopy, snížení množství stavebního odpadu díky prefabrikaci, adaptabilitě a flexibilitě dřevěných konstrukcí, doložení udržitelného původu dřeva jakožto stavebního materiálu, tak v pozitivním dopadu na kvalitu vnitřního prostředí.

Autorka: Karolína Barič (Rethink Architecture)

Zdroje:

[1] World Green Building Council. (2013). The Business Case for Green Building. Retrieved 23rd June 2021, https://www.worldgbc.org/sites/default/files/Business_Case_For_Green_Building_Report_WEB_2013-04-11-2.pdf

[2] Eichholtz, P., Kok, N., & Quigley, J. M. (2010). Doing well by doing good? Green office buildings. American Economic Review, 100(5),2492-2509.

[3] Fuerst, F., & McAllister, P. (2011). Green Noise or Green Value? Measuring the Effects of Environmental Certification on Office Values.Real Estate Economics, 39(1), 45-69.

[4] Newell, G., MacFarlane, J., & Walker, R. (2014). Assessing energy rating premiums in the performance of green office buildings in Australia.Journal of Property Investment & Finance, 32(4), 352-370.

[5] zdroj: https://www.peak.cz/udrzitelna-revoluce-v-podani-bank-kdo-pochopi-nove-vyzvy-nejrychleji-vyhraje/32450/

[6] https://edge.tech/article/blog/edge-suedkreuz-berlin-innovative-modular-wood

[7] https://edge.tech/developments/edge-suedkreuz-berlin

[8] https://www.archdaily.com/975792/dcpl-southwest-neighborhood-library-perkins-and-will